Nizozemsko musí posuzovat žádosti uprchlíků z Ukrajiny

Nizozemsko už nemůže odkládat žádosti o azyl lidí, kteří uprchli z Ukrajiny, až do konce jejich dočasné ochrany. Soudní dvůr Evropské unie 1. října 2026 rozhodl, že takové automatické pozastavení řízení odporuje právu EU (plné znění rozsudku, tisková zpráva Soudního dvora EU). Úřady mohou některé spisy dál vyřizovat později, jen pokud prokážou, že kvůli objemu práce nebylo možné dodržet běžné lhůty.

Rozsudek se dotkne velkého počtu žádostí. Nizozemský veřejnoprávní vysílatel NOS uvádí více než 140 000 odložených žádostí. Jde o zveřejněný odhad, nikoli o oficiální počet žádostí, které jsou stále v řízení (NOS).

Dva různé druhy ochrany

Případ začal žádostí jednoho muže. Čínský občan ujgurského původu uprchl z Ukrajiny se svou ukrajinskou manželkou a dítětem a v dubnu 2022 požádal v Nizozemsku o azyl (plné znění rozsudku).

Přes manželku získal dočasnou ochranu. Jde o společný nouzový status EU pro lidi prchající před ruskou invazí. Umožňuje pobyt, práci a přístup ke službám, aniž úřady posuzují příběh každého člověka zvlášť.

Azylové řízení řeší jinou otázku: hrozí tomuto člověku v jeho zemi pronásledování? Odpověď může být důležitá i poté, co nouzová ochrana skončí. Vlády zemí EU prodloužily dočasnou ochranu do 4. března 2028 (Rada EU).

Nizozemský imigrační úřad IND jeho žádost nechtěl posoudit, dokud trvá dočasná ochrana. Muž se kvůli tomu, že úřad nerozhodl, obrátil na soud. Případ se dostal až ke Státní radě, nejvyššímu správnímu soudu v Nizozemsku. Ta požádala soudce v Lucemburku o výklad práva EU a nyní musí o jeho případu rozhodnout podle jejich odpovědi (nizozemská Státní rada).

Zákaz s úzkou výjimkou

Hlavní závěr soudu je jednoznačný: dočasná ochrana nemůže být důvodem k plošnému a automatickému pozastavení azylových řízení. Platí tedy běžné lhůty, v nichž mají úřady o žádostech rozhodnout (tisková zpráva Soudního dvora EU).

Jedna výjimka ale zůstává. Pokud má stát tolik žádostí, že běžné lhůty nedokáže dodržet, může některé spisy dočasně odložit a stanovit pořadí jejich vyřizování.

Důkazy musí předložit stát. Musí ukázat, že ani přes všechna rozumná opatření nebylo možné lhůty dodržet. Vnitrostátní soudy mají u každého zpoždění ověřit, zda bylo důsledkem nezbytných opatření, a ne plošného pravidla (plné znění rozsudku). Soud také upozornil, že odložením všech žádostí vznikne později jen větší vlna rozhodnutí.

Rozsudek mu azyl nepřiznává, nepřipravuje ho ale ani o dočasnou ochranu. Podle práva EU zamítnutí žádosti o azyl neukončuje dočasnou ochranu před koncem její platnosti (směrnice o dočasné ochraně).

Fronta v Nizozemsku i Německu

Odklad je součástí zavedené nizozemské praxe. Pokyny nizozemské vlády říkají, že vysídlení Ukrajinci musí podat žádost o azyl, aby získali dočasnou ochranu. Zároveň uvádějí, že dokud tato ochrana trvá, úřad žádost nevyřídí (nizozemská vláda). Soud zrušil automatický odklad, o povinnosti podat žádost nerozhodoval.

Ministr pro migraci Bart van den Brink připouští, že se žádostmi bude nyní třeba zabývat. Navrhuje nejprve vyřídit žádosti nově příchozích, potom zhruba 50 000 lidí, kteří už jsou v běžné frontě, a až nakonec žádosti lidí s dočasnou ochranou (NOS).

Argument, že úřady nemají dostatečnou kapacitu, je závažný. Rozsudek navíc nepožaduje, aby Nizozemsko vyřídilo všechny odložené žádosti najednou. Samotné pořadí, které vláda upřednostňuje, však nedokazuje, že lhůty nebylo možné dodržet. Nizozemské soudy nyní mohou požadovat důkazy.

Dopad rozsudku se neomezuje na Nizozemsko: výklad práva EU je závazný pro soudy ve všech členských státech. Také německý zákon o azylu v paragrafu 32a pozastavuje azylová řízení po dobu dočasné ochrany (německý zákon o azylu). Němečtí odborníci na uprchlické právo čtou rozsudek známý jako Jilin tak, že toto pravidlo musí ustoupit (analýza HRRF).

Právní výklad je nyní jasný. Nizozemsko musí ukončit automatické odkládání žádostí a může řízení zpozdit jen tehdy, pokud doloží, že ani přes rozumná opatření nebylo možné dodržet běžné lhůty. Státní rada tento postup nejprve použije na případ muže, který požádal o azyl v dubnu 2022 (nizozemská Státní rada). Poté bude muset Van den Brink doložit, proč mají lidé, kterým jeho vlastní vláda nařídila podat žádost, čekat na konci fronty.