Estonsko sestřelilo dron, Rumunsko váhalo

Dne 19. května sestřelily stíhačky NATO nad Estonskem dron. Pro zemi šlo o vůbec první takový zásah v její historii (Polsat News). Téže noci ruské drony zaútočily na ukrajinský přístav Izmajil, který leží přímo přes Dunaj naproti Rumunsku. Bukurešť vyslala dvě F-16, útok sledovala na radarech a varovala civilní obyvatelstvo (Hotnews). Nestřílela. O pět dní dříve padla lotyšská vláda poté, co opakované pády dronů na lotyšské území ukázaly vážné mezery v protivzdušné obraně (Le Monde). Jedna aliance, jedna hrozba, pět různých reakcí.

Žádná společná pravidla pro mírové nebe

NATO nemá jednotný mírový postup pro sestřelování dronů. Utajovaná pravidla nasazení se vztahují jen na síly působící v aliančním režimu a dávají přednost deeskalaci před palbou. Pokud armáda členského státu operuje na vlastním území mimo velení NATO, rozhoduje národní právo. Každá země si proto musí schválit vlastní pravidla pro sestřel. Většina to neudělala.

Rumunsko ukazuje, jak tato mezera vypadá v praxi. Bukurešť příslušný zákon přijala v roce 2025 a 15. května povolila pilotům střílet na ruská letadla vstupující do jejího vzdušného prostoru. O čtyři dny později F-16 odstartovaly a vrátily se bez výstřelu. Od roku 2022 narušilo rumunský vzdušný prostor nejméně 66 ruských dronů. Sestřelen nebyl žádný. Na summitu B9, tedy Bukurešťské devítky východních členů NATO koordinujících bezpečnostní politiku, se 13. května spojenci Rumunska ptali proč. Odpověď nedostali.

Generální tajemník NATO Mark Rutte na stejném summitu popsal i ekonomickou absurditu současné obrany: „Nemůžeme dál sestřelovat drony za 20 000 dolarů raketami za tři nebo čtyři miliony dolarů.” Operace Eastern Sentry, spuštěná v září 2025 po průniku dronů do polského vzdušného prostoru, zajišťuje společné sledování. Pravomoc k palbě ale nedává.

Pět zemí, pět kalkulací

Na Slovensku prezident Pellegrini požadoval rychlou změnu zákonů, aby armáda mohla v době míru zasahovat proti dronům. Mluvil o právním „stavu ohrožení” mezi mírem a válkou. Premiér Fico odmítl svolat bezpečnostní radu s tím, že to není nutné. Z Moskvy se vrátil dva dny předtím, než drony zasáhly cíle několik desítek kilometrů od slovenských obcí.

Maďarsko pojalo dronovou obranu jako diplomatickou páku. Vláda Pétera Magyara využila útoky poblíž Zakarpatska k prosazení jedenáctibodového požadavku na práva maďarské menšiny na Ukrajině. Obrannou spolupráci tak podmínila tím, jak Kyjev zachází s etnickými Maďary, uvedl Euronews.

Bulharsko sice podepsalo společné prohlášení B9, na summit ale poslalo jen svého velvyslance při NATO, tedy nejnižší zastoupení ze všech devíti členů. O několik dní později Sofie odmítla podpořit zvláštní tribunál pro ruskou agresi proti Ukrajině. Zdržela se spolu s Maďarskem, Slovenskem a Maltou (BNR).

Polsko mezitím buduje vlastní kapacity. Program opevnění Shield East pokrývá 260 kilometrů východní hranice a počítá s integrovanými systémy proti dronům (polské ministerstvo obrany). Varšava tedy nečeká, až se NATO shodne na společných pravidlech.

Co summit B9 nepřinesl

Společné prohlášení ze summitu označilo Rusko za „nejvýznamnější, dlouhodobou a přímou hrozbu” a slíbilo směřovat k výdajům na obranu ve výši 5 % HDP do roku 2035 (NATO). Nepřineslo však závazné cíle pro schopnosti proti dronům ani společná pravidla pro použití zbraní.

Bez nich může Rusko stejný test opakovat dál. V Lotyšsku padla vláda. Na Slovensku se rozdělilo vedení státu. Rumunsko snáší narušování svého vzdušného prostoru bez palby. Maďarsko vyjednává. Bulharsko mlčí. Polsko staví bariéry. Ruská dronová kampaň míří právě na tuto roztříštěnost. Zatím funguje.