Datová centra spotřebují 21 % irské elektřiny

Kdykoli se člověk zeptá AI chatbota na otázku, někde o něco víc zabere hala velikosti skladu. Takové haly jsou datová centra, tedy fyzická infrastruktura toho, čemu se říká „cloud“. V Evropě rostou tak rychle, že se z nich stává problém pro národní elektrické sítě.

Evropská unie chce během pěti až sedmi let ztrojnásobit kapacitu datových center: z dnešních zhruba 10 gigawattů až na 35 GW v roce 2030. To odpovídá spotřebě středně velké průmyslové země. Zároveň má být celý sektor do konce dekády klimaticky neutrální.

Tento rozpor je vidět ve dvou unijních předpisech. Červnový Akt o rozvoji cloudu a umělé inteligence tlačí na rychlejší výstavbu. Směrnice o energetické účinnosti míří opačným směrem: datová centra mají vykazovat spotřebu energie a vody a využívat odpadní teplo, tedy posílat horký vzduch ze serverů do místních teplárenských sítí místo toho, aby ho vypouštěla ven. Jak tyto dva cíle sladit, se teď řeší stát od státu.

Irské varování

Organizace spojených národů tento týden označila Irsko za „živý varovný příklad“ toho, co se stane, když výstavba datových center předběhne energetické plánování. Datová centra dnes v Irsku spotřebují 21 % veškeré měřené elektřiny. V roce 2015 to bylo 5 %. Už teď berou více proudu než všechny městské domácnosti v zemi dohromady.

Tlak na síť se promítá přímo do účtů. Mezi lety 2015 a 2023 přidala rostoucí poptávka datových center podle odhadů 715 mil. EUR k účtům irských domácností za elektřinu, tedy asi 263 EUR na domácnost. Irské rodiny platí za jednotku elektřiny téměř dvojnásobek toho, co datová centra. V praxi tak část nákladů na síť tiše přechází na rezidenční odběratele. Národní provozovatel přenosové soustavy EirGrid očekává, že v roce 2034 budou datová centra spotřebovávat 31 % irské elektřiny.

Úzké hrdlo po celé Evropě

Irský případ je krajní, ale podobné napětí se objevuje i jinde v Evropě.

V Nizozemsku čeká ve frontě provozovatele TenneT přes 14 000 žádostí od velkých odběratelů energie. Amsterdam vyhlásil moratorium na nová datová centra. Nizozemský parlament požadoval krizový zákon; vláda ho rozdělila do 26 legislativních částí a první slíbila „hned po létě“.

V Německu spotřebovávají datová centra 40 % elektřiny ve Frankfurtu. Městský dodavatel elektřiny už nedokáže nabídnout velká nová připojení do sítě dříve než v polovině 30. let. Organizace AlgorithmWatch a LobbyControl zjistily, že lobbistické formulace Googlu a Microsoftu se téměř doslova dostaly do návrhu zákona, který oslaboval německý zákon o energetické účinnosti. Patřil mezi ně i návrh, aby se údaje o spotřebě označovaly za obchodní tajemství.

Francie sází na to, že jí jaderná energetika pomůže stát se evropským centrem infrastruktury pro umělou inteligenci. Prezident Emmanuel Macron na summitu Choose France získal přísliby investic do datových center za zhruba 90 mld. EUR. Provozovatel přenosové soustavy RTE ale naráží na strukturální omezení sítě: ve smlouvách nebo posuzování je kapacita 9 GW, zatímco dnes je instalováno jen 1,3 GW.

V Itálii eviduje provozovatel sítě Terna přes 50 GW žádostí o připojení, přibližně polovina z nich připadá na datová centra. Lombardie v květnu reagovala pravděpodobně prvním regionálním zákonem o datových centrech v Evropě: zdvojnásobila stavební poplatky na zemědělské půdě a zakázala používat veřejnou pitnou vodu k chlazení.

Pravidla začínají přitvrzovat

Unijní regulace se realitě sítě postupně přibližuje. Od května 2024 musí každé datové centrum s výpočetním příkonem nad 500 kilowattů, tedy prakticky vše kromě nejmenších provozů, každoročně vykazovat spotřebu energie a vody. Do srpna 2027 má každé dostat veřejný štítek udržitelnosti od A po G. Evropská komise chce do roku 2027 navrhnout závazné standardy účinnosti, první minimální limity pro celý sektor.

Síla těchto pravidel bude záviset na vymáhání. Německo už začalo pokutovat provozovatele, kteří údaje nehlásí. Většina členských států zatím nikoli.

Finsko ukazuje, jak citlivá je investiční rovnováha. Čistá energetika a chladné klima z něj dělají téměř ideální místo pro datová centra. Když ale Helsinky zvýšily daň z elektřiny pro datová centra, Google během několika měsíců pozastavil velké plánované investice. Stejné vlády, které se předhánějí v lákání investic do umělé inteligence, zároveň musí omezovat jejich nároky na elektřinu, vodu a půdu. Akt o rozvoji cloudu a umělé inteligence dává evropskému boomu datových center legislativní vítr do zad. Fyzická síť mu ale nastavuje rychlostní limit, který žádná směrnice nepřepíše.