ECB míří k 2.25%, podpory končí

Jádrová inflace v eurozóně, tedy ukazatel očištěný o kolísavé ceny potravin a energií, v dubnu klesla na 2,2 %. Vyjednané mzdy zpomalily z 3,0 % na 2,6 % (ECB Wage Tracker). Evropská centrální banka se přesto chystá sazby zvýšit. Rada guvernérů by 11. června měla posunout depozitní sazbu, základní sazbu určující cenu peněz v eurozóně, z 2,00 % na 2,25 % (ECB). Trhy tomuto kroku připisují pravděpodobnost 80 až 91 % (Euronews).

Celková inflace na první pohled vypadá hůř. V Itálii v květnu vyskočila na 3,2 % (ISTAT), ve Španělsku zůstala na stejné úrovni (INE). Příčina ale neleží v evropských obchodech, nýbrž v Hormuzském průlivu. Od začátku března je uzavřený a ropa Brent se kvůli tomu drží poblíž 109 dolarů za barel. Sama ECB odhaduje, že energetický šok přidává k celkové inflaci zhruba jeden procentní bod (ECB). Po jeho odečtení je eurozóna blízko vlastnímu dvouprocentnímu cíli ECB.

Vyšší sazby námořní trasy neotevřou

Vyšší úrokové sazby tlumí utrácení tím, že zdražují úvěry. Funguje to ve chvíli, kdy je problémem příliš silná poptávka. Teď je problémem omezená nabídka ropy. Žádné zvýšení sazeb nevytěží další barely, nepřesměruje tankery ani nesrazí válečné pojistné ve výši 13 až 16 dolarů za barel, které obvykle přetrvává měsíce i po příměří.

Logika ECB je preventivní: zabránit tomu, aby se dražší energie propsala do mezd a inflace se začala živit sama. Členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová označila červnové zvýšení sazeb za „nezbytné“ i v případě, že se konflikt na Blízkém východě rychle vyřeší (Bloomberg). Jenže inflace ve službách, tedy složka nejcitlivější na domácí mzdy, v dubnu klesla z 3,3 % na 3,0 % (Eurostat). Mzdy zpomalují. Spirála, které se ECB obává, zatím nezačala.

Červnové dvojí sevření

Zvýšení sazeb přichází ve stejnou chvíli jako konec rozpočtových úlev, které si vlády mezi sebou nijak nekoordinovaly. Ve Španělsku se 1. června vrátila DPH na elektřinu, tedy základní spotřební daň v EU, z 10 % na 21 %. Domácnostem to podle odhadů přidá k účtům 10 až 20 eur měsíčně (Endesa). Itálii 6. června končí snížení daně z pohonných hmot. Německý Tankrabatt, tedy sleva na palivové dani, skončí 30. června a u čerpacích stanic přidá zhruba 17 centů na litr (WiWo). Domácnosti ve třech z největších ekonomik eurozóny tak ve stejném měsíci dostanou vyšší účty za energie i dražší úvěry.

U hypoték se dopad projeví okamžitě. Portugalští majitelé bytů a domů mohou u běžného úvěru 150 000 eur platit až o 60 eur měsíčně více (ECO). Španělští dlužníci s variabilní sazbou zaplatí zhruba o 65 eur navíc (Kelisto). Italové s plovoucí sazbou uvidí podobný nárůst, přibližně 60 až 70 eur (Teleborsa).

Na Německu je dobře vidět, jak hrubý nástroj jednotná měnová politika je. Celková inflace tam činí jen 0,6 %, ekonomika je ale v nejdelší recesi ve své historii. Rada ekonomických expertů snížila odhad růstu na rok 2026 na 0,5 % (WiWo). Německo tak dostane měnové utažení šité hlavně na Itálii a Španělsko, kde ceny rostou více než pětkrát rychleji.

Otázka roku 2011

ECB už podobnou situaci zažila. V roce 2011 tehdejší prezident Jean-Claude Trichet dvakrát zvýšil sazby kvůli inflaci tažené komoditami. Dluhová krize eurozóny se poté prohloubila a jeho nástupce obě zvýšení během několika měsíců zrušil (PitchBook). Italské státní spready, tedy rozdíl mezi tím, za kolik si půjčuje Itálie a za kolik Německo, jsou dnes na 75 bazických bodech, tedy 0,75 procentního bodu (Borsa Italiana). Zatím je to zvládnutelné. BNP Paribas ale čeká do září tři zvýšení sazeb v souhrnu o 0,75 bodu, což by depozitní sazbu posunulo na 2,75 % (FXStreet).

Protifragmentační nástroj ECB, známý jako TPI (Transmission Protection Instrument), vznikl v roce 2022 pro nákupy dluhopisů zemí, které se ocitnou pod neuspořádaným tlakem trhu. Nikdy nebyl aktivován (ECB). Tři po sobě jdoucí zvýšení sazeb uprostřed německé recese by bylo dost tvrdé prostředí na první zkoušku, zda skutečně funguje.