Sucho na Dunaji oslabuje bulharskou jadernou rezervu

Bulharská jaderná elektrárna Kozloduj poprvé za 52 let omezila výrobu elektřiny, protože hladina Dunaje klesla příliš nízko na to, aby voda spolehlivě chladila turbínovou část elektrárny. Samotné omezení není velké. Region ale přišel o největší zdroj volné elektřiny právě ve chvíli, kdy Rumunsko a Maďarsko řešily stejný problém u vlastních reaktorů chlazených z Dunaje.

Proč nízká voda znamená méně elektřiny, ne jaderné riziko

Bulharské ministerstvo energetiky 20. srpna oznámilo, že pátý blok sníží výkon zhruba o 120 MW. Popsalo to jako preventivní krok kvůli „pokračujícím bezprecedentním a kritickým“ stavům Dunaje (Bulgarian Energy Ministry, 20 Aug). Podle dat elektrárny výkon pátého bloku do 26. srpna klesl přibližně z 1 010 MW na 850 MW, tedy asi o 15 % (SEGA, Fakti). Ministryně energetiky Iva Petrovová uvedla, že nejde o krizovou situaci (Bulgarian Energy Ministry, 21 Aug).

Technicky má pravdu, jen odpověď míří úzce. Voda z Dunaje nechladí samotné aktivní jádro reaktoru. Chladí páru v kondenzátorech na turbínové straně, tedy v části, která vyrábí elektřinu. Když hladina řeky klesne, sací čerpadla pracují hůře, chladicí okruh ztrácí účinnost a elektrárna vyrábí méně, zatímco jaderné bezpečnostní systémy zůstávají oddělené a funkční (Actualno, Fakti EN). Problém se týká elektřiny, nikoli rizika jaderné havárie.

Vážnější je, že stejné sucho během několika týdnů zasáhlo jaderné elektrárny ve třech zemích. Jak jsme psali minulý týden, Rumunsko nařídilo nouzové bagrování a odpouštění vody z nádrží, aby se voda dál dostávala k elektrárně Cernavodă, která běžně vyrábí zhruba pětinu rumunské elektřiny (Agerpres, World Nuclear Association). Maďarsko utratilo 6,1 mld. HUF za kamenné hráze a potopené čluny, které měly fyzicky zvýšit hladinu vody u elektrárny Paks (kormany.hu). Každá elektrárna narazila jinak. Táž řeka vytvořila tři různé technické problémy.

Rezerva, která se zmenšila

V době omezení vyváželo Bulharsko zhruba 30 000 MWh denně při domácí spotřebě kolem 90 000 MWh (Bulgarian Energy Ministry, 21 Aug). Tento přebytek už pomáhal sousedům. Rumunsko 6. srpna během večerní špičky čistě dováželo 2 240 MW a většina fyzického toku přicházela z Bulharska (Newscenter). Omezení Kozloduji rumunskou závislost na dovozu nevytvořilo. Jen zmenšilo nabídku, o kterou se Rumunsko už opíralo.

Ceny v regionu ukazují stejný tlak. Na 26. srpna se velkoobchodní ceny elektřiny na denním trhu, kde výrobci a velcí odběratelé nakupují elektřinu na následující den, držely těsně u sebe: Bulharsko 172 EUR/MWh, Rumunsko 175, Maďarsko 172 a Řecko 173 (euenergy.live). V německo-lucemburské zóně, dál od tohoto napětí, stála elektřina 126 EUR/MWh (euenergy.live). Rozdíl ukazuje, kolik navíc platí jihovýchodní Evropa za náhradní elektřinu, když z trhu vypadne část stabilního jaderného výkonu, tedy výroby běžící nepřetržitě.

Kdo vydělává, kdo platí

Nejzřetelnějším vítězem je Slovensko. Jeho jaderné elektrárny v Bohunicích a Mochovcích používají chladicí věže, místo aby byly přímo závislé na odběru vody z řeky, takže nízký stav Dunaje se jich dotýká jen okrajově (Denník E). V napjatých obdobích překročily slovenské dodávky elektřiny do Maďarska v některých hodinách 2,5 GW (SITA).

Náklady nesou výrobci i odběratelé. Provozovatelé jaderných elektráren, kteří prodávají elektřinu za regulované nebo předem sjednané ceny, přicházejí o marži, pokud musejí výpadky pokrývat drahou náhradní elektřinou. Průmysl čelí nejdřív riziku omezení dodávek: maďarská nouzová pravidla umožňují provozovateli sítě MAVIR omezit továrny s odběrem nad 0,5 MW dříve než domácnosti (HVG). Rumunská Nuclearelectrica rozeslala zákazníkům právní upozornění, že kvůli okolnostem mimo svou kontrolu nemusí být schopna plnit smlouvy (ZF).

Evropská komise 11. srpna uvedla, že evropská elektrizační soustava zůstává stabilní i přes extrémní počasí (European Commission). Na úrovni kontinentu to platí. V jihovýchodní Evropě se ale stabilita opírala o bagrování, čluny, kamenné hráze, nouzové odpouštění nádrží a drahý večerní dovoz. Soustava vydržela. Příště by pomohlo vědět předem, při jaké hladině vody musí jednotliví provozovatelé snižovat výkon, aby se při dalším suchu znovu neimprovizovalo.