Drony zvedly pobaltskou obranu

Minulý týden vybuchl na lotyšském území ozbrojený dron s výbušninami. Žádný systém protivzdušné obrany ho nezachytil. O dva dny později přiletěla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová do Vilniusu, slíbila obranné půjčky ve výši 12 mld. EUR a označila tyto průniky za „záměrnou ruskou strategii destabilizace demokratických společností“. Litevská Státní rada obrany má ve čtvrtek posoudit připravenost protivzdušné obrany. Baltská letecká mise NATO, která region chrání od roku 2004, vznikla pro zachytávání ruských stíhaček. Pro ukrajinské drony odkloněné ruským rušením nemá ustálený postup.

Policejní mise naráží na válku dronů

Od začátku května ukrajinské bojové drony opakovaně pronikly do baltského vzdušného prostoru. Litevské ministerstvo obrany potvrdilo, že oba drony nalezené letos na litevském území byly ukrajinské a že je odklonil ruský elektronický boj. Mechanismus takového odklonu už je zdokumentovaný. Rusko během jediného roku rozšířilo síť antén pro klamání GPS v Kaliningradu ze tří na 36 jednotek, což stačí k oslepení navigace dronu a jeho vytlačení směrem na západ.

Dne 19. května rumunský F-16 nasazený v rámci Baltic Air Policing, tedy rotační přítomnosti stíhaček NATO chránící baltské nebe od roku 2004, sestřelil dron nad Estonskem. Šlo o první takový zásah nad územím spojence. Jeden estonský velitel poznamenal, že se podařil i díky „příznivému počasí“. Mírová pravidla vyžadují před palbou vizuální identifikaci cíle a jasná obloha ji umožnila. Za oblačnosti nebo v noci by stejný dron pravděpodobně pokračoval dál.

Baltic Air Policing zůstává přísně misí dohledu a doprovodu. O zapojení zbraní rozhoduje řetězec, který vede přes letecké operační středisko NATO v Německu. Litevský náčelník generálního štábu, generál Vaikšnoras, problém veřejně přiznal. „Procesy nejsou dost rychlé,“ řekl novinářům (LRT, Lrytas).

Tři baltičtí prezidenti žádají víc než dílčí úpravy. Dne 21. května vyzvali NATO, aby misi Air Policing povýšilo na plnohodnotnou misi protivzdušné obrany. Znamenalo by to pravomoc místních velitelů zasahovat proti hrozbám, trvalé rozmístění stíhaček a propojené systémy proti dronům. Taková změna potřebuje souhlas všech 32 členů NATO v Severoatlantické radě, kde má každý spojenec právo veta. Generální tajemník Mark Rutte označil současný systém za „účinný“. Když estonský ministr zahraničí tvrdil, že Rusko záměrně navádí drony do spojeneckého vzdušného prostoru, Rutte odpověděl: „O tom nemám žádné informace.“

Brusel financuje techniku. NATO řídí zásahy. Systémy se nepotkávají.

Balíček, který von der Leyenová přivezla do Vilniusu, obsahuje skutečné peníze: obranné půjčky SAFE, nový nástroj EU pro nákupy zbraní členskými státy, pro všechny tři baltské země a k tomu 1,5 mld. EUR přesměrovaných z kohezních fondů, tedy peněz určených na vyrovnávání regionálních rozdílů. Její výzva k vytvoření „jednotného systému varování před drony“ ale měla podstatnou výhradu. Komise by „mohla zahájit“ posouzení. Legislativní návrh nepředložila. Podle unijních smluv patří protivzdušná obrana členským státům a NATO. Komise může financovat nákupy, nemůže však velet sestřelu.

Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius spustil dronovou alianci EU a Ukrajiny a samostatnou iniciativu dronové obrany, která má dosáhnout schopností do konce roku 2027. Oba projekty slouží k průmyslové koordinaci a mají urychlit výrobu. Ani jeden neurčuje, kdo a za jakých okolností zmáčkne spoušť.

Na východním křídle NATO se současně staví šest různých architektur obrany proti dronům: tři baltské národní systémy, polský program SAN s 18 bateriemi, finská vícevrstvá síť hraničních senzorů a severská nákupní aliance čtyř zemí, kterou tento měsíc formálně ukotvil NORDEFCO, rámec severské obranné spolupráce. Každá země si pořizuje vlastní radary a prostředky zachycení. Půjčky EU ze systému SAFE tyto národní nákupy financují bez podmínek interoperability.

U každého incidentu zůstává nevyřešená otázka přičitatelnosti. Ukrajinské drony odkloněné ruským rušením dopadají na území NATO jako ozbrojená munice. Zda Moskva tento výsledek zamýšlí, nebo jen vytváří podmínky při ochraně vlastního vzdušného prostoru, bude určovat debatu na červencovém summitu NATO v Ankaře. Dvaatřicet spojenců tam bude rozhodovat, zda si ponechá velitelskou architekturu, která jednou zafungovala za dobrého počasí proti pomalému cíli.