E3 tlačí na jednání, NB8 na drony

Během dvou dnů se Volodymyr Zelenskyj účastnil dvou evropských summitů, které nabídly rozdílné cesty k ukončení války. V Londýně 7. června podpořila E3 (Francie, Německo a Británie, tedy formát mimo formální struktury EU) jeho návrh na přímé rozhovory s Moskvou (Élysée Palace, Euromaidanpress). O dva dny později v Tallinnu podepsala NB8 (neformální seversko-baltská skupina osmi států od Islandu po Litvu) se stejným Zelenským dohody o společné výrobě dronů a přihlásila se k „nezvratné cestě“ Ukrajiny do NATO (Danish PM's Office). První skupina chce otevřít kanál k Moskvě. Druhá sází na to, že Ukrajinu je třeba vyzbrojovat tak dlouho, dokud Rusko neustoupí.

Diplomatická sázka

Společné prohlášení E3 stanovilo pět podmínek pro rozhovory. Patří mezi ně udržení současné frontové linie, rozmístění mezinárodních mírových sil na Ukrajině a zmrazení ruských aktiv do doby, než budou zaplaceny reparace. Emmanuel Macron tento rámec prosazuje už několik měsíců: podle něj mají mírový proces vést Evropané, ne jej přenechat Washingtonu. „Je to architektura míru a bezpečnosti pro Evropany vzhledem ke geografii,“ řekl novinářům (Le Figaro). Berlín tento přístup podporuje opatrněji. Vychází z úvahy, že Rusko je po měsících ukrajinských dronových útoků na infrastrukturu „v oslabené pozici“ (FAZ).

Putin ale Zelenského otevřený dopis z 31. května odmítl. E3 tak má rámec, nikoli partnera na druhé straně stolu.

Vojenská odpověď

V Tallinnu se NB8 o dialogu s Moskvou nezmínila. Společná deklarace zavázala všech devět signatářů k obranně-průmyslové spolupráci a vyzvala k tomu, aby se do července otevřelo všech šest vyjednávacích klastrů pro vstup Ukrajiny do EU. Klastry jsou seskupené kapitoly unijního práva, které musí kandidátská země převzít.

Následovaly konkrétní dohody. Lotyšsko s Ukrajinou podepsalo dohodu o transferu dronových technologií. Norsko přislíbilo zhruba 110 milionů eur na námořní drony v rámci svého Nansenova programu (Norwegian Government). Finsko potvrdilo rámec pro společnou výrobu, výměnu technologií a působení ukrajinských vojenských specialistů na finském území (MTV Uutiset). Ukrajina zde už nevystupuje jako příjemce pomoci. Je technologickým partnerem, jehož dronové know-how ověřené na bojišti chce NB8 nakupovat.

Prázdná židle Polska

Polsko, největší soused Ukrajiny a hlavní logistický uzel, zůstalo mimo oba summity. Premiér Donald Tusk prohlásil, že „žádná ujednání, na nichž se Polsko nepodílí, pro nás nebudou závazná“, a navrhl rozšířit E3 na „E5“ s Polskem a Itálií (Wiadomości WP).

Za vyloučením Varšavy stála vojenská logika. Polsko odmítlo vyslat vojáky na Ukrajinu, zatímco mírová mise patří mezi pět podmínek E3. Bývalý polský velvyslanec to popsal bez obalu: „Ve chvíli, kdy Polsko prohlásilo, že nepošle žádné vojáky, klesly jeho šance na připojení k nule“ (Onet). Vstupenkou do evropské mírové architektury je ochota poslat síly do terénu.

Cesty do Ankary

Obě linie se sbíhají na summitu NATO v Ankaře 7. a 8. července. Deklarace NB8 vyzývá spojence, aby tam předložili závazky k protivzdušné obraně. E3 slíbila další koordinaci. Zda se obě evropské strategie budou doplňovat, nebo navzájem rušit, závisí na věci, kterou nepřinesl ani jeden summit: na signálu od Putina, že diplomatický kanál nevnímá jen jako evropský šum ve chvíli, kdy se Washington obrací k Blízkému východu.

Zelenskyj u obou stolů působil jistě. V Ankaře si evropské metropole budou muset vybrat.