Dánsko posílá brance k Arktidě NATO

Několik desítek dánských branců stráví letos v létě měsíc v Grónsku. Budou střežit objekty a cvičit v chladných podmínkách. Na první pohled jde o omezenou rotaci. V pozadí se ale rýsuje největší arktické vojenské posílení NATO od konce studené války.

Ministr obrany Jeppe Bruus potvrdil, že branci z nového dánského jedenáctiměsíčního modelu služby od konce července odjedou do Grónska, kde je čekají strážní úkoly a arktické cvičení (BT). Počet vojáků nesdělil. Finská stanice Yle uvedla, že Dánsko má nyní v Grónsku zhruba 300 profesionálních vojáků a dříve plánovalo jejich počet ztrojnásobit (Yle). Samotná rotace branců bude krátká a vojensky omezená. Infrastruktura, která kolem ní vzniká, už omezená není.

Jedno velení, jedna obranná mapa

NATO poprvé zařadilo Dánsko, Finsko, Švédsko, Grónsko a Faerské ostrovy pod stejné severní velitelství. V prosinci 2025 je nejvyšší vojenský velitel Aliance přesunul pod Joint Force Command Norfolk, americké velitelství odpovědné za severoatlantické námořní trasy a plánování obrany Arktidy (Forsvaret, NATO). Ledový příkrov, Norské moře a severní Atlantik tak nově spojuje jeden plánovací řetězec.

Pod stejným velitelstvím spustilo NATO v únoru 2026 operaci Arctic Sentry. Jde o dohledový systém, který skládá data z lodí, letadel, dronů, satelitů a národních hlídek do jednoho obrazu toho, co se v Arktidě pohybuje (NATO). Dánsko k tomu doplňuje potřebné vybavení: satelitní sledování, drony s dlouhým doletem, nová arktická plavidla, radary protivzdušného dohledu i přestavěné sídlo Společného arktického velitelství (Forsvaret).

Velitel Společného arktického velitelství v Grónsku Søren Andersen řekl listu Straits Times, že hlavním úkolem je sledovat ruské a čínské ponorky v průlivu GIUK, tedy koridoru mezi Grónskem, Islandem a Británií, kterým by ruské ponorky proplouvaly do Atlantiku. K tomu potřebuje lodě, drony a letadla. Ne další vojáky na permafrostu (Straits Times).

Malá země natažená přes dvě křídla

Dánsko zároveň na podzim vyšle až 850 vojáků do Lotyšska, kde posílí brigádu NATO na východním křídle Aliance (Defence24). Přislíbilo také opakované každoroční rotace a úkoly spojené s ochranou infrastruktury v prostoru NATO. Grónsko, Lotyšsko, průliv GIUK, Baltské moře: závazky rostou rychleji než samotné ozbrojené síly.

Podobnému tlaku čelí Švédsko. Stockholm nyní vede jednotku NATO, která propojuje severní Švédsko s východní hranicí Finska, a za prostor, který bude muset bránit jako první, označuje Baltské moře (Försvarsmakten). Norsko posiluje diplomatickou přítomnost v Nuuku a premiér Jonas Gahr Støre označuje daleký sever za strategicky nejdůležitější oblast země (High North News). Severští spojenci staví obranu podle stejné mapy. Otevřenou otázkou zůstává, zda ji dokážou dlouhodobě unést.

Kdo nese váhu a kdo rozhoduje

Grónsko je samosprávné území v rámci Dánského království. Většinu vnitřních záležitostí spravuje vlastní zvolená vláda. O obraně ale rozhoduje Kodaň. Gróňané nepodléhají dánské branné povinnosti, tato výjimka jim však nedává kontrolu nad tím, co Dánsko rozmísťuje na jejich území. Dánští branci přijedou bez souhlasu Nuuku (Infobae, Danish Defence Ministry).

Grónský představitel pro zahraniční záležitosti Múte B. Egede vyzval k „otevřené a konstruktivní spolupráci“ v obraně a nový program dánské vlády slibuje respektovat grónské právo na sebeurčení (Bernama). Tón je vstřícný. Obranná rozhodnutí ale přijímá Kodaň a jejich dopady nese Nuuk.

Samotní branci pravděpodobně nejsou hlavním signálem. Tím jsou satelity, drony, nové velení a alianční koordinace, které se za jejich rotací skládají dohromady. Děje se to na území, jehož společnost ponese strategickou váhu, ale nebude rozhodovat o směru.