Dánsko odsouvá datacentra za nabíječky elektromobilů

Každá nová dobíječka elektromobilů, tepelné čerpadlo i datové centrum potřebují totéž: kabel do sítě a rozvodnu, která má ještě volnou kapacitu. V Dánsku tato rezerva došla.

Dánská vláda chce nahradit dosavadní pořadník pro připojení k síti, který fungoval podle principu „kdo dřív přijde, ten dřív připojuje“, systémem priorit. Nahoru se mají posunout domácnosti, obrana, zdravotnictví a dobíječky pro elektromobily. Dolů naopak zahraniční datová centra (Berlingske). Důvod je prostý výpočet. V roce 2025 dostal provozovatel sítě Energinet žádosti o 33,5 GW nové kapacity, uvádí data citovaná dánskou ekologickou organizací Danmarks Naturfredningsforening. Špičková spotřeba země se pohybuje kolem 7 GW (Data Center Dynamics). Pořadník je tedy několikanásobně větší než systém, do něhož se má připojit.

Žádost o připojení k síti si rezervuje kapacitu ještě předtím, než projekt začne odebírat elektřinu. Může tak blokovat jiné zájemce, aniž by sám síť reálně zatěžoval. Samotná datová centra si v dánské frontě nárokují zhruba 16 GW (Danmarks Naturfredningsforening). Vláda konflikt přeložila do domácí řeči: spotřeba jednoho velkého datového centra by mohla místo toho napájet 50 000 tepelných čerpadel v domácnostech nebo 73 dálničních dobíjecích parků pro elektromobily (Berlingske). Je to politicky zvolené rámování, ale popisuje skutečný nedostatek.

Společné evropské úzké hrdlo

Dánský problém se opakuje napříč Evropou. Elektrické sítě, tedy vedení, transformátory a rozvodny, které dopravují proud k odběratelům, se staly hlavním omezením zelené transformace i digitální ekonomiky. Evropská komise odhaduje, že Evropa bude do roku 2030 potřebovat investice do sítí za zhruba 584 mld. EUR (European Commission). CEER, orgán sdružující národní regulátory energetických sítí, upozorňuje, že fronty na připojení dnes současně brzdí obnovitelné zdroje, dobíjení elektromobilů, elektrifikaci průmyslu i datová centra (CEER).

V Irsku už datová centra spotřebovávají 22 % elektřiny v zemi, zatímco v roce 2015 to bylo 5 % (RTÉ). V Nizozemsku čeká na nové nebo posílené připojení k síti asi 14 000 firem (PONT). Itálie ukazuje, proč rezervovaná kapacita není totéž co skutečná poptávka. Provozovatel sítě Terna eviduje žádosti datových center o 84 GW, ale za fázi samotné žádosti se dostalo jen 12 projektů (Il Fatto Quotidiano). Spekulativní projekty tak zůstávají ve frontě, aniž by odebíraly elektřinu. Nedostatek je zčásti fyzický a zčásti vytvořený pravidly.

Různé dohody pro stejný nedostatek

Každá země hledá jiný obchod. Irsko datovým centrům připojení umožňuje, ale jen pokud si do šesti let zajistí 80 % elektřiny z dodatečných irských obnovitelných zdrojů a u větších areálů přinesou i vlastní záložní výrobu (William Fry). Nizozemský přístup po některých odběratelích žádá, aby přijali elektřinu většinu času, nikoli vždy, a síť tak mohla obsloužit více zákazníků. Systém sdílení kapacity GOPACS nabízí připojení garantované 85 % času, ne nepřetržitě (GOPACS). Dobíjení elektromobilů se do tohoto modelu hodí dobře. Podle odhadu Emberu by asi polovina elektromobilů v EU mohla přesouvat dobíjení do hodin s vysokou výrobou z obnovitelných zdrojů, takže by auta síť pomáhala vyrovnávat místo toho, aby byla jen dalším odběrem (Ember).

U datových center je flexibilita složitější, protože servery běží nepřetržitě. Dánské odvětvové sdružení Datacenter Industrien proto tvrdí, že plošné odsunutí je špatná odpověď: centra by se měla posuzovat podle toho, zda nabízejí úložiště energie, pružnou spotřebu nebo vlastní místní zdroj, ne podle samotné kategorie (Børsen).

Kdo zaplatí posílení sítě

Nejméně vyřešená zůstává otázka nákladů. Návrh irské vládní studie varoval, že posilování sítě kvůli růstu datových center by mohlo domácnostem zvýšit účty za elektřinu o 295 až 644 EUR v letech 2025 až 2034, konečná zveřejněná zpráva však vyšší odhady vypustila (The Journal). Tyto částky dopadají na domácnosti proto, že investice do sítí se splácejí přes síťové poplatky, tedy regulované položky na každém účtu za elektřinu, z nichž se platí vedení a rozvodny. Developer datového centra si může zaplatit vlastní vyhrazenou rozvodnu, širší posílení přenosové soustavy v dané oblasti se ale rozpočítá mezi všechny odběratele. Velký uživatel investici vyvolá, účet ji rozpustí mezi ostatní.

Přístup k elektrické síti se tiše stal průmyslovou politikou. Vlády rozhodují, které části budoucí ekonomiky dostanou garantovanou kapacitu jako první, za jakých podmínek a jak se náklady na její vybudování promítnou do účtů domácností jako síťový poplatek. Na faktuře nebude napsáno „cloudové služby“.