Dánsko vloží €100m do ukrajinských dronů

Montážní linky se stávají součástí evropské politiky vůči Ukrajině. Nová dohoda mezi Dánskem a Kyjevem posouvá pomoc od nákupu zbraní pro ukrajinskou armádu k investici do samotného ukrajinského obranného průmyslu: v roce 2026 má jít až 100 milionů eur na drony a systémy proti dronům v rámci takzvaného dánského modelu. Pro Kyjev je to rychlejší cesta k vybavení. Pro Evropu tím ale vzniká obtížnější otázka: kdo získá přístup k ukrajinským technologiím ověřeným na bojišti, za jakých podmínek a pod čí kontrolou?

Kodaň zvolila přímou cestu. Dohoda financuje nákupy od ukrajinských obranných firem pro potřeby ukrajinské fronty a zároveň otevírá prostor pro společnou výrobu, transfer technologií i případnou výrobu v Dánsku, jak vyplývá ze zveřejněného dokumentu. Kyjev tak dostane peníze do továren, které se už dnes přizpůsobují ruským útokům. Dánsko se naopak přibližuje k nejrychlejšímu cyklu učení v oblasti dronů, jaký Evropa má.

Ukrajina přístup nabízí, nikoli bez omezení. Její Rada národní bezpečnosti a obrany představuje „Drone Deals“ jako dlouhodobé dohody o bojově prověřených systémech, výrobě v partnerských zemích a zvláštních projektech; oficiální formát počítá s desetiletým horizontem. Kyjev přitom neotevírá trezor dokořán. Ukrajinská vláda vytvořila mechanismus kontrolovaného vývozu, který má partnerům umožnit spolupráci s ukrajinskými firmami, aniž by se citlivé technologie dostaly mimo válečný režim kontroly.

Jazyk solidarity tu zakrývá tvrdou transakci. Ukrajina už Evropu pouze nežádá o vybavení. Nabízí strukturovaný přístup k obrannému průmyslu, který prošel zkouškou ruského elektronického boje, protivzdušné obrany i útoků na infrastrukturu.

Bilaterální dohody se pohybují rychleji

Evropská komise chce společné projekty a společné nákupy, aby členské státy nestavěly oddělené dronové systémy. Její nejnovější obranně-průmyslový balík řadí drony a protidronové schopnosti mezi pět navržených společných projektů. Tato cesta může nastavit společná pravidla a zajistit, aby systémy fungovaly dohromady. Nepohybuje se však tak rychle jako vláda, která podepíše dohodu přímo s Kyjevem.

Dánsko v tom není samo. Podle německého týdeníku Zeit jednaly o samostatných ujednáních s Ukrajinou ohledně dronových technologií, licencí a vojenského vybavení také Estonsko a Nizozemsko; další dohody, včetně německé, mají následovat. Vlastní strategické partnerství Berlína s Kyjevem zavazuje Německo k podpoře ukrajinského dronového průmyslu a k rychlému posouzení dlouhodobé Drone Deal, uvádí ukrajinská prezidentská kancelář.

Právě v tomto vzorci leží evropský problém. Pokud bude každé hlavní město vyjednávat zvlášť, Ukrajina se dostane k výsledkům rychleji a odmění partnery ochotné jednat. Evropa ale zároveň riskuje, že vznikne fronta vedlejších dohod, každá s jinými licenčními podmínkami, výrobními místy, pravidly pro duševní vlastnictví a sliby o tom, kdo dostane přednost, když stejnou technologii bude potřebovat ukrajinská fronta.

Problém důvěry

Polsko ukazuje, kam se taková nejasnost může dostat. Podle polských médií Varšava obvinila Kyjev, že nenaplnil ujednání o dronových technologiích spojená s možným převodem stíhaček MiG-29, uvedl server Bankier. Ve veřejně dostupných dokumentech však není vidět závazná dohoda s jasnými povinnostmi k transferu technologií, termíny dodání nebo sankcemi.

Na tomto rozdílu záleží, protože spor nebyl jen o tom, zda Ukrajina splnila, co slíbila. Server Onet napsal, že případný převod komplikoval také technický stav polských MiGů-29 a očekávání ohledně jejich modernizace. Polský případ nedokazuje, že dánský model je chybný. Ukazuje spíš, jak rychle se nejasné sliby o technologiích, licencích a prioritě dodávek mohou změnit z vojenské spolupráce v podezřívání.

Evropská unie už ve společných bezpečnostních závazcích podepsaných s Kyjevem říká, že její podpora Ukrajině má úsilí členských států doplňovat, nikoli nahrazovat. Dánsko teď zkouší, co tato formulace znamená v praxi. Brusel může z bilaterálního přístupu udělat společnou kapacitu, ale jen tehdy, pokud budou pravidla dost jasná pro vlády, firmy i Kyjev.

Dánský model pomůže Ukrajině nejrychleji tehdy, pokud ho Evropa vezme jako průmyslovou šablonu, ne jako pořadník bilaterálních dohod. Smlouvy musí určit, komu patří technologie, kde se bude vyrábět, kdo smí používat software a hardware a kdy má ukrajinská válečná poptávka přednost. Bez toho Evropa získá přístup k dronovým zkušenostem, které potřebuje, a pak se o ně bude přít stát po státu.