EU nařizuje 70% evropský podíl u elektromobilů

Nová evropská pravidla pro čisté technologie zdraží elektromobily, solární panely i baterie. Industrial Accelerator Act (IAA), který Evropská komise navrhla 4. března 2026, stanoví, že zelené technologie nakupované z veřejných peněz nebo podporované státními dotacemi mají být z podstatné části vyrobené v Evropě (European Commission). Komise zatím nezveřejnila ucelený odhad, kolik za to nakonec zaplatí spotřebitelé.

Co pravidla vyžadují

U elektromobilů má nejméně 70 % nákladů na komponenty, bez započtení baterie, pocházet od evropských výrobců. Pro baterie platí zvláštní test: nejméně tři hlavní části včetně článků musí být vyrobené v Evropě (Bird & Bird). Většina ustanovení by začala platit zhruba od března 2027, úplná pravidla pro původ baterií se mají zavádět postupně do roku 2030 (European Parliament Think Tank, Arthur Cox).

Souběžně s tím přichází eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič s dalším omezením. Jeho navrhované „pravidlo tří dodavatelů“ by omezilo podíl komponentů, které výrobce odebírá z jedné země, na 30 až 40 %. Eurokomisař pro průmysl Stéphane Séjourné, hlavní autor IAA, tento tlak v květnu podpořil: „Neodebírejte 100 % svých dodávek z jedné země,“ řekl a varoval, že pokud firmy nezačnou diverzifikovat dobrovolně, „přejdeme k dalšímu kroku“ (Euronews).

Odkud přijde přirážka

Čínské baterie, solární panely a automobilové čipy jsou strukturálně levnější než evropské alternativy. Čínským výrobcům pomáhají větší továrny, štědré státní subvence a nižší náklady na práci. Evropské firmy při současném rozsahu výroby tuto cenu nedokážou dorovnat. Povinný evropský původ komponentů proto znamená, že za každý díl, který dnes přichází z Číny se slevou, někdo zaplatí víc.

Komise o cenovém rozdílu ví. Do návrhu proto vložila výjimku: požadavky na evropský původ lze pozastavit, pokud evropská alternativa stojí podstatně víc než dovoz. Konkrétní prahy se liší podle kategorie výrobku (European Commission Impact Assessment). Už samotná existence této pojistky ukazuje, s jak vysokou přirážkou Brusel u výrobců počítá.

K cenám dílů se přidají i náklady na dodržování pravidel: systémy pro sledování dodavatelského řetězce, certifikace původu a oddělené účetní zacházení s každou součástkou, která překročí hranici.

Kdo získá, kdo ztratí

Vydělat mají evropští výrobci baterií a solárních panelů, kteří dnes cenově prohrávají s čínským dovozem. Část výroby, kterou pravidla přesměrují do Evropy, mohou získat země budující bateriové gigafactory, tedy velkokapacitní závody na výrobu baterií, ve Francii, Španělsku a východním Německu. Průmyslové odbory tento přístup podporují jako cestu, jak udržet výrobní pracovní místa na kontinentu.

Náklady ponesou nejdříve kupující. Dražší komponenty se promítnou do cen aut a solárních panelů, nejvíc u základních elektromobilů a domácí fotovoltaiky. Právě v těchto cenově citlivých segmentech přitom Evropa potřebuje rychlejší rozšíření, pokud chce splnit své klimatické cíle.

Levnější čínské zelené technologie by dekarbonizaci urychlily a snížily účty za energii. Jejich omezení chrání evropský průmysl, ale zdražuje energetickou transformaci. Komise sází na to, že krátkodobé náklady koupí dlouhodobou průmyslovou nezávislost.

Spor o prahy

Zákon musí ještě projít Evropským parlamentem a Radou EU, kde vyjednávají a hlasují vlády členských států. Několik vlád už upozornilo na možné zdražení a na riziko obchodních odvetných opatření ze strany USA i Číny.

Hlavním sporem budou prahy pro původ komponentů a výjimka kvůli cenovému rozdílu. Příliš vysoké limity výrobci nesplní bez let investic, které zatím nemají za sebou. Příliš nízké limity by naopak nechaly čínské komponenty proudit dál téměř beze změny. Evropský parlament a Rada EU teď musí tyto hranice nakreslit. Na jejich rozhodnutí bude záležet, zda IAA pomůže znovu postavit evropskou průmyslovou kapacitu, nebo hlavně zdraží zelenou transformaci lidem, kterým měla pomoci.