ECB přitlačí po konci podpor

V eurozóně se v těchto týdnech skládají dvě rozhodnutí, která domácnosti pocítí najednou. Tři vlády ustupují od podpory cen energií právě ve chvíli, kdy se Evropská centrální banka (ECB), která určuje úrokové sazby pro 20 zemí platících eurem, chystá zdražit úvěry. Unijní mechanismus, který by tyto souběžné kroky koordinoval, neexistuje.

Ve Španělsku se od 1. června zvýšila DPH na elektřinu z 10 % na 21 % (SpainEnglish). Itálie 22. května snížila daňovou slevu na naftu na polovinu a do 6. června ji má zrušit úplně (Il Sole 24 Ore). Německá sleva na dani z pohonných hmot končí 30. června a SPD odmítá její prodloužení (Handelsblatt). Dne 11. června ECB téměř jistě zvýší depozitní sazbu z 2,00 % na 2,25 %; trhy podle Polymarketu přisuzují zvýšení pravděpodobnost 77 % (Polymarket). Každá vláda postupuje podle vlastní domácí politické logiky. ECB podle vlastní inflační logiky. Na stejné domácnosti to dopadá ve stejnou chvíli.

Zvýšení sazeb postavené na prognóze

Argument ECB stojí na snaze zabránit „sekundárním efektům“: tedy riziku, že drahé energie prosáknou do mezd a širších cen a z dočasného šoku vznikne vytrvalejší inflace. Celková inflace v dubnu vzrostla na 3,0 % z březnových 2,6 %, hlavně kvůli cenám energií, které meziročně vyskočily o 10,9 % (Eurostat).

Podkladová data ale ukazují slabší tlak. Jádrová inflace, která očišťuje vývoj cen o energie a potraviny, klesla na 2,2 % z předchozích 2,3 % (Eurostat). Sjednané mzdy rostou tempem 2,6 %, zatímco v roce 2025 to byla 3,0 % (ECB Economic Bulletin). Mzdově-cenová spirála, které se ECB obává, se zatím nerozběhla.

Isabel Schnabelová, nejvýraznější zastánkyně utaženější politiky v ECB, to řekla přímo: „Dívat se skrz už není možnost.“ Sazby by podle ní měly růst i v případě, že se podaří dohoda o míru s Íránem (Bloomberg, RTE). ECB se tak snaží zastavit rozšíření inflace ještě předtím, než začne. Opírá se přitom spíše o průzkumy inflačních očekávání než o důkaz, že se tento proces už rozběhl.

Past energetických podpor

Christine Lagardeová vládám říká, že energetická podpora má být „dočasná, cílená a přizpůsobená“ (ECB press conference). Plošné slevy na pohonné hmoty podle ní drží poptávku výš a nutí ECB k tvrdšímu utažení měnové politiky. Když ale vlády poslechnou a podporu stáhnou, cenový skok zvýší měřenou inflaci, a ECB tím dostane další důvod ke zvýšení sazeb.

Itálie ukazuje tuto past dobře. Po snížení spotřební slevy na polovinu překročila cena nafty 2 eura za litr (Teleborsa). Ministr financí Giancarlo Giorgetti označil dvoutýdenní prodloužení úlevy za „provizorní opatření“. Ve Španělsku zvýšení DPH přidá typické domácnosti k účtu za elektřinu zhruba 8 až 10 eur měsíčně (The Spanish Eye). Tyto nárůsty se promítnou do červnových a červencových inflačních dat, a jestřábi v ECB tak mohou dostat potvrzení zpětně.

Jedna sazba, dvacet hypotečních trhů

Zvýšení sazeb dopadne nejtvrději na jih Evropy. Ve Španělsku, Portugalsku, Itálii a Řecku má většina existujících hypoték variabilní sazbu navázanou na Euribor, mezibankovní sazbu, která sleduje politiku ECB. Euribor v květnu vystoupal na 2,82 %, zatímco před rokem byl na 2,08 % (EFE). Španělská domácnost s variabilní hypotékou 150 000 eur, které se sazba přenastavuje tento měsíc, zaplatí přibližně o 60 eur měsíčně více (Rankia).

Německo je z velké části chráněné. Většina německých hypoték má sazbu fixovanou na 10 až 15 let. Totéž rozhodnutí ECB, které sevře rodinu v Madridu, se v Mnichově skoro neprojeví. Země, které přicházejí o energetické úlevy, jsou zároveň zeměmi nejvíce vystavenými růstu hypotečních nákladů. Červnový náraz se tím soustředí hlavně na domácnosti v jižní Evropě, zatímco sever zůstane relativně stranou.

Květnová inflační data Eurostatu, zveřejňovaná 2. června, budou posledním číslem před rozhodnutím ECB. Pokud jádrová inflace zůstane na 2,2 % nebo níž, Rada guvernérů zvýší sazby na základě prognózy sekundárních efektů, nikoli na základě důkazu, že už začaly. Hlavní ekonom ECB Philip Lane připustil, že „nejpříznivější scénář“ dočasného energetického skoku je stále „méně pravděpodobný“ (ECB speech). Pokud se ECB s odhadem splete, utáhne měnovou politiku do zpomalující ekonomiky kvůli problému, který už mohl slábnout.