Eli Lilly půlí investici v Alzey za $2.5 billion

Eli Lilly v německém Alzey dokončí ze své továrny za 2,5 miliardy dolarů jen "minimální rozsah". Hrubá stavba závodu je téměř hotová a firma už přijala 300 lidí, plánované rozšíření až na 1 000 pracovních míst ale padá.

O několik hodin později zrušil Boehringer Ingelheim německé investice za 900 mil. eur plánované na roky 2027 až 2030. Obě firmy ukazují stejným směrem: na nový berlínský zákon, který má snížit výdaje zákonného zdravotního pojištění.

Berlínův fiskální roh

Zákon s německým názvem GKV-Beitragssatzstabilisierungsgesetz, tedy zákon o stabilizaci příspěvků do zdravotního pojištění, reaguje na skutečný problém. Průměrná sazba německého zdravotního pojištění v roce 2026 dosáhla rekordních 17,5 % hrubé mzdy. Německá rada ekonomických poradců odhaduje, že bez reformy by se celkové sociální odvody mohly do roku 2040 dostat až na 49,7 %. Nový zákon má do roku 2027 přinést ve zdravotnictví úspory 16,3 mld. eur.

Pro farmaceutické firmy je klíčový mechanismus takzvané dynamické slevy výrobce. Jde o povinnou srážku z cen léků, která se automaticky zvyšuje podle toho, jak rostou výdaje pojišťoven. Odvětví se přitom neshodne, kam až může sleva vystoupat. Hlavní německá farmaceutická lobby vfa odhaduje zhruba 20 % katalogových cen do roku 2030, zatímco Pharma Deutschland, která zastupuje výrobce generik a středně velké firmy, varuje až před 50 %.

Právě automatické zpřísňování, víc než dnešní úroveň slev, firmy označují za problém pro dlouhodobé plánování. Farmaceutické výdaje tvoří asi 3,3 % výdajů zákonného zdravotního pojištění, ale odvětví má nést zhruba 12 % plánovaných úspor.

Paříž má připravený šek

Přesun Boehringeru směrem k Francii není osamělý výkyv. Prvního června firma na investičním summitu Emmanuela Macrona „Choose France“ oznámila, že do roku 2030 vloží 500 mil. eur do čtyř francouzských výrobních závodů. O dva dny později přišlo zrušení německých investic za 900 mil. eur. Celkem farmaceutické firmy na Choose France oznámily investice za 600 mil. eur, tedy třikrát víc než o rok dříve.

Podle barometru investiční atraktivity EY klesl počet zahraničních investičních projektů v Německu od roku 2019 o 44 %, zatímco ve Francii o 28 %. Německý šéf Boehringeru to řekl bez obalu: „Příští inovace za současného stavu nepůjde do Německa.“

Marže 84 % proti povinným slevám

Eli Lilly za rok 2025 vykázala tržby 65,2 mld. dolarů, meziročně o 45 % víc, a hrubou marži 84,3 %. Jinak řečeno, po výrobních nákladech firmě z každého dolaru tržeb zůstalo zhruba 84 centů. Boehringer vykázal tržby 27,8 mld. eur, meziročně o 7,3 % víc. Německé ceny patentovaných léků jsou už dnes na 114 % evropského průměru. Při takových maržích a cenách se tvrzení, že vyšší německé slevy jsou obchodně neúnosné, s finančními výsledky neskládá snadno.

Firemní přesuny zároveň ukazují hranice bruselské moci. EU se v květnu 2026 dohodla na předběžném znění Critical Medicines Act, tedy legislativy, která má vracet výrobu léčiv do Evropy. Cenotvorba ve zdravotnictví ale podle unijních smluv zůstává národní pravomocí. Každá vláda si ceny léků nastavuje sama a Brusel ji nemůže přehlasovat.

EU může nabízet pobídky, aby se továrny stavěly na evropské půdě. Nedokáže ale zabránit členskému státu, aby svými vlastními rozpočtovými kroky zhoršil podnikatelský výpočet.

Evropský podíl na světové výrobě API, tedy účinných farmaceutických látek, chemických sloučenin odpovědných za účinek léku, klesl ze 63 % v roce 1981 na dnešních zhruba 6 %. Navrhovaný pětimiliardový fond v rámci Critical Medicines Act je zatím položkou v budoucím unijním rozpočtu, ne přidělenými penězi.

Berlín je v pasti. Potřebuje brzdit zdravotní náklady, které tlačí na zaměstnance i zaměstnavatele platící rekordní odvody. Pokud ale investice místo do Alzey a Ingelheimu potečou do Toulouse a Corku, evropská farmaceutická soběstačnost se nebude rozebírat v Pekingu, ale doma, uvnitř EU, pod tlakem rozpočtových nouzí jednotlivých států.