Palivové dotace zkreslují červnové sazby

Ropa Brent překročila 109 dolarů za barel. Hormuzský průliv je už více než 80 dní uzavřený. Vlády napříč EU mezitím utrácejí miliardy za podporu cen pohonných hmot, každá podle vlastního receptu a bez koordinace. Evropská centrální banka, která určuje jednu úrokovou sazbu pro 20 zemí eurozóny, ji 11. června téměř jistě zvýší v ekonomice, která už je pod tlakem. Národní rozpočtová politika začíná jednotný trh tahat různými směry a ECB z ní nedostává čistý signál o inflaci.

Dotační závod

Německý Tankrabatt, dočasné snížení daně z pohonných hmot zhruba o 17 centů na litr za přibližně 1,6 mld. EUR během dvou měsíců, v květnu stlačil celkovou inflaci na 2,6 %. Opatření končí 30. června. Německý ministr dopravy varoval, že stát si jeho prodloužení nemůže dovolit, a Bundesbank ve druhém čtvrtletí čeká nulový růst.

Jiné vlády sáhly po jiných nástrojích. Polsko ministerskou vyhláškou zavedlo právně závazné maximální ceny paliv. Belgie aktivovala formální ropný nouzový plán, jako jediný členský stát EU. Nejtěsnější manévrovací prostor má Itálie: guvernér italské centrální banky Fabio Panetta koncem května varoval, že energetický šok výrazně oslabí růst a vytlačí inflaci vysoko nad cíl. Řím požádal Evropskou komisi, výkonný orgán EU, aby rozšířila fiskální únikovou doložku, která vládám v mimořádných situacích umožňuje překročit limity schodku, i na výdaje za energie.

Komise to odmítla. Nabídla jen úzkou výjimku pro zelené investice a palivové dotace z ní výslovně vyloučila. Zapadá to do vzorce z předchozích rozpočtových jednání v roce 2026: Komise připustí politicky použitelný titulek, ale omezení ponechá dost pevná na to, aby udržela pravidla pro schodky. Zároveň dál tvrdí, že EU nemá „bezprostřední problém s bezpečností dodávek“, a místo závazných opatření navrhuje dobrovolnou koordinaci.

Výzkum palivových dotací přitom dlouhodobě ukazuje, že z nich nadprůměrně těží domácnosti s vyššími příjmy, které více jezdí autem. OECD varovala, že plošné daňové škrty a cenové stropy během nabídkové krize oslabují motivaci šetřit energií.

Proč ECB nevidí čistý signál

Roztříštěná rozpočtová reakce komplikuje rozhodnutí ECB 11. června. Trhy zvýšení sazeb široce očekávají; šlo by o první nárůst za tři roky. Vysoce postavení členové ECB, včetně členky Výkonné rady Isabel Schnabelové, veřejně argumentují, že energetický šok už nelze brát jako dočasný výkyv.

Německý Tankrabatt vytváří konkrétní zkreslení. Tím, že uměle tlumí celkovou inflaci, posouvá i údaj za celou eurozónu, podle něhož ECB nastavuje měnovou politiku. Až podpora 1. července skončí, německá inflace mechanicky vyskočí zpět a vytáhne s sebou i průměr eurozóny. Jarní ekonomická prognóza Komise pro rok 2026 tuto past popisuje přímo: expanzivní rozpočtová politika živí inflaci, která si vynucuje přísnější měnovou politiku, a ta následně ohrožuje udržitelnost veřejných financí v silně zadlužených zemích.

Itálie každé zvýšení sazeb vstřebává jinak než Německo. ECB má pro takové rozdíly pojistku: Transmission Protection Instrument, tedy nouzový nástroj nákupu dluhopisů, který má zabránit tomu, aby se náklady vlád na půjčování utrhly ze řetězu. Jeho použití ve chvíli, kdy ECB zároveň zvyšuje sazby, by ale otestovalo mechanismus, který dosud nikdy nebyl aktivován.

Co zůstává otevřené

Po 11. červnu bude další vývoj záviset hlavně na tom, zda se Hormuzský průliv znovu otevře. Pokud zůstane přes léto uzavřený, nepříznivý scénář Komise počítá s dalším růstem cen ropy a s inflací v eurozóně zvýšenou až do roku 2027. Strategické rezervy členských států Mezinárodní energetické agentury se už čerpají. EU přitom stále nemá závazný mechanismus, který by koordinoval, kolik jejích 27 vlád utrácí, komu peníze posílají a na jak dlouho.

Sedmadvacet palivových dotací dohromady netvoří energetickou politiku. Pro měnovou politiku ale představují velmi konkrétní problém.