Dublin prověří investiční soudy CETA

Letos v říjnu se u soudu v Dublinu začne projednávat ústavní žaloba proti jedné z nejdůležitějších obchodních dohod EU. Europoslankyně Sinn Féin Lynn Boylanová zažalovala irskou vládu kvůli nové legislativě, která má umožnit ratifikaci CETA, obchodní dohody mezi EU a Kanadou. Podle žaloby zákon neobstojí z ústavního hlediska (Irish Times). Spor, který na první pohled působí jako domácí právní bitva, ukazuje slabé místo unijní obchodní politiky: Brusel může dohodu vyjednat a uvést do chodu, ale ústava jediného členského státu ji dokáže nechat roky právně nedokončenou.

Obchodní část CETA už funguje. Téměř všechna cla mezi EU a Kanadou padla v září 2017, kdy se dohoda začala provizorně uplatňovat (Council of the EU, Western People). Evropští vývozci v průmyslu a zemědělství těží z nižších bariér a mohou se ucházet o kanadské veřejné zakázky (Rijksoverheid). Německý institut ifo odhadl, že CETA dlouhodobě zvýší reálný příjem na obyvatele, tedy příjem očištěný o inflaci, o 0,19 % (consulting.de). Makroekonomicky jde o malé číslo, ale konkrétním odvětvím už dohoda přináší výhody. Proč tedy stále není hotová?

Investiční soud, na kterém se Evropa neshodne

CETA je takzvaná smíšená dohoda: některé její části spadají do pravomocí EU, jiné zasahují do oblastí, které zůstávají členským státům (Council of the EU). Aby dohoda začala platit v plném rozsahu, musí ji každá země ratifikovat podle vlastních ústavních pravidel. Část, která stále čeká, se týká systému investičního soudu, známého jako ICS. Jde o stálý tribunál, u něhož by zahraniční investor chráněný dohodou CETA mohl žalovat stát za porušení investičních závazků mimo běžné soudy dané země (European Commission). Právě to je jádrem odporu: zahraniční firmy by získaly zvláštní právní cestu, kterou domácí podniky ani občané nemají.

V roce 2022 irský Nejvyšší soud rozhodl, že Irsko nemůže CETA za tehdejšího právního stavu ratifikovat, protože systém investičního soudu by irským soudům neumožnil přezkoumávat rozhodnutí tribunálu (Comhlámh). Tentýž soud ale většinou 6 ku 1 naznačil, že problém by bylo možné vyřešit novým zákonem bez změny ústavy (Irish Times).

Vláda na to odpověděla zákonem Arbitration (Amendment) Act 2026. Ten stanoví, že příkazy investičního tribunálu k náhradě škody bude možné v Irsku vykonat jen se souhlasem High Court, přičemž soud může výkon rozhodnutí zablokovat, pokud by byl v rozporu s irským ústavním pořádkem (William Fry). Boylanová tvrdí, že ani tato úprava nedává irským soudům dostatečnou kontrolu. Říjnové řízení ukáže, zda má pravdu.

Stejný spor napříč Evropou

Irsko není jedinou zemí, kde se ratifikace zasekla. Belgický region Valonsko CETA zablokoval už v roce 2016 a jeho regionální parlamenty ji schválily teprve v červnu 2026 (PFWB). Ve Francii ratifikace prošla dolní komorou, ale Senát ji odmítl (Vie publique). V Nizozemsku návrh prošel jednou komorou a v červnu 2026 byl stále v Senátu (Eerste Kamer).

Vzorec se opakuje napříč odlišnými politickými systémy. Cla a otevírání trhu narážejí na relativně malý odpor. Část o právech investorů nikoli. Francouzské zemědělské organizace se obávají cenového tlaku ze strany kanadského hovězího vyráběného podle jiných standardů (Fondation Robert Schuman). Německé ekologické organizace tvrdí, že smluvní soud by mohl sloužit k napadání environmentální regulace (Umweltinstitut). Jde o obávané dopady, ne o prokázané ztráty, politickou váhu však mají dostatečnou na to, aby ratifikaci brzdily.

Dublinské jednání rozhodne, zda irská legislativní oprava splňuje požadavky Nejvyššího soudu. Pokud ne, bude muset Brusel řešit otázku, která přesahuje Kanadu: zda může EU dál vkládat investiční soudy do obchodních dohod, když je národní ústavy znovu a znovu odmítají.