Deportační centra EU nemají hostitele

Žádná třetí země se zatím nezavázala, že bude na svém území hostit deportační centrum pro Evropskou unii. Právě na tom naráží nové nařízení o návratech, které Evropský parlament schválil 17. června. Členské státy díky němu poprvé dostávají právní základ pro provoz zařízení určených k vyhošťování lidí mimo území EU (European Parliament, DW).

Devatenáct unijních lídrů podepsalo dopis, v němž vyzvali Evropskou komisi, aby centra rychle podpořila, a to i penězi z rozpočtu EU (Statsministeriet). Rakousko, Dánsko, Řecko a Nizozemsko podle dostupných informací zkoumají možné lokality. Rada EU, v níž spolurozhodují národní vlády, musí nařízení ještě formálně potvrdit. Skutečnou vyjednávací sílu však drží stát, který by zadržené lidi přijal na své území. A takový stát zatím chybí.

Proč většina rozhodnutí o návratu nikam nevede

Zastánci nové úpravy ukazují na skutečný problém. Podle parlamentního zpravodaje Malika Azmaniho končí faktickým odjezdem jen zhruba 28 % rozhodnutí EU o návratu (EP interview). Nová pravidla zavádějí evropský návratový příkaz platný napříč členskými státy a umožňují přesun zadržených osob do zařízení mimo hranice Unie.

Důvody, proč většina deportací selhává, však obvykle nesouvisejí s tím, kde je člověk zadržován. Země původu odmítají vydat cestovní doklady. Konzuláty věci protahují. Do řízení vstupují soudy. Analýza College of Europe označila za hlavní překážku spolupráci zemí původu a jejich ochotu přijímat zpět vlastní občany (College of Europe). Parlament může schválit nový nástroj. Nemůže ale donutit třetí zemi, aby centrum přijala, ani zemi původu, aby si člověka vzala zpět.

Itálie to zkusila. Z Albánie vrátila pět lidí

Jedinou vládou, která už vyzkoušela model blízký novému systému, je Itálie. Dvě zařízení v Albánii, jedno pro identifikaci v Shëngjinu a druhé pro zadržování v Gjadëru, fungují podle italského práva. Poté co soudy na konci roku 2024 odmítly první případy zadržení, Řím posunul projekt od vyřizování azylových žádostí mimo EU k zadržování lidí, kteří už dostali příkaz k odchodu (EFE).

Výsledek je zatím velmi omezený. Internazionale s odkazem na dokumenty získané serverem Altreconomia uvedl, že přímo z Albánie bylo do Egypta vráceno pět migrantů. Další lidé převezení do Albánie skončili zpět v Itálii. Stejné šetření napočítalo v prvních dnech provozu v Gjadëru 54 incidentů vyžadujících zásah záchranných složek (Internazionale).

Právní spor běží odděleně a uzavřený není. Podle přehledu ECRE/ELENA čeká albánský model přezkum u Soudního dvora EU ve spojených věcech C-706/25 a C-707/25, kde se bude posuzovat soulad zařízení s unijním azylovým právem (ECRE/ELENA). Giorgia Meloniová tvrdí, že hlasování Parlamentu její postup potvrzuje (La Nación). Soudy zatím nerozhodly.

Spor o peníze a otázka práv

Nejkonkrétnější harmonogram představil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis: dohody do konce roku 2026, centra v provozu od roku 2027 (Le Monde). Německo se sice zapojilo do pracovní skupiny k možným lokalitám, dopis devatenácti lídrů ale nepodepsalo (EUobserver).

Francie a Španělsko nemohou nařízení samy zablokovat, protože se rozhoduje kvalifikovanou většinou, tedy většinou států zastupujících zároveň většinu obyvatel EU. Emmanuel Macron ale řekl, že Francie bude proti financování center z unijního rozpočtu. Pedro Sánchez je označil za neúčinná a za krok, který poškozuje vztahy s tranzitními zeměmi, na nichž Evropa v migrační politice závisí (Euronews, El País). Zákon tím nezastaví. Mohou však zkomplikovat jeho financování a politickou obhajobu.

Nařízení zároveň odstraňuje jednu pojistku: odvolání proti deportaci už nebude automaticky bránit vyhoštění, soudci budou rozhodovat případ od případu (European Parliament, Politis). Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva varoval, že vlády nemohou přenést odpovědnost jinam, pokud je člověk zadržován nezákonně nebo mu není zajištěno účinné odvolání (European Times). Amnesty upozornila na riziko zadržování lidí v zemích, k nimž nemají žádné vazby a kde nemají přístup k právníkům (Amnesty).

Parlament rámec schválil. Rada jej musí ještě potvrdit. Hostitelská země musí teprve souhlasit. A soudy v Lucemburku a Štrasburku budou muset rozhodnout, zda unijní ochrana práv následuje člověka i za hranice EU. Politický tlak je zřejmý. Praktické odpovědi zatím chybějí.