Výpadek Agrofertu €3.18m kryjí daňoví poplatníci

Evropská komise nezastavila Česku čerpání evropských fondů. Dne 8. září pouze pozastavila proplácení přesně vymezených výdajů spojených s koncernem Agrofert premiéra Andreje Babiše; ostatní evropské peníze do Česka proudí dál. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) však Agrofertu nadále vyplácí podporu z veřejných prostředků, přestože Brusel nezaručuje, že ji českému státu nahradí. Finanční riziko se tak přesouvá na české daňové poplatníky.

Co přesně Brusel zastavil

České úřady mají podle pokynu Komise vyřadit ze žádostí o proplacení z rozpočtu EU veškeré výdaje na projekty firem, které Babiš ovládá nebo jsou s ním spojené (EU Perspectives, EFE). Opatření se vztahuje na projekty uskutečněné po 9. prosinci 2025, kdy se Babiš vrátil do premiérské funkce. Týká se společností uvnitř RSVP Trust i mimo něj.

Komise zároveň pozastavila proplacení části české žádosti o peníze na rozvoj venkova. Podle vyčíslení SZIF jde o 3,18 milionu eur (přibližně 76,9 milionu korun), samotná Komise však tuto částku nepotvrdila (Euractiv, České noviny).

Jde o dočasné přerušení plateb, nikoli o jejich definitivní zamítnutí. Podle nařízení EU 2021/2116, které upravuje financování společné zemědělské politiky, může trvat až šest měsíců a následně se prodloužit o další tři (Euractiv). Opatření se netýká přímých zemědělských plateb, tedy objemnějších podpor přidělovaných podle předem stanovených podmínek, u nichž mají úředníci jen malý prostor rozhodovat o jednotlivých příjemcích. Ty se vyplácejí z jiného evropského fondu a řídí se odlišnými pravidly (Evropská komise).

Proč Komise zasáhla

Svůj postup opírá Komise především o článek 61 finančního nařízení EU. Ten požaduje, aby se každý, kdo se podílí na nakládání s evropskými penězi, vyhnul střetu zájmů. Babiš převedl akcie Agrofertu do RSVP Trust a tvrdí, že společnost již nevlastní, neovládá ani z ní nemá prospěch (ČT24).

Komise však posuzuje skutečné uspořádání fondu, nikoli pouze jeho formální označení. Podle zveřejněných informací se má Agrofert po Babišově odchodu z vlády vrátit pod kontrolu rodiny a zamýšlenými ekonomickými příjemci mají být jeho potomci (Pravda). Úplné znění statutu fondu nebylo zveřejněno, takže toto uspořádání nelze nezávisle ověřit. Mluvčí Komise Louise Bogeyová hovořila o „možném“ střetu zájmů a uvedla, že Brusel požádal o další informace (EUobserver). Babiš novinářům řekl, že ho výhrady Komise „nezajímají“ (EUobserver).

Kdo peníze předfinancuje

Podstatu sporu ukazuje způsob, jakým dotace putují k příjemci. Brusel Agrofertu nic neposílá přímo. Žádost nejprve zkontroluje a schválí SZIF, který firmě vyplatí peníze z českých veřejných prostředků. Český stát poté výdaj vykáže Komisi a požádá ji o proplacení. Pokud SZIF peníze vyplatí, zatímco je Brusel odmítá uhradit, Agrofert už je má na účtu a případná ztráta zůstává Česku (ČT24, Česká justice).

SZIF ve vyplácení pokračuje. Ministr zemědělství Martin Šebestyán tvrdí, že dočasné přerušení evropských úhrad fondu neumožňuje zastavit platby příjemcům a že peníze začne vymáhat teprve tehdy, pokud Brusel výdaje definitivně odmítne. Není však zřejmé, zda české právo pokračování plateb skutečně přikazuje, nebo je pouze umožňuje. Právní stanovisko, o něž svůj postup opírá, SZIF nezveřejnil.

Stejná dělba pravomocí platí v celém systému sdíleného řízení evropských fondů. Brusel rozhoduje, které výdaje proplatí z rozpočtu EU, zatímco příjemce peněz vybírají vnitrostátní úřady. Komise tedy může chránit evropský rozpočet, nemůže však českému státu zabránit, aby Agrofert platil z vlastních zdrojů. Právě v tom spočívá síla jejího tlaku i jeho hranice.

Podle iROZHLAS dostalo české ministerstvo pro místní rozvoj od Komise měsíc na odpověď. Brusel mezitím příslušné výdaje neproplácí, Praha však Agrofert financuje dál. Rozdíl proto nyní kryjí čeští daňoví poplatníci. Pokud Komise žádosti definitivně zamítne a stát peníze nedokáže získat zpět, ponesou také konečnou ztrátu.