Drony potopily loď u Bulharska

Drony zaútočily brzy ráno 6. října na dvě obchodní lodě v bulharské výlučné ekonomické zóně. Jedna se potopila (bulharská vláda). Její posádka byla ještě večer nezvěstná (BTA). Kyjev viní Rusko, Sofie zatím nedokáže určit původ dronů a žádná vláda veřejně nepředložila důkazy. Bulharsko navíc může požádat spojence v NATO o formální konzultace, ale dosud to neudělalo.

Záchranáři dorazili na místo, kde se potopila loď Alfa Watan plující pod togskou vlajkou, asi 70 námořních mil východně od pobřežního města Byala (bulharská vláda). Našli převrácený člun, tři převrácené záchranné vory a záchranné vesty, ale žádné lidi. Posádka nedalekého trajektu předtím ohlásila, že loď zasáhly drony ze vzduchu.

Druhá loď, Able plující pod vlajkou Palau, začala hořet. Projíždějící bulharský trajekt Dioscuria pomohl dopravit všech 18 lidí na palubě do Varny: jedenáct tureckých a sedm indických občanů (BTA). Jeden mechanik s popáleninami na přibližně 45 % těla zůstal v kritickém stavu (Radio Varna).

Jeden ze zachráněných námořníků popsal náraz do trupu zespodu (Maritime.bg). Právě kvůli tomuto svědectví úředníci zvažují, že kromě vzdušného dronu mohl zaútočit také námořní.

Obvinění bez veřejných důkazů

Kyjev se vyjádřil nejrozhodněji. Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské síly v oblasti žádnou operaci nevedly, a útok označil za kombinovanou ruskou akci s využitím vzdušných i námořních dronů (ukrajinské prezidenství). Podle něj to potvrdily kontakty mezi námořnictvy. Ukrajina ale nevysvětlila, co z těchto kontaktů vyplynulo, a nezveřejnila úlomky ani záznamy o dráze letu dronů.

Sofie zatím uvedla možné původce, nikoli viníka. Premiér Rumen Radev řekl, že drony mohly být ruské nebo ukrajinské. Ministr obrany Dimitar Stojanov útok na obchodní lodě označil za úmyslný, nedokázal však potvrdit původ dronů. Úlomky se nenašly a k odpovědnosti se nikdo nepřihlásil (Dir.bg).

Obraz komplikuje třetí loď. Royad Mammadov 5. října začala hořet a potopila se v rumunské ekonomické zóně poté, co vyplula z ukrajinského říčního přístavu Izmajil. Dva členové posádky zemřeli a jedenáct se podařilo zachránit (Reuters). Rumunské úřady neuvedly, co požár způsobilo.

Námořní bezpečnostní společnost Ambrey považuje za „vysoce pravděpodobné“, že Rusko zaútočilo na všechny tři lodě kvůli jejich spojení s ukrajinským vývozem obilí (Ambrey). Její veřejné sdělení ale neuvádí nákladní manifesty ani úlomky, o které by tento závěr opírala. Moskva v tom týdnu přiznala útoky na jiné nákladní lodě mířící do Oděsy, žádnou z těchto tří však nejmenovala (Interfax).

Pohyby lodí dokládají méně, než tato teorie předpokládá. Able vyplula z rumunského Galați, Alfa Watan mířila k rumunské Sulině a Royad Mammadov odplula z Izmajilu. Všechny tři přístavy leží v deltě Dunaje a slouží ukrajinskému obchodu. To spojuje lodě s přístavy, nikoli se společným nákladem nebo motivem útoku. Radev uvedl, že Able podle předběžných informací vezla pšenici (BNR). Stojanov později řekl, že o nákladu žádné z lodí nejsou spolehlivé informace.

Tato trasa má význam i pro Evropu. Evropská komise ve své srpnové zprávě uvedla, že přibližně 40 % ukrajinského vývozu obilí a olejnin od května 2022 putovalo po takzvaných koridorech solidarity EU, tedy po pozemních a říčních cestách, které představují alternativu k ukrajinským námořním přístavům (Evropská komise). Údaje se týkají období před útoky a zatím nic neříkají o následném provozu.

Sofie může požádat spojence o konzultace

Místo útoku ovlivňuje, jak může Bulharsko reagovat. Výlučná ekonomická zóna dává státu práva k využívání zdrojů, například ryb a zemního plynu. Není však jeho územím a cizí lodě jí mohou volně proplouvat. Radev tvrdil, že útok na tomto místě vylučuje použití článku 4 NATO, který umožňuje kterémukoli spojenci svolat konzultace se zbytkem aliance (BNT).

Text smlouvy takovou podmínku nestanoví. Článek 4 lze uplatnit, pokud se kterýkoli spojenec domnívá, že je ohrožena jeho územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost. Nevyžaduje, aby k útoku došlo na území dané země (NATO). Bulharsko říká, že věc otevřelo se spojenci, formální žádost o konzultace ale neoznámilo.

Zůstávají tak dva úkoly. Vyšetřovatelé musí zjistit, kdo drony vyslal; jejich úlomky jsou jen jednou z cest, jak to určit. Sofie může o jednání se spojenci požádat, kdykoli se rozhodne. Kyjev ani Sofie zatím veřejně nedoložily, kdo za útokem stál, a Bulharsko žádost o konzultace nepodalo.