Suchý Dunaj obral Maďarsko o výkon

Dunaj minulý týden klesl tak nízko, že Maďarsko během několika dnů přišlo o většinu výkonu své jediné jaderné elektrárny. Rumunsko se zároveň dostalo jen několik centimetrů od odstavení posledního fungujícího reaktoru a vlády v regionu začaly žádat průmysl, aby omezil výrobu dřív, než se výpadek dotkne domácností.

Jak řeka vypne reaktor

Jaderné elektrárny potřebují říční vodu k odvádění odpadního tepla. V praxi jde o studenou část systému, který mění jadernou energii na elektřinu. Když hladina řeky klesne, čerpadla nemusí mít dost vody. Když je voda příliš teplá nebo proudí pomalu, vypouštěná voda může za elektrárnou překročit zákonné teplotní limity. Při suchu se obě potíže potkávají najednou.

V maďarském Paksu, jediné jaderné elektrárně v zemi a za běžných okolností zdroji o výkonu 2 000 MW, přišlo omezení postupně. Státní energetická společnost MVM začala výkon snižovat ve chvíli, kdy Dunaj u elektrárenského vodočtu klesl pod -106 centimetrů (MVM Paks). Do 2. srpna běžel už jen jeden z osmi turbogenerátorů, zhruba na 240 MW (Portfolio, Telex). Agentura AP informovala o úplném odstavení (AP). V obou verzích platí totéž: Maďarsko v několika dnech ztratilo drtivou většinu svého jaderného základního výkonu, tedy stabilní výroby, která běží ve dne v noci.

V Rumunsku je prostor ještě užší. V elektrárně Cernavodă už byl první blok mimo provoz. Druhý blok zůstal připojený k síti, ale hladina v zásobní nádrži klesla na 2,02 metru, pouhých 12 centimetrů nad úroveň, při níž se zastavují čerpadla (Ziua de Constanta). Postranní rameno u kanálu Bala přitom odvádělo zhruba 85 % průtoku Dunaje mimo chladicí přívod elektrárny. Armáda proto použila řízené exploze, aby vodu nasměrovala zpět k elektrárně (Radio Constanta). Podle odhadů tím získala další čtyři až pět dnů provozu (Agerpres).

Soláry pomohou v poledne, ne večer

Rumunská čísla přes den nevypadají na první pohled nebezpečně. Dne 3. srpna země vyráběla 6 009 MW při poptávce 5 212 MW a více než 45 % výroby pokrývaly solární zdroje (Agerpres). Po západu slunce ale solární výroba mizí, zatímco klimatizace dál běží. Večer 31. července Rumunsko vyrábělo 5 239 MW, spotřebovávalo 7 177 MW a rozdíl 1 938 MW muselo dovážet (Radio Timisoara). Právě večerní mezera ukazuje, kde ztracený jaderný výkon skutečně bolí.

Evropské trhy s elektřinou jsou propojené přes přeshraniční vedení, tedy vysokonapěťové kabely, které posílají elektřinu z levnějších oblastí do dražších. Když Maďarsko i Rumunsko potřebovaly náhradní výkon ve stejných večerních hodinách, nedostatkovým zbožím se stala samotná kapacita vedení. Slovinský provozovatel přenosové soustavy ELES na 3. srpna omezil přeshraniční kapacitu na hranici s Rakouskem (ELES). Velkoobchodní ceny vystoupaly nad 150 EUR/MWh a večerní špičky se pohybovaly kolem 270 EUR/MWh, tedy vysoko nad běžnými letními úrovněmi (Serbia Energy).

Úder tlumí továrny, aby se nedotkl domácností

Obě vlády zvolily stejné pořadí: nejdřív průmysl. Maďarské nouzové nařízení dalo provozovateli sítě MAVIR pravomoc omezit nebo odpojit velké průmyslové a komerční odběratele, zatímco domácnosti mají zůstat chráněny až do poslední chvíle (HVG). Premiér Péter Magyar uvedl, že velcí odběratelé se do 3. srpna zavázali k dobrovolnému snížení spotřeby o více než 630 MW (Telex). Pomáhá to, ale Paks za normálních okolností dodává 2 000 MW. Dobrovolné úspory samy o sobě tak výpadek nezacelí.

V Rumunsku automobilky Dacia a Ford dobrovolně zastavily výrobu do 19. srpna, čímž uvolnily zhruba 200 MW (Agerpres). Společnost Nuclearelectrica, která provozuje elektrárnu Cernavodă, zároveň upozornila zákazníky, že nemusí být schopna splnit dodávkové smlouvy (ZF).

Účty domácností zatím chrání fixované smlouvy. Tato ochrana je skutečná, ale funguje jen proto, že náraz přebírají továrny, dovoz elektřiny a přenosová síť. Každý megawatt omezené výroby znamená později vyrobená auta, narušené dodavatelské řetězce a ztráty, které se objeví až s odstupem. Přes víkend systém vydržel. Pokud řeky zůstanou nízko, bude rozhodovat, zda se dobrovolné úspory změní v povinné příděly a zda náhradní elektřina za 270 EUR/MWh zůstane pro vlády dost levná na to, aby dál chránily domácnosti na účet průmyslu.