EU prodlouží bezplatné emisní povolenky

Evropská komise 17. července navrhla zpomalit tempo, kterým se v EU snižuje emisní strop, a ponechat těžkému průmyslu bezplatné povolenky nejméně do roku 2037. Výměnou po firmách chce, aby doložily investice do čistší výroby (tisková zpráva Komise, Le Monde). Zatím ale veřejně neexistují pravidla, podle nichž by se poznalo, co je věrohodný investiční plán a co se stane s podniky, které povolenky dostanou, ale slíbené změny neprovedou (posouzení dopadů Komise).

Pomalejší tlak

Evropský systém obchodování s emisemi, známý jako ETS, funguje jako trh s omezeným počtem povolenek. Elektrárny a továrny musejí mít jednu povolenku na každou tunu CO₂, kterou vypustí. Protože se celkový počet povolenek každoročně snižuje, mají být postupně vzácnější a dražší. Firmy tak dostávají finanční důvod emise omezovat nebo investovat do čistších technologií.

Komise teď navrhuje, aby se tento strop snižoval pomaleji. V letech 2031 až 2035 by klesal o 3,7 % ročně a v letech 2036 až 2040 už jen o 1,7 % ročně. Dosavadní plán počítal s tempem 4,3 až 4,4 % (tisková zpráva Komise, Reuters). V oběhu by tak zůstalo více povolenek a cenový signál, který má průmysl tlačit k čistší výrobě, by zeslábl.

Bezplatné povolenky pro ocelárny, cementárny a chemický průmysl mají být podmíněné. Podniky by dostaly 80 % povolenek po předložení schváleného investičního plánu a zbývajících 20 % až poté, co doloží jeho splnění (posouzení dopadů Komise). Vedle toho má vzniknout nová Průmyslová dekarbonizační banka, která by jako dodatečnou investiční podporu rozdělila 400 milionů povolenek (S&P Global).

Kdo získá a kdo zaplatí

Nejviditelnějšími vítězi jsou energeticky náročné továrny. Nejvíce může získat Německo, které má rozsáhlou základnu oceláren a chemických závodů (Deutschlandfunk). Polsko vedlo koalici dvanácti zemí, která tlačila na pomalejší snižování emisního stropu, a návrh označilo za „milník“ (Energetyka24).

Hůře na tom budou firmy, které už vsadily na zelenější výrobu. Švédské ocelárny SSAB a Stegra výrazně investovaly do výroby oceli s využitím vodíku. Jejich obchodní sázka stála na předpokladu, že rostoucí cena uhlíku postupně zlevní čistší produkt proti běžné oceli. Pokud ale konvenční výrobci dostanou více bezplatných povolenek a více času, okamžik, kdy se tato ekonomika začne lámat ve prospěch čistší výroby, se odsouvá.

Dopad pocítí i státní rozpočty. Výnosy z aukcí povolenek od roku 2013 dosáhly zhruba 260 až 270 mld. EUR a většina z nich mířila do běžných veřejných rozpočtů (Update EU). Komise teď chce, aby nejméně 50 % budoucích aukčních příjmů směřovalo místo toho na průmyslovou dekarbonizaci (Europa Press, tisková zpráva Komise). Pro členské státy to znamená méně peněz pro národní klimatické fondy i pro obecné rozpočtové potřeby.

Chybějící pravidla

Určitá pružnost má ekonomickou logiku. Ocelárna nemůže přejít na vodík dříve, než existuje infrastruktura, která jí ho dodá v potřebném objemu a za použitelnou cenu. Dát průmyslu čas na takovou změnu samo o sobě dává smysl.

Problém je v tom, že návrh zatím veřejně neukazuje šablonu, podle níž se bude posuzovat věrohodnost investičního plánu. Není jasné, kdo stanoví kritéria, kdo bude kontrolovat plnění a jaký postih čeká firmu, která si povolenky ponechá a transformaci odloží. Komise uvádí, že pravidla doplní prostřednictvím delegovaných aktů, tedy sekundární legislativy, kterou připravuje sama Komise bez plnohodnotného hlasování Evropského parlamentu. U dohody tohoto rozsahu přichází vymáhací část pozdě.

Ekologické organizace Bellona a European Environmental Bureau tvrdí, že návrh oslabuje uhlíkový trh z několika stran najednou: pomalejším snižováním stropu, větším objemem bezplatných povolenek i slabším mechanismem, který má stahovat přebytečné povolenky z oběhu (Bellona, EEB). Pokud by kvůli tomu emise neklesaly dost rychle, musely by se úspory hledat jinde, například v dopravě nebo vytápění domácností, kde bývají dražší a politicky citlivější.

Komise navrhla průmyslovou podporu placenou slabším uhlíkovým signálem. Pravidla, která by z této podpory udělala skutečnou investici, zatím nepředložila.