Osm zemí Evropské unie čelí dluhovým stropům, zatímco energie zdražují o 50 procent

Od února zdražila ropa o 50 %. Osm vlád v EU má zároveň závazné limity na to, kolik smí utratit. A rozpočtová pravidla Unie počítají s výjimkou pro obranu, ne pro energie. Krize v Hormuzském průlivu tak odkryla slabé místo evropské fiskální architektury: Evropa si připravila pojistku na jednu mimořádnou situaci, ale zasáhla ji jiná.

Od uzavření Hormuzského průlivu na konci února vyčlenily vlády EU na energetickou podporu zhruba 11 mld. EUR. Během plynové krize po ruské invazi v roce 2022 to bylo přes 700 mld. EUR (Bruegel). Rozdíl není jen politický. Vyplývá z právního omezení zabudovaného do fiskálních pravidel EU.

Obrana má volnost, energie ne

Loni aktivovalo 17 zemí EU takzvanou národní únikovou doložku (NEC), ustanovení v reformovaném Paktu stability a růstu, tedy hlavním souboru rozpočtových pravidel Unie. Vládám umožňuje překročit schodkové limity kvůli výdajům na obranu, a to až o 1,5 % HDP ročně (Council of the EU). Italská premiérka Giorgia Meloniová chce stejnou volnost pro energetiku. V dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové ze 17. května požádala, aby se NEC vztahovala i na „mimořádná opatření nezbytná k řešení energetické krize“ (Il Fatto Quotidiano, Open.online).

Brusel to odmítl. Mluvčí Komise Olof Gill uvedl, že úniková doložka „není mezi možnostmi“, o nichž se jedná (Open.online). Nizozemský ministr financí byl přímočařejší: „Odpovědí na šoky nemůže být další dluh“ (EUNews.it). Z právního hlediska se NEC vztahuje pouze na obrannou rozpočtovou kategorii. Rozšíření na energie by vyžadovalo nové nařízení a takzvaný úsporný blok, tedy Německo, Nizozemsko a Rakousko, má při vyjednávání v Radě faktické veto.

Kdo utrácet může a kdo ne

V postupu při nadměrném schodku (EDP), formálním procesu EU pro státy se schodkem nad 3 % HDP, je nyní osm zemí. Francie, Itálie, Belgie, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Malta a Finsko proto čelí závazným výdajovým stropům (Council of the EU). Francouzský limit pro rok 2026 dovoluje pouze nominální růst výdajů o 1,2 %, tedy růst před započtením inflace, zatímco schodek země se pohybuje kolem 5 % HDP (Le Monde). Pokud je inflace vyšší než 1,2 %, takový strop vynucuje reálné škrty.

Výsledkem je roztříštěná evropská reakce. Francie zavádí slevy na pohonné hmoty v objemu 180 mil. EUR měsíčně, které jsou skutečně cílené: paušální měsíční platbu 50 EUR dostanou řidiči s příjmem pod 17 000 EUR ročně, kteří dojíždějí do práce alespoň 15 kilometrů (Le Figaro, Info.fr). Německo naproti tomu používá hrubší nástroj: do června platí snížení daně z pohonných hmot o 17 centů za litr v ceně 1,6 mld. EUR, přičemž monitoring v prvních týdnech ukázal, že ke spotřebitelům se skutečně dostalo jen asi 11 centů (Bundesregierung, Stern). Italské snížení spotřební daně z paliv stojí zhruba 1 mld. EUR měsíčně, ale 22. května končí a jeho prodloužení není potvrzené (Autoblog.it, Contropiano).

Španělsko, které v EDP není, tvoří téměř polovinu všech energetických výdajů v EU. Státy pod fiskálním dohledem utrácejí nejméně právě tam, kde mohou spotřebitelé pomoc potřebovat nejvíc.

Peníze dostávají nesprávné domácnosti

Francouzské cílené slevy jsou výjimkou. Více než 72 % energetických podpůrných opatření v EU tvoří plošné škrty DPH nebo spotřebních daní, které pomáhají všem stejně podle každého spotřebovaného litru (Bruegel). Protože bohatší domácnosti jezdí více a v absolutních číslech spotřebovávají více energie, dostávají z těchto opatření více eur lidé, kteří je potřebují méně. Zpětné hodnocení krize z roku 2022 od OECD potvrdilo stejný vzorec: téměř 80 % podpory mířilo ke všem spotřebitelům bez ohledu na příjem.

Největší zátěž přitom dopadá na spodní část příjmového žebříčku. Nejchudší francouzské domácnosti dávají za pohonné hmoty až 12,7 % svého rozpočtu (Transport & Environment). V celé EU vydávají venkovské domácnosti bez dostupné veřejné dopravy jen za energie kolem 7 % svých výdajů (JRC). V Nizozemsku jsou ceny nafty meziročně vyšší o 58 % a Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu tamní ekonomiky z 1,2 % na 1,0 % (IMF/Welingelichtekringen).

Guvernér francouzské centrální banky vystihl omezení pěti slovy: „Už nemáme peníze“ (Le Figaro). Evropa si vytvořila fiskální volnost pro vojenské hrozby a teď čelí energetickému šoku, s nímž pravidla nepočítala. Průliv zůstává uzavřený, pravidla zůstávají pevná a náklady nesou domácnosti, které mají nejmenší prostor je unést.