E3 stanovila pět podmínek pro Ukrajinu

Británie, Francie a Německo v neděli zveřejnily pět podmínek pro ukončení ruské války proti Ukrajině. Jde o nejpodrobnější evropskou vyjednávací pozici od začátku plnohodnotné invaze. Vznikla přitom ve formátu, který záměrně obešel vlastní zahraničněpolitický aparát EU.

Londýnský summit svedl dohromady britského premiéra Starmera, francouzského prezidenta Macrona, německého kancléře Merze a ukrajinského prezidenta Zelenského ve formátu „E3+Ukrajina“. Zástupci institucí EU u toho nebyli. Pozvánku nedostaly ani další členské státy. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ve stejný den předsedala jednání ministrů obrany na Kypru.

Co podmínky požadují

Společné prohlášení stanoví pět požadavků: okamžité příměří, přičemž současná linie fronty má být výchozím bodem jednání, nikoli trvalou hranicí. Ukrajina si má ponechat právo volit vlastní aliance, což je přímý odkaz na možné budoucí členství v NATO. Tři vlády slibují právně závazné bezpečnostní záruky včetně mnohonárodních sil v terénu, jakmile se příměří udrží. Navazují tím na závazky Berlína z prosince 2025 a Paříže z ledna 2026. Zmrazená aktiva ruské centrální banky mají zůstat zablokovaná, dokud Moskva nezaplatí reparace (SCMP, n-tv).

Největší váhu má pátá podmínka. Jakákoli mírová dohoda, která by se dotkla struktur EU nebo NATO, by potřebovala souhlas členských států EU a spojenců v NATO. Prakticky to vytváří evropské institucionální veto nad případnou dvoustrannou dohodou mezi Washingtonem a Moskvou. Po měsících telefonátů Trumpa s Putinem, květnovém zhroucení příměří a ruských dronových útocích, které porušily i vlastní příměří Moskvy, lídři E3 zapisují na papír hlavní obavu: že Evropa dostane hotovou dohodu, kterou sama nepomáhala utvářet.

Proč tři hlavní města, ne sedmadvacet

Formát E3 existuje proto, že Británie sice odešla z EU, ale vedle Francie zůstává jedním z největších evropských vojenských aktérů. Plný summit Evropské rady, kde směr Unie určují hlavy států a vlád všech 27 členských zemí, by vyžadoval jednomyslnost. Maďarsko a Slovensko jsou přitom připraveny podobné kroky brzdit. Tři hlavní města mohou jednat rychle a nastavit rámec dřív, než jej ostatní rozmělní.

Rychlost má svou cenu. Polsko, nejaktivnější východoevropský spojenec Ukrajiny a stát EU s nejvyššími obrannými výdaji v poměru k HDP, u stolu nesedělo. Formát tak ze dvou třetin členských států EU dělá diváky u otázky, která bude určovat evropskou bezpečnost na celou generaci.

Merz přijel do Londýna s oslabenou vyjednávací pozicí. Dva týdny před summitem Zelenskyj veřejně odmítl jeho hlavní návrh pro budoucnost Ukrajiny v EU, tedy „přidružené členství“ bez hlasovacích práv, a označil jej za „nespravedlivý“. Merz přesto podepsal společné prohlášení, které potvrzuje právo Ukrajiny volit vlastní aliance a slibuje závazné bezpečnostní záruky. Rozdíl mezi tím, co Německo nabízí samo za sebe, a tím, co podepisuje ve společném textu, naznačuje, že formát E3 umožňuje slabší postoje schovat do silnějšího kolektivního jazyka.

Test přijde nyní

Deklarace je politický dokument bez právní závaznosti. Nezavazuje žádný parlament a nevytváří vymahatelnou povinnost. Rusko zatím formálně nereagovalo, i když Putin několik dní před schůzkou odmítl Zelenského mírovou předehru jako neupřímnou.

Skutečný test přijde na summitu NATO v Ankaře 7. a 8. července. Tam se pozice E3 potká s americkými vyjednávacími představami a s vlivem Turecka jako hostitelské země. Pokud se tento formát ustálí, společná zahraniční a bezpečnostní politika EU, tedy smluvní systém, který má Evropě dávat jednotný hlas navenek, se zúží na technické zázemí pro sankce a rekonstrukci. Politický směr by určovala tři hlavní města. Zbylých čtyřiadvacet by jej provádělo.