Dánská síť narazila na limity

Šedý bezvětrný den nad Severním mořem znamená pro dánskou energetiku víc než jen špatné počasí. Když nefouká a nesvítí zároveň na velkém území, mluví Dánové o dunkelflaute: období, kdy se současně propadne výroba z větru i slunce. Pro zemi, která odstavila značnou část domácích záložních zdrojů, takové dny znamenají, že síť musí tahat elektřinu podmořskými kabely ze Švédska, Norska a Německa (Politiken). V roce 2025 dovezlo Dánsko od sousedů více elektřiny než kdykoli předtím (Portfolio.hu). Zároveň se tím testuje předpoklad, který se šíří po Evropě: že přeshraniční kabely mohou nahradit elektrárny, které státy zavírají.

Dánské síti dochází prostor

Počasí je jen první část problému. Dánský provozovatel přenosové soustavy Energinet uvádí, že datová centra, vodíkové projekty a bateriová úložiště požádaly o připojení v celkovém objemu zhruba 60 GW. To je asi osmkrát víc, než činí dnešní špičková spotřeba země (Energinet). Velká část těchto žádostí je spekulativní: firmy si místo v síti rezervují včas a mnoho projektů se nikdy nepostaví. I zlomek by ale zatížil síť, která už teď nestíhá. Energinet proto přestal přijímat nové žádosti o připojení na úrovni přenosové soustavy.

Z poptávkové strany je tlak dobře vidět na dálkovém vytápění. Přibližně každá čtvrtá dánská teplárenská společnost hlásí zpožděné připojení k síti nebo nižší kapacitu, než o jakou žádala. Oborové sdružení Dansk Fjernvarme odhaduje, že podíl elektřiny v dálkovém vytápění vzroste ze současných zhruba 10 % na 45 % v roce 2035 (Via Ritzau). V praxi to znamená víc elektrické poptávky, méně domácích elektráren a pořád tutéž omezenou síť.

Kdo elektřinu prodává a kdo ji platí

Evropský trh s elektřinou posílá proud z levnějších oblastí do dražších přes přeshraniční propojení, dokud se kapacita kabelů nezaplní (European Commission). Tento mechanismus funguje, když je nedostatek lokální. Slábne ve chvíli, kdy elektřina chybí všem najednou.

Francie ukazuje, co znamená ponechat si zdroje, které lze zapnout podle potřeby. V prvním pololetí roku 2026 vyvezla v čistém vyjádření 51 TWh elektřiny. Výrobcům to přineslo asi 3 mld. EUR a francouzskému provozovateli sítě RTE zhruba 1,3 mld. EUR na výnosech z využití přeshraničních propojení (Le Figaro). Francie prodávala v průměru za přibližně 61,9 EUR/MWh. Země, které elektřinu dovážely, platily skoro dvojnásobek, kolem 111,6 EUR/MWh (Les Énergies Renouvelables). Jádro dává Francii možnost vyrábět podle potřeby a vydělávat ve chvíli, kdy mají sousedé nedostatek.

Ani francouzské domácnosti se ale účtu za tuto soustavu nevyhnou. Od 1. srpna vzrostou tarify asi 19,37 milionu domácností o 2,5 % (Challenges). Sítě a záložní kapacita stojí peníze bez ohledu na okamžitou velkoobchodní cenu. Ve stejném půlroce zaznamenaly francouzské velkoobchodní trhy 407 hodin záporných cen, tedy okamžiků, kdy přebytečnou elektřinu nebylo kam výhodně umístit, zatímco účet za infrastrukturu dál rostl.

Švédsko ukazuje jiný typ rozdělení nákladů. Tamní síť je rozdělena do cenových zón, takže jižní oblasti nejblíže Dánsku čelí vyšším velkoobchodním cenám, když dánská poptávka táhne elektřinu přes hranici (GP). Švédští výrobci vydělávají na prodeji do napjatého dánského trhu. Švédské domácnosti ve stejných zónách platí víc. Dánský ostrov Bornholm má ze Švédska garantovaný dovoz jen 35 MW, výrazně méně, než je technický limit kabelu, protože zatížení sítí v jižním Švédsku omezuje kapacitu, kterou lze bezpečně slíbit (Bornholm.nu).

Německo si mezitím kupuje vlastní pojistku. Spolková síťová agentura Bundesnetzagentur drží pro zimu 2026/27 síťovou rezervu 7 407 MW: elektrárny stojící mimo běžný trh, které se spouštějí jen v nouzi (Bundesnetzagentur). Berlín v květnu 2026 schválil zákon o kapacitním trhu, který bude platit elektrárnám a bateriím za to, že existují a zůstávají připravené, i když běží jen zřídka. Právě takovou zálohu si Dánsko ve větší míře neponechalo.

Finsko připomíná fyzickou stránku rizika. Když jeden ze dvou podmořských kabelů do Estonska vypadl kvůli opravám, ceny okamžitě vyskočily a nabídka se zpřísnila (Grivolt). Kabel může být přerušený, zahlcený nebo v údržbě právě ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba.

ENTSO-E, sdružení evropských provozovatelů přenosových soustav, proto prověřuje na úrovni celého kontinentu, zda budou mít státy v krizových obdobích dost elektřiny. Přeshraniční pomoc je totiž podmíněná, nikoli automatická (ENTSO-E, ACER). Dánsko odhaluje základní dohodu, na níž stojí zelenější evropská síť: kabely v běžných časech snižují náklady, ale nezaručují dodávky, když vítr zeslábne v celém regionu. Cenu v nejtěžších hodinách budou určovat země, které si nechaly zdroje schopné rychlého zapnutí. Země, které vsadily hlavně na kabely, za tuto volbu pravděpodobně zaplatí víc.