Schodek EU s Čínou: €360 billion

Evropská komise 29. května označila obchodní a investiční vztahy mezi EU a Čínou za „neudržitelné“. Vůči Pekingu tím Brusel použil dosud nejostřejší jazyk. Přišlo to po roce, v němž obchodní schodek EU s Čínou vzrostl o 18 % na 359,8 mld. EUR (Eurostat, Courthouse News). Vývoz do Číny klesal, dovoz rostl a Komise varuje, že čínská průmyslová nadkapacita může ohrozit 29 milionů evropských pracovních míst (Le Monde).

Z prohlášení ale nevzešla žádná závazná opatření. Šlo o politickou debatu, nikoli o právní akt. A od chvíle, kdy EU před třemi lety vyhlásila strategii „snižování rizik“ vůči Číně, se evropská závislost na čínských dodávkách ve skutečnosti prohloubila.

Závislost, která zesílila

Studie Nadace Friedricha Naumanna zveřejněná ve stejném týdnu ukazuje, kde se evropská strategie míjí s realitou. Německá závislost na dovozu z Číny mezi lety 2023 a 2025 vzrostla ve všech sledovaných kritických kategoriích: u lithiových baterií ze 49,7 % na 66,5 %, u antibiotik z 65,3 % na 72,9 %, u solárních panelů z 89 % na 92,6 % (n-tv). Objem dovozu vzácných zemin se ztrojnásobil.

Stejný vzorec je vidět i v celé Evropě. Italský dovoz z Číny mezi lety 2019 a 2025 vzrostl o 91 %, nejrychleji ze všech velkých ekonomik EU (Corriere della Sera). V celé Unii pochází z Číny 98 % dovážených solárních panelů a zhruba 70 % dodavatelských řetězců baterií a čistých technologií prochází přes čínské výrobce (Bruegel, EU JRC). Evropa se chce odpoutat od dodavatele, kterého zároveň potřebuje více než dřív.

Francie tlačí, Německo váhá

Pět zemí, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko a Litva, předložilo 25. května společný dokument požadující rychlejší obchodní obranu (Corriere della Sera). Eurokomisař pro obchod Stéphane Séjourné poté přišel s plánem o třech pilířích: omezit podíl jedné země v dodavatelském řetězci na 60 %, nahradit pomalá šetření jednotlivých produktů sektorovými ochrannými opatřeními a zpřísnit pravidla pro zahraniční subvence (Le Monde).

Německo se nepřipojilo. Berlín obchodní obranu neodmítá, chce však přesné nástroje slučitelné s pravidly WTO, nikoli plošné stropy v dodavatelských řetězcích, které by mohly vyvolat čínskou odvetu (Handelsblatt). Ministryně hospodářství Katherina Reicheová ve stejném týdnu odletěla do Pekingu se čtyřicetičlennou podnikatelskou delegací. Chtěla „reciprocitu“ a spolehlivý přístup ke vzácným zeminám. Vrátila se bez dohod (Deutschlandfunk).

Německá opatrnost odpovídá míře jeho vystavení Číně. V roce 2025 dosáhl vzájemný obchod 250 mld. EUR, i když německý vývoz aut do Číny se od roku 2022 snížil na polovinu (Euronews, Krone). Rozpory ale nekončí v Berlíně. Itálie podepsala tvrdší společný dokument a zároveň vítá čínskou automobilku Dongfeng jako partnera při řízení továrny Stellantisu v Cassinu (Il Fatto Quotidiano). Maďarsko, kam směřovalo 44 % čínských přímých investic vstupujících do EU, naráží na stejný problém ještě přímočařeji: jeho strategie stojí na nových továrnách BYD a CATL, zatímco navrhované stropy v dodavatelských řetězcích by právě takový model mohly podkopat (Portfolio).

Rétorika předbíhá vymáhání

Séjourného tři pilíře zatím nemají podobu legislativního textu. Navrhovaný „nástroj proti nadkapacitě“, který by EU umožnil preventivně blokovat dovoz prodávaný pod výrobními náklady, zůstává ve fázi konzultací. Formální návrh se čeká nejdříve ve třetím čtvrtletí 2026 (Atlantic Council). Aktualizované nařízení o prověřování přímých zahraničních investic, tedy státní kontrole akvizic v citlivých odvětvích, dosáhlo politické dohody v prosinci 2025, platit ale začne až koncem roku 2027 (Consilium).

Jedna konkrétní změna přijde brzy. Od 1. července zmizí bezcelní limit 150 EUR pro malé zásilky (European Commission). Dnes se do EU dostávají miliony drobných balíků z čínských e-commerce platforem, jako jsou Temu a Shein, bez cla, což tlačí na místní obchodníky. Clo na každou zásilku zasáhne přímo marže tohoto obchodního modelu.

Čína na evropské rozhodování nečeká. Peking už uvalil 42,7% cla na mléčné výrobky z EU (Euronews), zdržuje certifikace letadel Airbus, omezil vývoz vzácných zemin a sankcionoval sedm evropských obranných firem (Radio Free Europe).

Evropská rada se sejde 18. června a má určit další směr. Základní rozpor je přitom prostý: Evropa potřebuje čínské solární panely, baterie a vzácné zeminy, aby splnila vlastní klimatické cíle. Ochrana domácího průmyslu může zpomalit dekarbonizaci; neomezený dovoz zase ničí průmyslovou základnu, bez níž dlouhodobá soběstačnost nevznikne (CER). Tři roky po vyhlášení „snižování rizik“ je závislost hlubší. Dne 18. června bude EU rozhodovat, která cena je pro ni snesitelnější: oslabit vlastní zelenou transformaci, nebo dál sledovat ústup průmyslu.