EU odkládá hlasování o €75 uhlíkových clech

Dva dny v kalendáři vypadají jako technická drobnost. Ve skutečnosti ukazují, kde se evropská klimatická politika zasekla. Evropská komise posunula přezkum systému obchodování s emisemi z 15. na 17. července (Argus). Členské státy zároveň odložily hlasování o pravidlech pro uhlíkové poplatky na dovoz až na září (Sendeco2). Dohromady nejde o zpoždění, ale o spor, zda má evropský těžký průmysl dostávat bezplatné povolenky i po roce 2030 — a kdo zaplatí náklady, pokud se to stane.

Proč se o bezplatné povolenky bojuje

Evropský systém obchodování s emisemi, známý jako ETS, nutí elektrárny a průmyslové podniky kupovat povolenku na každou tunu CO₂, kterou vypustí. Cena povolenky je tedy cenou uhlíku. Aby se výroba kvůli těmto nákladům jen nepřesunula mimo EU, zavedla Unie CBAM, tedy mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Dovozci oceli, cementu, hliníku a dalších výrobků díky němu platí srovnatelný poplatek. Skutečné peníze začal CBAM vybírat 1. ledna 2026 (EUR-Lex).

Nejde o malé částky. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 stál jeden certifikát CBAM 75,28 eura za tunu CO₂ (Argus, SteelOrbis). Při této ceně každé rozhodnutí o tom, kdo dostane povolenky zdarma, přesouvá skutečné peníze mezi firmami a státem.

Před zářijovým hlasováním se spor rozdělil na dva tábory. Zhruba 40 průmyslových skupin včetně BASF, thyssenkrupp a ArcelorMittal vyzvalo politiky, aby zasáhli proti rostoucím nákladům ETS; varují před zavíráním závodů a přesunem výroby (Finanzen.net). Evropská lidová strana se postavila na jejich stranu a tlačí na eurokomisaře pro klima Wopkeho Hoekstru, aby bezplatné povolenky prodloužil i za rok 2030 (Euronews).

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí naopak 6. července poměrem 56 ku 11 podpořil přísnější podobu CBAM. Rozšířil jeho záběr přibližně na 180 navazujících výrobků, například automobilové díly a domácí spotřebiče, a odmítl, aby mezinárodní uhlíkové kredity nahrazovaly evropské povolenky (European Parliament). Tím se výbor před zářijovým hlasováním dostal do přímého střetu s průmyslovou lobby.

Německé emise klesly, protože továrny méně vyráběly

Energeticky náročný průmysl v Německu vypustil v roce 2025 celkem 97 milionů tun CO₂, meziročně o 5,5 % méně. Německý úřad pro životní prostředí ale pokles připsal slabší výrobě a nižší poptávce, nikoli čistým investicím (Umweltbundesamt). Výroba klesla, takže klesly i emise. Podle investigativního zjištění získal jen BASF od roku 2013 výhodu 4,7 miliardy eur v bezplatných certifikátech a dalších 800 milionů eur z obchodování (Correctiv). Bezplatné povolenky transformaci nespustily. Dotovaly pokračování dosavadního modelu.

Švédsko ukazuje opačný případ. Ocelářská skupina SSAB investuje zhruba 6 miliard eur do nahrazení uhlí vodíkem při výrobě oceli (Cyprus Mail/Reuters). Každý další rok, kdy její konkurenti dál dostávají povolenky zdarma, snižuje návratnost této investice. Švédové zaplatili dříve a teď sledují, zda Brusel odmění ty, kteří čekali.

Itálie zase odhaluje rozpor uvnitř samotného průmyslu. Výrobci surové oceli chtějí ochranu CBAM před levnější zahraniční konkurencí. Navazující výrobci aut, spotřebičů a strojů chtějí rozšíření CBAM odložit až na rok 2030, protože jim zdražuje ocel a hliník jako vstupní materiál (SteelOrbis). Polsko, kde se ceny průmyslové elektřiny pohybují kolem 170 až 194 eur za MWh a energetika stále výrazně stojí na uhlí, nejvíce tlačí na pomalejší snižování emisního stropu a delší zachování bezplatných povolenek (WP, RMF24).

Září rozhodne, zda uhlíkové clo bude fungovat

V září se rozhodne, kolik si dovozci budou moci odečíst, když prohlásí, že uhlíkovou cenu už zaplatili v zahraničí. Pokud budou pravidla pro odpočty příliš štědrá, dovozci systém snadno obejdou a hraniční poplatek ztratí smysl. Pokud budou příliš přísná, vývozci ze zemí s částečným uhlíkovým zpoplatněním budou mluvit o skrytém clu.

Evropská unie tak vybírá mezi dvěma skupinami firem: těmi, které už utratily miliardy za dekarbonizaci, a těmi, které využívaly bezplatné povolenky a dál vypouštěly emise. Ve veřejně dostupných podkladech citovaných v tomto textu není doklad, že prodlužování bezplatných povolenek vytváří závazné investice do čistší výroby. Německé emise klesly proto, že klesla poptávka. Data zatím říkají jednoduchou věc: úleva chrání zavedené hráče, ale sama je nemění.