Sucho svírá polovinu Evropy

U Cremony teče Pádem jen 193 m³/s, zhruba třetina historického průměru (Il Giorno). Pro Itálii to není jen hydrologická poznámka: Pád zavlažuje nejbohatší zemědělskou oblast země, pohání vodní elektrárny a v deltě brání tomu, aby se mořská voda tlačila proti proudu. Na Dunaji klesla hladina pod úroveň potřebnou k chlazení jediné rumunské jaderné elektrárny. Rýn u Kaubu, úzkého místa, podle něhož se fakticky řídí kapacita nákladní dopravy v západním Německu, spadl pod historická minima. Stejné sucho tak zasáhlo tři klíčové říční systémy najednou a Společné výzkumné středisko EU 12. srpna uvedlo, že pokrývá 50 % území EU a Spojeného království (JRC). Řeky v Evropě dělají velkou část průmyslové práce, která obvykle není vidět: chladí elektrárny, vozí náklad, zavlažují pole a vyrábějí elektřinu. Když vyschnou, začnou selhávat všechny čtyři funkce zároveň.

Elektrárny bez dostatečné řeky

Nejviditelnější škoda se odehrává v energetice. Rumunská elektrárna Cernavodă, která běžně dodává asi pětinu elektřiny v zemi, se 13. srpna úplně zastavila poté, co oba reaktorové bloky ztratily dostatek chladicí vody z Dunaje (Le Monde, Al Jazeera). Jaderné reaktory vyrábějí obrovské množství tepla; jen část se promění v elektřinu a zbytek musí odvést voda proudící přes kondenzátory. Jakmile je řeka příliš mělká pro sací čerpadla, elektrárna musí výkon omezit nebo zastavit provoz.

Maďarská elektrárna Paks, která vyrábí téměř polovinu elektřiny v zemi, ukazuje stejný problém z jiné strany. Na začátku srpna klesl její výkon přibližně z 965 MW na 240 MW, protože Dunaj dosáhl historicky nízkých hladin. Vláda reagovala tím, že do řeky potopila bárky naložené kamením a na dně vybudovala dočasný práh, aby u chladicího odběru zvedla hladinu o několik centimetrů (ABC News, Telex). Ve Francii jsou řeky zatím dost hluboké, ale problémem je teplota vody vracené zpět do toku: při běžném provozu by elektrárny porušily limity, které chrání vodní život. K 12. srpnu bylo zasaženo 13 z 57 francouzských reaktorů a environmentální omezení, k nimž se v Gravelines přidaly medúzy ucpávající chladicí vstupy, odstavila rekordních 20,4 % francouzské jaderné kapacity (Boursorama/AFP, Euronews).

Když země přijde o levnou jadernou výrobu, nakupuje elektřinu od sousedů přes propojený evropský trh. Elektřina v něm proudí přes hranice tam, kde jsou přijaty nejvyšší nabídky, a ceny rostou všude, kde obchodníci musí sáhnout po dražších zdrojích nebo dovozu. Francouzská cena elektřiny na denním trhu podle France Épargne během jediného dne vyskočila o 34 % a 10. srpna dosáhla 126 EUR/MWh. Bulharská elektrárna Kozloduj, která na bulharském úseku Dunaje dál běží, čelila bezprecedentní poptávce po vývozu 3 500 až 4 000 MW od rumunských a maďarských obchodníků (Mediapool). Bulharsko se tím stalo regionální rezervou, ale křehkou: kdyby musel omezit provoz i Kozloduj, tento vývoz by zmizel.

Poloprázdné bárky, zasolená pole

Na Rýně německý Spolkový ústav pro hydrologii potvrdil, že řeka na dlouhých úsecích dosáhla nejnižších známých hladin nebo klesla ještě níž (BfG). Plavidlo stavěné na 1 200 tun projelo Kaubem jen se 180 tunami nákladu (Argus Media). Chemická skupina Covestro uvedla, že doprava surovin už omezuje výrobu (Tagesschau). Silnice a železnice část nákladu převezmou, jenže čísla rychle narazí na kapacitu: pokles rýnské přepravy o 25 % znamená zhruba 3 miliony tun měsíčně, tedy asi 120 000 dodatečných jízd kamionů, které silniční síť nemůže snadno vstřebat (WDR). Německá vláda už nízký stav vody bere jako opakující se hospodářské riziko (Handelsblatt).

V povodí Pádu se téměř vyprázdnila předalpská jezera, z nichž v létě přichází voda pro zavlažování: Maggiore je na 5,3 %, Como na 5,9 % a Iseo na 5 % kapacity (Il Sole 24 Ore). Mořská voda se v deltě Pádu posunula 20 až 25 km do vnitrozemí, takže voda už není použitelná pro zavlažování rýžových polí, jejichž pěstitelé stejně dostávají příděly (Pianura Reno). Italská výroba z vodních elektráren v červenci meziročně klesla o 14,9 % (Affaritaliani), čímž se dál zúžila nabídka elektřiny, kterou sucho napříč kontinentem už tak napíná.

Zvládání krize není adaptace

Každá země našla provizorní řešení. Maďarsko postavilo říční práh. Francie zůstala čistým vývozcem elektřiny. Rumunsko pokrylo výpadky dovozem. Jenže každá tato odpověď předpokládá, že někomu jinému ještě zbývá rezerva. Nouzové zásahy do koryta zvednou hladinu u jednoho odběru, ale nevytvoří nový průtok. Teplotní výjimky umožní elektrárnám běžet, ale přenesou část zátěže na ekosystémy. Dovoz funguje jen do chvíle, kdy má soused volnou kapacitu. Evropa se naučila si během sucha tuto rezervu půjčovat. Současná čísla ukazují hranici takového modelu: skutečná adaptace musí přijít dřív, než stejnou rezervu začnou potřebovat všichni najednou.