EU vypustila varování před španělskou legalizací pobytu

Itálie, Dánsko a Polsko chtěly, aby lídři EU varovali před tím, že vnitrostátní migrační opatření mohou přilákat další lidi bez povolení k pobytu. Španělská i zahraniční média návrh chápala jako narážku na hromadnou legalizaci pobytu migrantů ve Španělsku. V závěrech přijatých 16. října ale takové varování chybí (závěry Evropské rady). O tom, kdo smí ve Španělsku žít a pracovat, dál rozhoduje španělská vláda. Její partneři se obávají, že dopady přesáhnou otevřené hranice, zatím však tuto obavu nedoložili.

Věta, kterou mohl vyškrtnout kterýkoli lídr

Podle dvou médií měl návrh říkat, že EU by se měla vyhýbat opatřením, která by mohla povzbudit další neregulérní příchody. Komise měla také prozkoumat, zda by se vlády mohly radit, když rozhodnutí jedné země dopadá i na ostatní (POLITICO, EFE). Z návrhu nebylo jasné, zda by konzultace znamenala víc než rozhovor před přijetím opatření.

Závěry Evropské rady jsou politickým vodítkem pro vlády, nikoli zákonem. Vyžadují souhlas všech, takže jediný lídr může odmítnutím podpisu větu vypustit. Konečný text nezmiňuje Španělsko ani žádnou pobídku k příchodu (závěry Evropské rady).

Kdo vyškrtnutí prosadil, není jasné. Podle deníku El Mundo za ním stál španělský premiér Pedro Sánchez (El Mundo). Euronews s odvoláním na AP uvedl, že proti dodatku vystoupila také Francie, protože ho považovala za nepřímý útok na Španělsko (Euronews/AP). Lídři každopádně rozhodovali jen o tom, co napíšou. O tom, zda Španělsko může vydávat povolení, se vůbec nejednalo.

Proč to zajímá španělské sousedy

Argument tří vlád vychází ze Schengenu, prostoru, v němž většina zemí EU zrušila kontroly na vzájemných hranicích. Italská premiérka Giorgia Meloniová řekla parlamentu, že migrační rozhodnutí jedné země dopadají i na její partnery (záznam z jednání italského parlamentu). Ve společném prostoru s jednotnou vnější hranicí se tak vnitrostátní rozhodnutí stává věcí všech.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová požádala Komisi, aby prověřila, co se stane, když stát umožní lidem, kteří do něj vstoupili neregulérně, legalizovat pobyt (Altinget). Dopis podepsaný v srpnu 22 lídry označil rozsáhlé legalizace pobytu za možnou „pobídku“ k dalším příchodům (úřad dánské premiérky).

Co španělské povolení skutečně umožňuje

Španělský program se týká jen lidí, kteří už v zemi byli. Žadatelé museli být přítomni před 1. lednem 2026 a doložit alespoň pět měsíců nepřetržitého pobytu; žádosti bylo možné podávat od 16. dubna do 30. června (královský dekret 316/2026).

Podání žádosti ještě neznamená udělení povolení a program má tři fáze. K 2. červenci vláda evidovala 1 174 978 žádostí a 609 737 případů, které zpracovala nebo zařadila do předběžné fáze (španělská vláda). V té době podle deníku El País získalo konečné schválení přibližně 11 000 žádostí (El País). Předběžný status umožňuje žít a pracovat pouze ve Španělsku. Konečné rozhodnutí přináší roční povolení a následně průkaz totožnosti (královský dekret 316/2026).

Ani konečné povolení neotevírá držiteli tolik možností v Evropě, jak naznačuje debata. Umožňuje návštěvu dalších zemí Schengenu nejvýše na 90 dní během 180denního období, nezakládá však právo tam pracovat ani se usadit bez souhlasu dané země (Evropská komise). Předběžný doklad k cestování vůbec neslouží. Schengenský hraniční kodex, tedy unijní pravidla pro překračování hranic, mezi povolení k pobytu neřadí dočasné doklady vydané při první žádosti o pobyt (EUR-Lex).

Hraniční kontroly řeší jiný problém

Itálie a Španělsko se přou také kvůli jiné události. Po červencovém přílivu lidí do Ceuty, španělské enklávy na marockém pobřeží, začala Itálie kontrolovat cestující v letadlech a na trajektech ze Španělska. Madrid odpověděl kontrolami lidí přijíždějících z Itálie (ANSA). Meloniová a Sánchez se 16. října dohodli na prodloužení italských kontrol o sedm dní, během nichž budou ministři vnitra hledat jiné řešení (Euronews).

Události v Ceutě o legalizaci pobytu nic nevypovídají. Lidé, kteří dorazili v červenci, nemohli podmínky programu splnit, protože v zemi museli být ještě před lednem. Italské kontroly se tedy zaměřily na jinou skupinu.

Unijní právo už členským státům umožňuje udělit lidem bez povolení k pobytu právo zůstat z humanitárních či jiných důvodů (EUR-Lex). Lídři tuto pravomoc jednotlivých států nezpochybnili a dosud předložené důkazy neukazují, že by španělská povolení někoho přiměla přesunout se do jiné země. Jedna mezera přetrvává: od července nejsou veřejné údaje o počtu konečně schválených povolení. Neznámá je tak i velikost skupiny, která může legálně cestovat po Schengenu.