Nizozemský plyn nechává zimní mezeru

Nizozemská vláda zvažuje, že sníží cíl pro naplnění zásobníků plynu z 80 % zhruba na 65 %. V praxi by to znamenalo asi 21 TWh plynu, který by před zimou nezůstal uložený pod zemí (NOS). Ministryně pro klima S. van Veldhovenová-Van der Meerová uvedla, že Evropská komise členské státy vyzvala k nižším cílům, aby se zmírnil tlak na růst cen plynu. Logika je jednoduchá: levnější plyn nyní výměnou za menší bezpečnostní rezervu v zimě.

Proč plnění zásobníků zvedá ceny

Evropský plynárenský systém funguje v sezonním rytmu. Dodavatelé obvykle nakupují plyn v létě, kdy je poptávka i cena nižší, ukládají ho do podzemních zásobníků a v zimě ho z nich znovu čerpají, protože spotřeba kvůli vytápění roste (Tagesschau). Tento model dává ekonomický smysl tehdy, když je dnešní nákupní cena dostatečně nižší než očekávaná prodejní cena v zimě. V roce 2026 se tento rozdíl zmenšil. Ceny jsou už nyní vysoko kvůli bojům u Hormuzského průlivu a kvůli soutěži s asijskými odběrateli o LNG, tedy zkapalněný zemní plyn přepravovaný tankery. Firmy, které nakoupí teď, nemusí v zimě vydělat dost na to, aby se jim skladování vyplatilo (Gasunie).

Když soukromé firmy zásobníky dobrovolně neplní, nastupuje stát. Nizozemsko pověřilo státní agenturu EBN, aby při selhání trhu uskladnila až 80 TWh plynu (Tweede Kamer PDF). Podobný problém řeší Německo. Pokud ale nakupují státní instituce ve více zemích současně, tlačí tím nahoru cenu na TTF, nizozemském obchodním uzlu, kde se určuje hlavní velkoobchodní cena plynu v Evropě. Říjnový kontrakt TTF se 31. srpna během dne dostal na 70,85 €/MWh, zatímco na začátku roku se pohyboval kolem 29 €/MWh (Euronews, StorageCurve).

Evropská komise pro podobnou situaci vytvořila právní prostor. Novela unijního nařízení o zásobnících z roku 2025 ponechává zákonný orientační cíl 90 %, ale v obtížných tržních podmínkách dovoluje členským státům jít až o deset procentních bodů níže. Rozhodnutím Komise lze přidat ještě dalších pět bodů (EUR-Lex). V červenci skupina Komise pro koordinaci plynu potvrdila, že pro zimu bude stačit 80 % (European Commission).

Otázka 21 TWh

Na úrovni celé EU představuje patnáct procentních bodů zásobníkové kapacity přibližně 170 TWh plynu. Celková kapacita zásobníků v Unii činí asi 1 130 TWh (Global Energy Flow). Není to technický detail: plyn v zásobnících obvykle pokrývá 25 až 30 % evropské zimní spotřeby (IEU Monitoring). Méně plynu pod zemí znamená menší prostor pro případ, že přijde delší chladné období.

Pro evropskou rezervu je klíčové Německo. Drží zhruba pětinu zásobníkové kapacity EU, ale na začátku září mělo zásobníky naplněné jen z 53 %. Podle Le Monde by německé LNG terminály v den zimní špičky pokryly sotva 10 % poptávky zákazníků (Le Monde, NexusEuropa). Pokud Německo vstoupí do zimy s nízkými zásobami, bude tvrději soutěžit o stejné dodávky LNG. Tato soutěž se pak promítne do ceny TTF, kterou platí i nizozemské domácnosti.

Kdo získá, kdo zaplatí

Nejrychleji jsou vystaveny nizozemské domácnosti. Podle Oxford Economics se velkoobchodní ceny plynu do účtů nizozemských spotřebitelů propisují téměř okamžitě, zatímco ve Francii a Španělsku až po měsících a v Německu skoro po roce (Euronews). Pokud nižší cíle letos na podzim ochladí cenu TTF, Nizozemci pocítí úlevu jako první. Pokud ale nízké zásoby udrží ceny vysoko i v zimě, zaplatí také jako první.

Pro průmysl je riziko hlubší. Šéf sdružení INES Sebastian Heinermann varoval, že pokud německé zásobníky zůstanou nízko a zima bude studená, firmy mohou být nuceny omezovat výrobu, protože náklady na plyn překročí hranici, kterou unesou (Tagesschau). Analytici Goldman Sachs upozornili, že studená zima, v níž by Evropa musela soupeřit s Asií o omezené dodávky LNG, může vytlačit prosincový kontrakt TTF nad 100 €/MWh. Právě taková cena by podle nich byla potřeba, aby evropští kupci přeplatili Asii a přesměrovali tankery od asijských přístavů (RMF24).

Nizozemský státní provozovatel Gasunie popsal kompromis nejpřímočařeji. Jeho cíl 115 TWh měl zemi připravit i na nejtvrdší zimu za třicet let; bez dalších opatření by podle firmy bylo Nizozemsko na takový scénář „nedostatečně připravené“ (Gasunie). Rozhodnutí zatím nepadlo (NOS). Jeho logika je ale zřejmá: nižší cíle jsou nejdřív cenovou politikou a teprve potom omezením pojistky. Co z toho si voliči zapamatují, rozhodne lednové počasí.