EU chce ukrajinské muže vyřadit z ochrany

Na schůzce v Lucemburku 4. června podpořili ministři vnitra EU zásadu, podle níž by se z evropského nouzového režimu pro uprchlíky měli vyjmout ukrajinští muži ve věku 23 až 60 let. Unie by tím poprvé rozdělila kolektivní ochranu podle věku a pohlaví. Neobvyklé je, že návrh podporuje i Ukrajina. Eurokomisař Magnus Brunner novinářům řekl, že „o to nás žádají i Ukrajinci“ (UNN, Euronews).

Ukrajinské stanné právo těmto mužům zakazuje vycestovat. Evropské ekonomiky přitom jejich práci využívají. A Listina základních práv EU zakazuje diskriminaci podle pohlaví i věku.

Co se mění

Směrnice o dočasné ochraně je nouzový mechanismus z roku 2001, který EU poprvé aktivovala po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu. Ukrajincům dává automatické právo pobytu a práce, aniž by museli procházet individuálním azylovým řízením. Režim nyní pokrývá 4,33 milionu lidí. Dospělí muži tvoří 26,6 % z nich, tedy zhruba 1,15 milionu (Eurostat).

Dočasná ochrana končí v březnu 2027. Všech 27 členských států podporuje její prodloužení do roku 2028, velká většina z nich ale chce, aby se prodloužený režim u nových žádostí nevztahoval na muže v mobilizačním věku. Muži, kteří už ochranu mají, by o ni nepřišli (European Commission).

Změna pravidel vyžaduje kvalifikovanou většinu v Radě EU, kde zasedají národní vlády: souhlasit musí 55 % členských států zastupujících 65 % obyvatel Unie. Žádná země tedy nemá samostatné veto. Evropská komise má formální legislativní text předložit během několika týdnů (eurointegration.com.ua).

Široká koalice s vnitřním rozporem

Tlak na změnu vedou Německo a Rakousko. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt řekl, že Berlín má „pochybnosti, zda by Ukrajinci v branném věku měli být chráněni“ (Deutschlandfunk). Švédský ministr pro migraci Johan Forssell mluvil ostřeji: tito muži „by měli být doma a bojovat za budoucnost Ukrajiny a svobodu Evropy“ (GP.se). Český ministr vnitra Metnar uvedl, že omezení podpořilo zhruba 80 % členských států (CT24).

Proti změně stojí Španělsko a Itálie. Španělský ministr vnitra Grande-Marlaska prohlásil: „Všichni ukrajinští občané by měli zůstat chráněni ve všech zemích EU“ (Euronews). Lucembursko upozornilo na praktický problém: pokud se členské státy rozejdou v tom, kdo má na ochranu nárok, muži odmítnutí v jedné zemi se mohou registrovat v jiné. V bezhraničním schengenském prostoru by tím vznikla migrační smyčka napříč státy (Tageblatt).

Právě země, které nejvíce tlačí na vyloučení těchto mužů, zároveň hostí nejvíce Ukrajinců: Německo 1,27 milionu, Polsko 961 000, Česko 380 000 (Eurostat, Euractiv). Polsko už připravuje obchvat v podobě karty CUKR, tříletého pracovního povolení, které převádí dočasnou ochranu do běžného pobytového režimu. Česko nabízí podobné pětileté povolení. Obě země si chtějí pracovní sílu udržet, ale zbavit se humanitárního rámce, který lidem dává širší práva.

Bariéra základních práv

Sama Evropská komise mezitím změnila tón. V únoru její mluvčí trval na tom, že režim „nerozlišuje mezi ženami, dětmi a muži jakéhokoli věku“ (Brussels Signal). O čtyři měsíce později Brunner popsal vyloučení mužů jako hlavní možnost. Žádný orgán EU zatím nezveřejnil formální právní stanovisko k tomu, zda je demografická výjimka z kolektivní ochrany slučitelná s Listinou základních práv EU, která diskriminaci právě na těchto základech zakazuje (eurointegration.com.ua).

Francie dosud veřejně mlčí. Její hlas bude rozhodující: bez Paříže se Madrid a Řím nedostanou k hranici 35 % obyvatel EU, která je nutná k zablokování kvalifikované většiny. Podle toho, zda Francie promluví, se rozhodne, jestli se výjimka stane právem EU, nebo zda evropská ochranná architektura udrží zásadu, že právní status člověka nezávisí na jeho věku, pohlaví ani personálních potřebách státu ve válce.