Nizozemský soud řeší 45% řez Shellu

Nizozemský nejvyšší soud 22. května vyslechl ústní argumenty ve věci Milieudefensie v. Shell. Spor může určit, zda evropské soudy smějí firmě nařídit konkrétní snížení emisí uhlíku. Soudy v pěti evropských jurisdikcích už nezávisle dospěly k tomu, že společnosti z fosilního sektoru mají právní povinnost klimatickou změnu řešit. Žádný z nich ale tuto povinnost nepřevedl do závazného čísla.

Rozsudek, kterým to začalo

V roce 2021 nařídil okresní soud v Haagu Shellu, aby do roku 2030 snížil své celosvětové emise CO₂, včetně nepřímých emisí vznikajících při spalování jeho paliv zákazníky, o 45 %. Rozhodnutí stálo na nepsané povinnosti náležité péče v nizozemském občanském právu, konkrétně na článku 6:162 nizozemského občanského zákoníku. Do té doby žádný soud nikde na světě korporaci konkrétní klimatický cíl nenařídil.

V listopadu 2024 odvolací soud původní příkaz zrušil. Potvrdil sice, že Shell má klimatickou povinnost náležité péče, zároveň ale uvedl, že věda nedává dostatečnou oporu pro přiřazení přesného redukčního procenta jedné konkrétní firmě. Pokud by soud nařídil snížení prodejů jen Shellu, výrobu by podle odvolací instance jednoduše převzali konkurenti. Hoge Raad, tedy nizozemský nejvyšší soud, který zkoumá jen správné použití práva nižšími soudy, má nejprve do konce roku 2026 obdržet poradní stanovisko a konečný rozsudek vydat na začátku roku 2027.

Evropské soudy povinnost uznávají, ale konkrétní příkazy nevydávají

Nizozemský pat není výjimkou. V Německu vrchní zemský soud v Hammu v květnu 2025 potvrdil, že energetická společnost RWE může být v principu odpovědná za klimatické škody i tisíce kilometrů od svých provozů, konkrétní žalobu ale kvůli skutkovým okolnostem zamítl. Ve Francii mají soudy 25. června rozhodnout, zda TotalEnergies musí podle francouzského zákona o povinné bdělosti z roku 2017 sladit svou výrobní strategii s Pařížskou dohodou; řízení začalo v únoru 2026. V Itálii a Švýcarsku soudy podobně připustily projednání firemních klimatických žalob (Lexxion, Morgan Lewis), aniž by firmám uložily konkrétní emisní příkazy.

Vzniká tak jasný vzorec. Soudy připouštějí, že firmy mají klimatickou povinnost, ale zdráhají se samy určit, kolik přesně mají emise snížit.

Váha těchto sporů by byla menší, kdyby rámec poskytovala unijní legislativa. Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD), tedy unijní zákon z roku 2024, který měl velkým firmám uložit povinnost řešit environmentální škody v dodavatelských řetězcích, byla v únoru 2026 výrazně oslabena. Povinný klimatický transformační plán z ní zmizel. Pravidla občanskoprávní odpovědnosti byla vypuštěna. Působnost se zúžila na firmy s více než 5 000 zaměstnanci a obratem nad 1,5 mld. EUR, což podle odhadů pokrývá méně než 1 000 společností v celé EU. Po vyprázdnění směrnice tak vymáhání zůstává hlavně na národních soudech.

Co Shell dělá během soudních sporů

Shell tvrdí, že klimatickou otázku bere vážně a že soudy nemají podrobně řídit firemní strategii. Jeho investice ale ukazují jiné priority. V roce 2024 vydal zhruba 12,7 mld. dolarů na průzkum a těžbu ropy a plynu, 2,5 mld. dolarů na obnovitelné zdroje a 22,5 mld. dolarů vrátil akcionářům. V únoru 2026 navíc jeho šéf veřejně zpochybnil závazek firmy dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí.

Milieudefensie, nizozemská odnož Friends of the Earth, na rozhodnutí nejvyššího soudu nečeká. V dubnu 2026 podala novou žalobu, v níž požaduje, aby Shell zastavil investice do nových ropných a plynových polí. Posun v právní strategii je výmluvný: od sporů o procenta emisí k přímému napadení investičních rozhodnutí.

Co bude následovat

Francouzský rozsudek v případu TotalEnergies může přijít už 25. června, tedy dříve než rozhodnutí nizozemského nejvyššího soudu. Teoreticky by tak mohl vzniknout první závazný soudní příkaz, který propojí firemní produkci s klimatickými cíli. LSE Grantham Research Institute napočítal za rok 2024 celosvětově 226 nově podaných klimatických žalob a firemní žalovaní v nich tvoří rostoucí podíl. Ve všech pěti evropských jurisdikcích už na papíře existuje právní povinnost firem jednat v oblasti klimatu. Co přesně má firma kvůli této povinnosti udělat, zatím nedefinoval žádný soud ani zákonodárce.