Cesta do Sillamäe vede ruskými vodami

Ruská pohraniční stráž 1. října zastavila nákladní loď Västerbotten, která mířila do estonského přístavu Sillamäe, když proplouvala krátkým úsekem ruských vod. Několik hodin ji zadržovala, pak ji nechala pokračovat. Estonsko tvrdí, že Moskva důvod nikdy nevysvětlila (ERR). Na této trase šlo o druhé ruské zastavení. Poté, co Rusko v roce 2025 zadrželo tanker, začalo Estonsko vést lodní dopravu do Sillamäe vlastními vodami (Yle). Tato loď přesto zvolila ruskou trasu.

Několik hodin na kotvě, bez vysvětlení

Většinu dne loď kotvila v ruských výsostných vodách. Z údajů o pohybu lodí, které analyzoval finský deník Aamuposti, vyplývá, že se znovu dala do pohybu až pozdě odpoledne (Aamuposti).

Rusko se k zastavení nevyjádřilo. Žádný ruský představitel neuvedl, kdo o něm rozhodl, a ve zprávách se neobjevilo žádné nařízení, obvinění ani záznam o kontrole.

Proč velké lodě proplouvají ruskými vodami

Loď vplula do ruských vod kvůli místní geografii: pro velká plavidla je tato trasa bezpečnější než proplouvat mezi mělčinami v estonských vodách. Zprávy popisují tento postup jako dohodu mezi Estonskem, Finskem a Ruskem. Žádná však neuvádí název dohody ani necituje její znění (ERR).

Rusko nad těmito vodami vykonává kontrolu, ta je však omezená. Úmluva OSN o mořském právu dává lodím právo na „pokojný průjezd“: mohou proplouvat pobřežními vodami jiného státu, pokud tím neohrožují jeho bezpečnost. Pobřežní stát zároveň nesmí takový průjezd mařit, s výjimkami stanovenými úmluvou (UN).

Nejvstřícnější výklad ruského kroku nabídl Are Piel, který v estonské dopravní správě odpovídá za řízení lodního provozu. Podle něj povolení k průjezdu neznamená, že loď nelze zkontrolovat, a naznačil, že Rusko považovalo kontrolu za nutnou. Druhá část je jeho odhad, nikoli ruské vysvětlení. Protože Moskva důvod neuvedla, zatím nelze posoudit, zda zastavení bylo v mezích úmluvy.

Tallinnova objížďka a její dosah

V předchozím případě šlo o tanker Green Admire, který Rusko zastavilo při plavbě ze Sillamäe. Estonské úřady pak chtěly, aby lodní doprava do přístavu ruskými vodami vůbec neprocházela (The Maritime Executive).

Estonská dopravní správa toto rozhodnutí převedla do praxe: stanovila, že lodě připlouvající do Sillamäe i odplouvající z něj mají používat estonské vody. Yle toto opatření popisuje jako reakci na případ z roku 2025, nikoli na zastavení z tohoto týdne (Yle).

Västerbotten přesto proplula ruskými vodami. Žádná z citovaných zpráv neuvádí přesné znění Tallinnova pokynu, takže není jasné, zda zavazuje každého kapitána, nebo ponechává volbu na lodi. Dostupné informace neukazují, že by Västerbotten porušila pravidlo tím, že zvolila kratší a bezpečnější trasu.

Tato nejasnost je podstatná, protože problémem je sama trasa. Estonsko může lodím doporučit, aby zůstaly v jeho vodách, nemůže ale prohloubit vlastní mělčiny. Dokud bezpečnější trasa vede ruskými vodami, Moskva rozhoduje o tom, jak hladce se lodě dostanou do estonského přístavu. Dvakrát už ukázala, že je připravena svou pozici využít.

Nejjasněji vymezenou formální odpovědnost za tuto loď nese zatím stát, který se k případu nevyjádřil. Västerbotten plula pod kyperskou vlajkou a za lodě na moři odpovídá stát vlajky. Kyperská média o zastavení informovala, SigmaLive však převzala estonskou verzi událostí a nepřinesla žádné vyjádření kyperského ministerstva námořní dopravy (SigmaLive).

Zatím nesou náklady kapitáni. Kdo pro cestu do Sillamäe zvolí bezpečnější trasu, musí počítat s možností, že stráví několik hodin na kotvě pod dohledem ruské pohraniční stráže, aniž se dozví důvod nebo následně uslyší vysvětlení z Moskvy. Jedna plavba tím utrpí jen omezené zdržení. V součtu mnoha plaveb ale Rusku vzniká trvalá páka na to, jak snadno se lodě dostanou do estonského přístavu.

Ohlášená estonská objížďka tuto loď od ruských vod neodvedla a Rusko ji tam zdrželo. Dosavadní zprávy neukazují, zda kapitáni museli Tallinnův pokyn dodržet.