Electrolux v Itálii škrtá 1,719 míst

V Cerretu d’Esi v italském regionu Marche sjedou poslední kuchyňské digestoře z linky ještě před prosincem. Všech 170 zaměstnanců tamního závodu Electroluxu přijde o práci, protože výroba se přesune do Polska. Ve svých pěti italských provozech oznámila švédská skupina 11. května 1 719 propouštění; počet zaměstnanců tak klesne ze 4 500 zhruba na 2 800 (Il Fatto Quotidiano, MarketScreener). Jen několik týdnů předtím firma uzavřela maďarský závod v Jászberény, kde zaniklo dalších 600 míst.

Stejným směrem se vydává i zbytek odvětví. Německá BSH, tedy výrobce domácích spotřebičů spojený se značkami Bosch a Siemens, zavírá dvě továrny; do roku 2028 zmizí 1 400 pracovních míst. Turecké Beko uzavřelo provozy v Itálii, Polsku a Británii. Čínský Haier zavřel historický závod Candy u Milána. Produkce Samsungu v Polsku má letos podle očekávání klesnout o 30 %. Evropský průmysl bílého zboží, tedy továren na pračky, ledničky a trouby, se zevnitř vyprazdňuje.

Nákladový rozdíl, který nejde dohnat

Čísla, která Electrolux předložil italskému ministerstvu průmyslu, jsou tvrdá. Hodina práce v továrně v západní Evropě vychází zhruba na 37 eur. V Turecku na 9 eur. V Číně a Thajsku na 5 eur. Průmyslová elektřina stojí v západní Evropě přibližně 204 eur za megawatthodinu, zatímco v Turecku 77 eur. Za ocel válcovanou za studena, tedy plech, z něhož vzniká třeba buben pračky, platí evropské firmy o 31 % více než za čínský ekvivalent (Il Fatto Quotidiano). Širší obraz potvrzuje i Mezinárodní energetická agentura: průmyslová elektřina v EU stojí zhruba dvojnásobek americké úrovně a téměř o polovinu více než v Číně.

Zmenšuje se i trh, pro který tyto továrny vyrábějí. Prodej domácích spotřebičů v Evropě klesl z 90 milionů kusů v roce 2020 na 83 milionů v roce 2025 (Quotidiano.net).

Asijští výrobci za poslední dekádu zdvojnásobili svůj podíl na evropském trhu z 15 % na téměř 30 %. Jen italská výroba spotřebičů se propadla z 30 milionů kusů v roce 2010 na dnešních méně než 10 milionů (Il Foglio). Méně kupujících, více konkurentů, vyšší náklady. Tato rovnice má jen málo příjemných řešení.

Silná slova, prázdná sada nástrojů

Italský ministr průmyslu Adolfo Urso označil plán Electroluxu za „nepřijatelný“ a vyzval firmu, aby jej stáhla. Tři odborové svazy kovoprůmyslu vyhlásily osmihodinovou stávku. Vládní možnosti jsou ale téměř vyčerpané. Golden Power, italský nástroj pro prověřování zahraničních investic, použít nejde, protože se nemění vlastnická struktura. Další jednání na ministerstvu je naplánováno na 15. června. Electrolux zatím neustoupil.

Stejné tlaky rozkládají i německé průmyslové jádro. Svaz zaměstnavatelů v kovoprůmyslu Gesamtmetall odhaduje, že jen v roce 2026 může v kovozpracujícím a elektrotechnickém sektoru zaniknout až 150 000 pracovních míst. IG Metall, největší německý průmyslový odborový svaz, mluví o „strukturálním ohrožení naší průmyslové základny“.

Brusel nástroje má, jen míří jinam. Clean Industrial Deal, hlavní unijní odpověď na ztrátu konkurenceschopnosti, podporuje především vstupní odvětví, jako je ocel, chemie a hliník. Montáž spotřebičů na seznamu není. Nová německá dotovaná cena průmyslové elektřiny, kterou Komise schválila v dubnu, má podle odhadů přinést úsporu nižší než 10 % celkových nákladů na elektřinu. To nestačí, pokud konkurenti platí za energii třikrát až čtyřikrát méně.

Do toho vstupuje celní unie mezi EU a Tureckem, tedy obchodní dohoda, díky níž může zboží proudit mezi oběma stranami bez cel. Spotřebiče vyrobené v Turecku vstupují na evropský trh s nulovým clem, zatímco turecké továrny nenesou náklady unijního systému cen uhlíku, energetických poplatků ani evropské pracovní regulace. Turecká skupina Arçelik, která dnes ovládá Beko, tak vyrábí za zlomek evropských nákladů a do EU vyváží volně.

Polsko, na které dnes připadá 39 % unijní výroby velkých domácích spotřebičů, investice stále přitahuje. Jeho nákladová výhoda se ale rychle tenčí. Náklady práce koncem roku 2025 meziročně vzrostly o 7,7 %, průmyslové ceny elektřiny patří k nejvyšším v EU a Electrolux už přesouvá servisní pracovní místa z Krakova do Indie (Gazeta.pl).

Brusel posílá miliardy do čistých technologií a polovodičů. Továrny, které vyrábějí spotřebiče stojící v každé evropské domácnosti, mezitím z kontinentu potichu mizí. Na seznamu priorit pro ně místo nezbylo.