Dohoda EU s Nigérií čeká na europoslance

Komisař EU pro migraci Magnus Brunner a nigerijská ministryně zahraničí Bianca Odumegwu-Ojukwu podepsali v úterý 10. listopadu v Abuji první dohodu EU a Nigérie o zpětném přebírání osob, informovala rakouská stanice ORF (ORF). Dohoda má urychlit vyhošťování Nigerijců, kteří nemají právo zůstat v Evropě. Zatím není právně účinná, její pravidla zůstávají neveřejná a návraty dál závisí na cestovních dokladech, které mohou vydávat pouze nigerijské úřady.

Podepsaný text, který veřejnost nevidí

Dohoda o zpětném přebírání osob zavazuje jednu zemi přijmout zpět lidi, kteří nemají právo zůstat na území druhé strany a dostali zákonný příkaz k odjezdu. O nároku na azyl nerozhoduje. Pravidla pro jeho posuzování zůstávají beze změny.

Úterní podpis je prvním ze tří kroků. Rada EU, v níž zasedají ministři členských států, ho povolila pouze „s výhradou následného uzavření“ dohody, takže konečné schválení přijde později (rozhodnutí Rady o podpisu). Nejdřív musí souhlasit europoslanci; teprve potom mohou ministři dát konečný souhlas (poznámka Rady).

Veřejnost zatím nemůže posoudit, o čem by europoslanci a ministři hlasovali. Podepsaný dokument ST 12944/26 nese označení LIMITE, kterým Rada označuje dokumenty s omezeným přístupem. Zveřejní ho až spolu s rozhodnutím o konečném schválení (rakouský parlament).

Jediný veřejný popis návrhu podal irský státní ministr Colm Brophy. Dolní komoře irského parlamentu, Dáilu, řekl, že návrh stanoví lhůty pro vydávání cestovních dokladů a vztahuje se také na některé osoby bez státní příslušnosti a občany třetích zemí, tedy lidi, kteří nejsou občany Nigérie ani EU (debata v Dáilu). Právě lhůty by mohly změnit výsledek řízení. Brophy ale shrnoval návrh, nikoli ustanovení podepsané dohody.

Proč jednání trvala deset let

Ministři pověřili Evropskou komisi jednáním 12. září 2016. Ještě v roce 2024 přitom Rada ve zprávě o pokroku uváděla otázku, na jejíž zodpovězení čekala od nigerijského ministerstva spravedlnosti (zpráva Rady z roku 2024).

Abuja chtěla víc než dohodu o návratech. Nigerijské ministerstvo zahraničí usilovalo o podporu při opětovném začleňování navrátilců, pomoc s infrastrukturou i širší možnosti legální práce Nigerijců v Evropě (nigerijské ministerstvo zahraničí). Když vyjednavači 23. března 2026 parafovali text, společné prohlášení přesunulo otázky legální migrace a víz do další spolupráce (březnové prohlášení).

Každá strana tak potřebuje něco, co může nabídnout ta druhá. Nigerijské požadavky závisejí na pozdějších evropských rozhodnutích, z nichž mnohá přijímají národní vlády. Evropa zase potřebuje spolupráci Nigérie při návratu každého člověka, který přiletí bez platného pasu.

Rozdíl mezi příkazy k odjezdu a skutečnými návraty

Návraty probíhají i bez této dohody. Charterový let, který sledoval italský úřad dohlížející na práva osob zbavených svobody, přistál 26. září v Lagosu s 58 lidmi, z toho 46 z Itálie (italský monitor návratů).

Rozsah problému ukazuje neveřejné hodnocení Evropské komise, které zveřejnil Statewatch. V roce 2023 vydaly země EU 11 120 příkazů k opuštění území pro Nigerijce, ale uskutečnily 1 175 návratů. Zároveň poslaly Nigérii 1 873 žádostí o zpětné převzetí lidí a nigerijské úřady vydaly 857 nouzových cestovních dokladů (Statewatch). Tato čísla v čase nesledují stejné lidi. Ukazují velký rozdíl mezi příkazy k odjezdu a dokončenými návraty, ne však to, kde se jednotlivé případy zastaví.

Dosavadní zkušenosti nenaznačují, že by samotný podpis tuto mezeru uzavřel. Evropský účetní dvůr zjistil, že v letech 2014 až 2018 se průměrná míra návratů do Nigérie pohybovala kolem 25 % a že její vývoj přímo neodpovídal pokroku v jednáních o zpětném přebírání osob (Evropský účetní dvůr).

Některá média předběhla dostupné důkazy. Nizozemský deník De Telegraaf napsal, že odmítnutí migranti budou vráceni do 30 dnů (De Telegraaf). Třicetidenní lhůta pochází ze samostatné Dohody ze Samoy, partnerské smlouvy EU se státy Afriky, Karibiku a Tichomoří. Stanoví dobu na odpověď na žádost o zpětné převzetí, nikoli lhůtu, do níž má někdo nastoupit do letadla (Dohoda ze Samoy).

Dohoda, kterou Brunner podepsal, zapisuje do smlouvy postup, který Itálie a další země už uplatňují v jednotlivých případech. Případný přínos může spočívat ve společných lhůtách a pravidlech pro doklady, jejichž znění veřejnost nezná. Před hlasováním musí Rada text europoslancům zpřístupnit a při konečném schválení ho zveřejnit, jak slíbila. Evropská komise, jejíž vlastní hodnocení přineslo čísla za rok 2023, může ukázat, zda po uzavření dohody přibývá žádostí, vydaných dokladů a dokončených návratů. Dokud se tak nestane, zůstává rychlejší vyhošťování do Nigérie oficiálním příslibem. Samotný podpis nic nevypovídá o tom, zda se návraty zrychlí.