EU zmrazila peníze na bosenskou dálnici

Na rozestavěném úseku ve střední Bosně stojí stavební technika. Práce na zhruba 21 kilometrech Koridoru Vc se zastavily poté, co Evropská investiční banka, úvěrová instituce EU, pozastavila financování kvůli podezření na nesrovnalosti ve veřejných zakázkách (24sata, 24 Chasa). Bosna a Hercegovina není členem Evropské unie. Tuto silnici ale platily evropské peníze, a evropské instituce proto teď zjišťují, jak se s nimi nakládalo.

Autoceste FBiH, dálniční společnost Federace Bosny a Hercegoviny, předala unijním protikorupčním orgánům dokumentaci k zakázkám a výstavbě z let 2018 až 2022 (24 Chasa, 24sata). Případem se zabývají také bosenští žalobci. Samotný koridor je severojižní trasa, která má propojit Budapešť přes východní Chorvatsko a Sarajevo s chorvatským jadranským přístavem Ploče. Patří k nejdůležitějším dopravním projektům západního Balkánu.

Kdo může zmrazit peníze, kdo vyšetřovat a kdo žalovat

Případ prověřují tři instituce napojené na EU. Každá má jiný nástroj.

Nejrychlejší páku má Evropská investiční banka. Jako věřitel může pozastavit nebo odmítnout platby, pokud veřejné zakázky u financovaného projektu vypadají podezřele (EIB). Právě to se stalo zde: peníze přestaly téct a s nimi se zastavila i stavba.

OLAF, tedy Evropský úřad pro boj proti podvodům, vyšetřuje podezření na zneužití peněz EU. Může doporučit vymáhání prostředků nebo předání věci žalobcům. Trestní obžalobu ale sám podat nemůže (OLAF, nařízení 883/2013).

EPPO, Úřad evropského veřejného žalobce, je trestní částí systému. Vznikl mezi zúčastněnými členskými státy EU a stíhá trestné činy poškozující unijní rozpočet (EPPO). Bosna ale mezi tyto státy nepatří, takže EPPO tam nemá stejnou přímou pravomoc jako uvnitř Unie (nařízení 2017/1939). Úřad zatím nevysvětlil, jakou cestou se k tomuto případu dostává: zda přes peníze z rozpočtu EU, přes vazbu na některý členský stát v dodavatelském řetězci, nebo přes spolupráci s bosenskými úřady. Rozdíl je podstatný. Určuje, kolik mohou evropští žalobci řídit přímo a kolik zůstane na bosenských soudech.

Zatím se neobjevila formální zpráva OLAF, podání EPPO ani rozhodnutí EIB s veřejně dostupným odůvodněním. Konkrétní tvrzení o případu proto stojí na regionálních médiích, která citují vyjádření Autoceste FBiH, ne na zveřejněných institucionálních dokumentech.

Kdo platí a kdo získává

Bezprostřední poražení jsou vidět snadno: firmy, dělníci a obce podél dálnice, která se nehne z místa. Ztrácí i Bosna, protože Brusel u projektů v kandidátských regionech nesleduje jen samotnou stavbu, ale také schopnost vlády projekt připravit, doložit a řídit (Support4Partnership).

Přímý zájem má Chorvatsko. Koridor Vc přivádí dopravu do jeho jadranského přístavu Ploče a dokončení trasy rozhoduje o tom, kam až může tento přístav ekonomicky dosáhnout (Jutarnji). Zmrazený projekt v Bosně je tak zároveň zmrazeným hospodářským propojením pro Chorvatsko.

Unijní protikorupční systém naopak může získat užitečný argument. Pokud EU dokáže zastavit platby i u podezřelého projektu mimo své území, vlády snáze vysvětlí voličům, že peníze určené na rozšiřování Unie nemusejí mizet v slabých institucích. Bosně už širší evropské financování uniká kvůli pomalým reformám a těžkopádné administrativě (Večernji.ba). Viditelný zásah proto posiluje tezi, že stopa evropských peněz nekončí na hranici EU.

Kde končí moc EU

Případ ukazuje, že evropské instituce umějí vymáhat finanční disciplínu všude tam, kde jde o peníze EU, bez ohledu na členství dané země. Mohou chtít dokumentaci, vyšetřovat a přes úvěrové pojistky zastavit financování.

Trestní konec příběhu ale stále závisí na bosenských žalobcích a soudech. OLAF doporučuje. EIB zastavuje platby. Dosah EPPO do státu, který se na tomto systému neúčastní, zůstává ve veřejně dostupných informacích právně nejasný. Jestli z případu vzejde trestní odpovědnost, nebo jen další rozestavěný kus dálnice, rozhodne až bosenská justice.