ECB zvedá depozitní sazbu na 2.25%

V době, kdy se energetický šok začíná propisovat do širšího okruhu cen, zdražila Evropská centrální banka peníze v eurozóně. Dne 11. června zvýšila depozitní sazbu, tedy úrok, který platí bankám za peníze uložené u ECB, na 2,25 %. Současně zvedla i další hlavní sazby; změna platí od 17. června. Jde o první zvýšení od roku 2023, jak vyplývá z rozhodnutí ECB a ze stejného dne také z hypoteční analýzy Idealisty.

Vyšší sazby samy o sobě nevytvoří víc energie. ECB jimi může pouze brzdit to, aby se dražší energie nepřelila do cen napříč ekonomikou.

Eurostat ve svém rychlém odhadu už předtím uvedl, že inflace v eurozóně v květnu dosáhla 3,2 %. Jádrová inflace, která očišťuje vývoj cen o kolísavé položky energie a potravin, byla na 2,5 %. Právě to byl varovný signál: tlak už nezůstával jen u čerpacích stanic. Podle červnových projekcí Eurosystému čekají analytici ECB inflaci 3,0 % v roce 2026 a 2,3 % v roce 2027, přičemž růst cen energií má vyvrcholit později letos.

Jedna sazba, různé cesty do ekonomiky

První dopad se odehrává uvnitř bankovního systému. Banky dostanou víc za peníze uložené u ECB, zároveň si dráž půjčují od centrální banky a přeceňují úvěry podle Euriboru, referenční sazby používané u mnoha smluv s pohyblivým úrokem. Odtud se změna propisuje do hypoték, firemních úvěrů, výnosů dluhopisů a pomaleji také do sazeb na vkladech střadatelů.

Finanční trhy už přísnější měnové podmínky do cen částečně započítaly. Podle dubnových dat ECB o bankovních sazbách dosahoval úrok u nových firemních úvěrů 3,62 % a u nových úvěrů na bydlení 3,44 %. Červnové zvýšení tak přidává další vrstvu k nákladům, které už se předtím posunuly výš.

Stejná sazba ECB se ale v jednotlivých zemích nepropisuje stejně. Portugalsko a Španělsko mají víc domácností s hypotékami navázanými na proměnlivou sazbu, takže zdražení přichází ve chvíli, kdy se úvěr přepočítá podle Euriboru. V Německu naopak delší fixace chrání mnoho stávajících dlužníků, i když noví kupující a financování výstavby vyšší náklady cítí také.

Dánsko není v eurozóně, ale mimo dosah ECB nestojí. Jeho režim pevného kurzu znamená, že dánská centrální banka Nationalbanken obvykle následuje kroky ECB, aby udržela vazbu koruny na euro. Po rozhodnutí ECB dánská média podle Devdiscourse informovala o zvýšení sazby o 0,25 procentního bodu na 1,85 %.

Dlužníci to pocítí první

Prvními poraženými jsou domácnosti a firmy, kterým se dluh rychle přeceňuje. V Irsku podle RTÉ zvýšení sazeb ECB o 0,25 procentního bodu dopadne zhruba na 110 000 klientů s takzvanou tracker hypotékou a u úvěru 300 000 € na 25 let přidá asi 37 € měsíčně. Tracker hypotéka se přímo pohybuje s referenční sazbou, takže splátka reaguje rychle.

Stejný mechanismus je vidět v Portugalsku. Jornal Económico ve zprávě o simulaci spotřebitelské organizace DECO uvedl, že u modelové hypotéky 150 000 € by měsíční splátka vzrostla z 676,58 € na 697,74 €. Ve Španělsku HelpMyCash spočítal, že hypotéka 150 000 € by zdražila asi o 58 € měsíčně.

Noví kupující narážejí na dražší peníze ještě před podpisem smlouvy. Podle přehledu sazeb HelpMyCash se průměrné nabídky fixních hypoték pohybovaly kolem 2,85 %, zatímco analýza trhu s bydlením Idealisty uváděla, že řada dotovaných fixních nabídek už byla nad 3 %. V tomto bodě se rozhodnutí centrální banky mění v menší byt, odložený nákup nebo žádný nákup.

U firem funguje stejná aritmetika, jen s menší veřejnou pozorností. Úvěry s pohyblivou sazbou, kontokorenty a provozní financování se přeceňují rychleji než dlouhodobý fixní dluh. Menší firmy to cítí ostřeji, protože mívají slabší hotovostní rezervy a horší přístup na dluhopisové trhy.

Na druhé straně stojí banky. Vyšší sazby jim mohou zvýšit příjmy z úvěrů dřív, než v plné míře zvednou úročení vkladů. Německá tržní data ukázala, že marže stavebních úvěrů vůči Pfandbriefům, tedy krytým dluhopisům sloužícím jako měřítko financování, se v dubnu rozšířily o 2 až 12 bazických bodů. Jeden bazický bod odpovídá 0,01 procentního bodu.

Jeden nástroj, mnoho ekonomik

ECB zvyšuje sazby ve slabé ekonomice, aby zkrotila nabídkový šok, který sama neřídí. Ve svém měnověpolitickém prohlášení počítá pro rok 2026 s růstem reálného HDP, tedy ekonomiky očištěné o inflaci, jen o 0,8 %. To není přehřátý boom, který by potřeboval ochladit.

Další důkazy přijdou přes přecenění hypoték v Portugalsku, Španělsku a Irsku, přes nové úvěrové sazby v Německu, přes úročení bankovních vkladů a přes reakci Dánska. Jedna sazba ECB teď prochází velmi odlišnými národními bilancemi. Ekonomická otázka zní, zda tento jediný nástroj zpomalí inflaci dřív, než víc poškodí dlužníky, kteří už jsou nejblíž hraně.