Dánsko čeká ruské sabotáže, invazi ne

Dánská vojenská rozvědka 24. září uvedla, že Rusko podle ní v příštích měsících zesílí útoky, které zůstávají pod prahem otevřeného konfliktu, například sabotáže a kyberútoky proti NATO a západním zemím (FE). Riziko omezeného ruského vojenského úderu na některou ze zemí NATO hodnotí jako nízké, ale rostoucí. Plnohodnotnou invazi nadále považuje za nepravděpodobnou. Pro Evropu tak v příštích měsících představují větší nebezpečí častější, popíratelné útoky na služby, na nichž jsou společnosti závislé, než tanky u hranic.

Co Dánsko očekává v nejbližších měsících

Služba známá pod dánskou zkratkou FE označuje takový postup za hybridní válku. Jde o nátlak prostřednictvím sabotáží, kyberútoků, špionáže a najatých prostředníků namísto otevřeného použití vojenské síly. Dánská média při popisu hodnocení píší o častějších operacích, včetně ničivých kyberútoků na zásadní služby (Politiken). Jde o scénáře v prognóze FE, nikoli o útoky, k nimž už došlo.

Dánská civilní bezpečnostní služba PET už zaznamenala přípravy na dánském území. Dne 5. září uvedla, že Rusko chystá sabotáž proti dánským obranným firmám a proti vazbám, které pomáhají podporovat Ukrajinu (PET).

PET zároveň sdělila, že nemá informace o konkrétním cíli ani načasování. Varování je konkrétní, pokud jde o záměr, o dalším kroku ale mlčí.

Omezený úder je jiný druh rizika

Omezený útok by znamenal místní použití síly, nikoli pokus o obsazení území. Zprávy o brífinku FE uvádějí jako jednu z možných podob izolovaný úder z velké vzdálenosti na infrastrukturu, která pomáhá Ukrajině (Reuters). Vedle fyzických škod by takový útok prověřil, zda členské státy NATO dokážou odpovědět společně.

Francouzská média při popisu hodnocení uvádějí, že Moskva by takové riziko mohla podstoupit, pokud by se domnívala, že NATO nezareaguje jednotně. Do této kalkulace podle nich vstupují i pochybnosti o americké podpoře (Le Figaro). Jde o odhad FE ohledně ruských motivací, nikoli o zveřejněný plán. Služba k hodnocení „nízké, ale rostoucí“ neuvádí číselnou pravděpodobnost a její veřejné shrnutí neukazuje utajované podklady, které změnu vysvětlují.

Invaze je na opačném konci škály. FE nevidí známky toho, že by se na ni Rusko připravovalo. Příprava by podle odhadu trvala nejméně šest měsíců a bylo by obtížné ji utajit (RTÉ).

Stejnou hranici mezi sabotáží a invazí zdůrazňují i země blíže Rusku. Estonská zahraniční rozvědka v únoru 2026 dospěla k závěru, že Rusko nemá v úmyslu v následujícím roce napadnout členskou zemi NATO (EFIS). Lotyšský prezident uvedl, že nevidí shromažďování vojsk, které by ukazovalo na přípravu invaze. Možnost sabotáže i omezeného vpádu speciálních jednotek ale bere vážně (LSM).

O čem by muselo rozhodnout NATO

Zakládající smlouva NATO nabízí dvě možnosti. Článek 4 umožňuje spojenci, který se cítí ohrožen, vyvolat konzultace. Článek 5 zavazuje spojence ke kolektivní pomoci po ozbrojeném útoku. Smlouva sama neurčuje, jak posuzovat nejednoznačné události (Severoatlantická smlouva).

Přerušený kabel nebo dronový útok, k němuž se nikdo nepřihlásil, spadá do této mezery. Spojenci by se nejprve museli shodnout, kdo za ním stojí, a teprve potom zvolit postup. Generální tajemník NATO Mark Rutte 24. září řekl, že reakce aliance na hybridní aktivity mohou zůstat neveřejné a nemusejí mít stejnou podobu jako původní čin (NATO). Evropané tak mohou vidět sabotáž, aniž by viděli odpověď na ni.

FE změnila expertní hodnocení rizik, žádný plán útoku ale nezveřejnila. Její prognóza počítá s eskalací hybridních útoků v příštích měsících a neuvádí známky příprav ruské invaze. Pokud se tento odhad potvrdí, evropské vlády se budou muset v nejbližší době soustředit na obranu: chránit nejzranitelnější služby a trasy, jimiž proudí dodávky na Ukrajinu, a po případném útoku se rychle shodnout, kdo za něj odpovídá.