Vyslanec EU pro Rusko vázne na mandátu

Evropská unie se blíží k rozhodnutí, zda jmenovat zvláštního zástupce pro mírová jednání s Ruskem. Sama si tím ale připomíná slabinu, kterou má zabudovanou ve vlastních pravidlech. Diplomata může vybrat většinou, jenže na sdělení, s nímž by jel do Moskvy, potřebuje souhlas všech 27 vlád. Měsíc před rozhodnutím se tak vede spor o jména, Moskva odmítá samotný předpoklad evropského prostřednictví a členské státy, které by měly mluvit jedním hlasem, už jednají po vlastní ose.

Problém kandidáta

Dne 9. května označil Vladimir Putin za preferovaného evropského partnera pro rozhovory bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera. Ten roky působil v orgánech ruských energetických firem. „Ze všech evropských politiků bych dal při rozhovorech přednost Schröderovi,“ řekl Putin na tiskové konferenci ke Dni vítězství (Deutschlandfunk). Berlín návrh označil za „falešnou nabídku“ a součást ruské „hybridní strategie“ (Euronews). Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že přijetí ruské volby by znamenalo, že Schröder „sedí na obou stranách stolu“ (Spiegel, Kyiv Independent).

Odmítnutí Schrödera otevřelo skutečnou debatu o tom, kdo by vůbec mohl Evropu zastupovat. Angela Merkelová se poté sama vyloučila s argumentem, že prostředník bez politické moci nemá u Putina věrohodnost (Open Online). Stejná logika oslabuje všechny bývalé státníky na seznamu, od Maria Draghiho přes Romana Prodiho po Sauliho Niinistöa, a zužuje výběr na politiky, kteří stále drží výkonnou moc.

Jako nejsilnější kandidát se proto rýsuje finský prezident Alexander Stubb. Deníku Corriere della Sera 11. května řekl, že „nastal čas, aby Evropa mluvila s Ruskem“, zároveň ale trval na tom, že jakýkoli dialog musí vycházet ze silné pozice, jasného mandátu a souhlasu Ukrajiny (Yle, Polsat News).

Sama Kallasová se o roli přihlásila 11. května, o několik dní později ale podle diplomatických zdrojů citovaných Politicem sama ustoupila. Její tvrdá linie vůči Moskvě by ruské zapojení činila nepravděpodobným (1news.az). Kreml to dal najevo přímo. Mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že „v nejlepším zájmu Kallasové“ je nebýt vyjednavačkou (Azernews).

Institucionální past

Podle článku 33 Smlouvy o Evropské unii může Rada EU jmenovat zvláštního zástupce kvalifikovanou většinou, tedy systémem, v němž mají větší státy větší váhu a žádná jednotlivá vláda sama nerozhoduje. Maďarsko ani Slovensko tak nemohou zablokovat osobu vyslance. Skutečný mandát, tedy pozice, které by zástupce vezl do Moskvy, však vyžaduje jednomyslnost v Radě. Obsah může zastavit kterákoli vláda (BST-Europe, Euronews). Unie si tedy může vybrat diplomata, ale nemusí mu být schopna dát do ruky politické zadání.

Slovenský premiér Robert Fico už ukázal, jak tento problém vypadá v praxi. Ve dnech 8. a 9. května odletěl do Moskvy, dvě hodiny jednal s Putinem a tvrdil, že veze vzkaz od Volodymyra Zelenského, aniž by šlo o koordinovanou unijní akci (Netky.sk, TA3). Německý kancléř Friedrich Merz na to reagoval zrušením plánované návštěvy Bratislavy.

Polsko mezitím buduje paralelní stopu přes Bukurešťskou devítku, skupinu východních členů NATO. Ta 13. května prohlásila, že jakýkoli mír musí být „spravedlivý“ vůči východnímu křídlu aliance. Prezident Nawrocki přitom připomněl obavu, že velmoci budou jednat o menších státech bez nich (PISM).

Co Moskva skutečně chce

Mluvčí Kremlu Peskov 14. května prohlásil, že Evropa „nemůže sloužit jako poctivý prostředník“, protože je „fakticky přímým účastníkem války“ (The Moscow Times). Ruské předběžné podmínky se od června 2024 nezměnily. Ukrajina má před začátkem rozhovorů stáhnout síly ze čtyř oblastí a vzdát se členství v NATO. Washington si zároveň nárokuje výlučnou roli prostředníka. Ministr zahraničí Marco Rubio 14. května řekl, že „jsme jediná země na světě, která může zprostředkovat jednání“.

Tlak na evropského vyslance přitom nevzešel z Bruselu, ale z Kyjeva. Zelenskyj na dubnovém summitu na Kypru řekl, že Evropa musí být „u jednacího stolu“, a jeho ministr zahraničí navrhl konkrétní příměří na letištích jako první výsledek, který by Evropa mohla zprostředkovat (Kyiv Independent, Ukrainian Pravda). Ukrajina nechce neutrálního arbitra, ale zastánce u stolu. Tato preference určuje celý výběr.

Kandidáta dostatečně tvrdého pro Kyjev Moskva pravděpodobně odmítne. Kandidát přijatelný pro Moskvu bude nepřijatelný téměř pro všechny ostatní.

Rozhodování má tři kroky: neformální schůzku ministrů zahraničí ve formátu Gymnich 27. a 28. května, formální jednání Rady EU 15. června a summit Evropské rady 18. a 19. června. Do té doby bude muset Evropa odpovědět na otázku, které se tři roky vyhýbá: co přesně chce vlastně říct.