Egyptský deficit brzdí kyperský plyn

Kypr má ve východním Středomoří zásoby plynu, o nichž se mluví už patnáct let. Teprve 19. května vláda schválila rozvoj pobřežního ložiska Kronos a otevřela cestu k prvním prodejům do Evropy v roce 2028. Plyn má proudit přes egyptské zkapalňovací terminály. Jenže Egypt se od roku 2024 změnil z vývozce plynu v rekordního dovozce. Než se kyperský plyn dostane k evropským odběratelům, může nejdřív zalepovat egyptský výpadek.

Dohoda a trasa

Kyperský kabinet schválil rozvojový plán a základní podmínky smlouvy o prodeji plynu z ložiska Kronos v bloku 6 kyperské výlučné ekonomické zóny, tedy mořské oblasti, kde má pobřežní stát práva k využívání surovin. Kronos patří do skupiny objevů spolu s ložisky Aphrodite, Zeus a Calypso. Jejich souhrnné odhadované zdroje určené k exportu činí zhruba 10 bilionů kubických stop plynu (Politis). Samostatný odhad zásob pro samotný Kronos zveřejněn nebyl.

Provozní konsorcium, v němž mají ENI a TotalEnergies každá 50 %, chce plyn vést potrubím k egyptské pobřežní infrastruktuře u ložiska Zohr. Odtud má zamířit do terminálu Damietta, kde se zkapalní pro přepravu tankery do Evropy. Pokud se konečnou dohodu podaří uzavřít v příštích týdnech, první těžba by mohla začít koncem roku 2027 nebo v první polovině roku 2028 (Cyprus Mail, Protothema).

Tuto trasu si Kypr vybral hlavně proto, že nemá vlastní zkapalňovací terminály. Projekt EastMed, navrhované 1 900 kilometrů dlouhé podmořské potrubí do Itálie přes Řecko, fakticky skončil poté, co mu Spojené státy v roce 2022 stáhly podporu. Egypt nabídl blízkost a už existující infrastrukturu. V únoru 2025 ENI a TotalEnergies podepsaly s Egyptem a Kyprem trojstrannou dohodu, která tuto exportní cestu formálně ukotvila.

Egypt má přednost

Egyptská produkce plynu klesla ze 70,4 miliardy metrů krychlových v roce 2021 na 49,4 miliardy v roce 2024. Za tři roky jde o zhruba třetinový propad, částečně způsobený útlumem těžby na obřím ložisku Zohr. Země, která v roce 2022 vyvezla 7 milionů tun LNG, tedy zkapalněného zemního plynu chlazeného pro přepravu tankery, v roce 2025 dovezla rekordních 9,01 milionu tun.

Terminál Damietta, s nímž se pro kyperský plyn počítá, se v lednu 2024 znovu rozběhl, ale už v květnu se opět zastavil, protože Egypt potřeboval plyn doma. Stejné napětí je vidět i ve smluvním nastavení. Podle Al Manassa má domácí egyptská poptávka přednost a čtvrtletní přezkum může plyn přesměrovat od evropského exportu. Pokud bude egyptský schodek pokračovat, evropští odběratelé mohou čtvrtletí za čtvrtletím čekat na plyn, který si smluvně zajistili.

Oxford Institute for Energy Studies nazval svou analýzu z března 2025 „Cyprus upstream to help stabilize Egypt gas balances“, tedy že kyperská těžba má pomoci stabilizovat egyptskou plynovou bilanci. Ne že má zásobovat Evropu. Nejautoritativnější energetický výzkumný institut, který se touto dohodou zabýval, ji tedy rámuje nejprve jako nástroj egyptské stabilizace a teprve potom jako evropský zdroj dodávek.

Co pořád chybí

Evropská unie v roce 2024 spotřebovala zhruba 332 miliard metrů krychlových plynu. Kronos by při plné kapacitě mohl dodávat odhadem 6 až 8 miliard metrů krychlových ročně, tedy méně než 2,5 % unijní spotřeby. Na trhu, kde podíl ruského potrubního plynu klesl ze zhruba 40 % v roce 2021 na přibližně 6 % v roce 2025, pomáhá každý další zdroj. Pomáhá ale na okraji, nemění celý trh.

V podobném časovém horizontu se pohybují i další plynové projekty v jihovýchodní Evropě. Rumunský Neptun Deep čeká první plyn na podzim 2027 a počítá s kapacitou 8 miliard metrů krychlových ročně. Kronos je však mezi nimi zvláštní tím, že jeho exportní trasa vede přes zemi, která si plyn může nechat pro sebe.

Ani samotná dohoda ještě není hotová. ENI nepřijala konečné investiční rozhodnutí, tedy formální souhlas s vložením peněz do projektu. Podmořské potrubí do Egypta se teprve musí postavit a obchodní podmínky zůstávají neveřejné. Jak připomněl Politis, objev neznamená rozvojový plán, plán neznamená investiční rozhodnutí a investiční rozhodnutí ještě neznamená těžbu.

Ložisko Aphrodite, objevené u Kypru v roce 2011, stále neprodukuje a těžba může začít až v roce 2031. Kronos se na papíře posunul rychleji. V praxi bude záležet na proměnné, kterou Kypr neřídí: na rostoucí chuti Egypta po vlastním plynu.