E3 obchází EU kvůli Ukrajině

V neděli se na Downing Street sejdou Francie, Německo a Spojené království s Volodymyrem Zelenským. Spouštějí tím samostatnou evropskou cestu k ukončení války na Ukrajině. Schůzka E3 obchází formální zahraničněpolitický proces EU, který vyžaduje jednomyslnost všech 27 členských států, a dává tak každé zemi právo veta. Tři vlády proto jednají mimo strukturu, jejíž tempo samotná Unie nedokáže napodobit.

Dne 4. června Zelenskyj zveřejnil otevřený dopis Putinovi, v němž navrhl osobní setkání v neutrální zemi, úplné příměří a výměnu všech zajatců za všechny. Putin jej o den později odmítl na Petrohradském ekonomickém fóru a dopis označil za „hulvátský“. Během několika hodin poté Elysejský palác oznámil londýnskou schůzku.

Proč Spojené státy nechaly prázdné místo

E3 vzniká proto, že americké mírové úsilí narazilo. Rámec, který Trump a Putin loni v srpnu načrtli na summitu v Anchorage, počítal s tím, že se Ukrajina vzdá Krymu a Donbasu a zřekne se členství v NATO. Kyjev jej odmítl. Po posledním třístranném kole v Ženevě, které nikam nevedlo, ministr zahraničí Rubio připustil, že proces „uvízl“. Když se Trumpa 5. června ptali na výměnu mezi Zelenským a Putinem, odpověděl: „Ať si to vyřídí.“

Berlín říká, že se okno pro dialog s Ruskem „pomalu otevírá“, zároveň ale trvá na tom, že koordinace s Washingtonem zůstává „vodítkem“. Taková formulace naznačuje, že Německo zatím od Spojených států nedostalo výslovný souhlas.

Země, které zůstaly stranou

Rychlý postup E3 vyřadil právě státy, které jsou výsledkem války nejvíce zasaženy. Polsko, největší východní člen EU a země s nejvyšším poměrem obranných výdajů k HDP v Evropě, sledovalo zprávy, podle nichž by se německý zahraničněpolitický poradce mohl pokusit o přímý kontakt s Putinovým vyslancem bez konzultace s Varšavou. Polští analytici varovali před dohodou s Ruskem „přes hlavy zemí, které leží mezi Německem a Ruskou federací“.

Italský ministr zahraničí Tajani namítl, že „nikomu neprospívá držet naši zemi mimo vedoucí skupinu“. Premiérka Meloniová se však 5. června nezúčastnila ani summitu EU se západním Balkánem a dala přednost představení pamětní známky.

Frustraci Polska sdílejí také pobaltské státy. Estonský prezident Karis varoval před tím, aby Putin dostal „jakékoli záchranné lano nebo paprsek naděje, že agrese se může vyplatit“. Tallinn odmítl „přidružené členství“ Ukrajiny, které v květnu navrhl kancléř Merz a které sám Zelenskyj označil za „nespravedlivé“. Místo toho požadoval plnohodnotná přístupová jednání.

Co vyhovuje Moskvě

Putinovo vystupování na petrohradském fóru ukazuje, že Moskva dává přednost bilaterálním rozhovorům s Washingtonem, jejichž výsledek by Evropa dostala jako hotovou věc. Putin pochválil rámec z Anchorage, požadoval, aby Ukrajina před jakýmkoli setkáním přijala jeho podmínky, a ruským vojákům řekl, aby Zelenského dopis ignorovali: „dělejte svou práci, bratři“. Ruský vyslanec Dmitrijev obvinil Evropu, že se snaží „vykolejit“ americko-ruský kanál.

E3 má právě takovému výsledku zabránit. Putin však nemá velký důvod jednat se třemi evropskými vládami, pokud může čekat na Trumpa. Soudržnost samotné E3 se navíc už začíná třepit: šéf Merzova kancléřství 5. června veřejně brzdil kancléřovy úvahy o jednáních, jen několik hodin poté, co je Merz sám prosazoval.

Nová maďarská vláda Pétera Magyara zrušila veta, která blokovala přístupová jednání Ukrajiny s EU, a odemkla zmrazené evropské obranné fondy. Obrátila tím roky obstrukcí za Viktora Orbána. Odstranění jedné překážky ale neřeší hlubší spor. E3 může postupovat rychle právě proto, že obchází pravidlo jednomyslnosti, které dává Polsku, pobaltským zemím i každému dalšímu členskému státu hlas. Mimo místnost zůstaly země, které leží nejblíže frontě.