EU otevře jednání s Ukrajinou

Evropská unie 15. června v Lucemburku formálně otevře přístupová jednání s Ukrajinou. Odblokuje tím cestu, kterou Maďarsko téměř dva roky drželo zavřenou. Navenek půjde o obraz jednoty. V několika hlavních městech se ale mezitím počítají náklady, připravují pojistky pro zemědělce a hledají procedurální brzdy pro proces, v němž je v každém dalším kroku potřeba jednomyslný souhlas.

Co 15. červen otevírá

Mezivládní konference, na níž všech 27 vlád EU jedná jako jedna strana proti kandidátské zemi, otevře první blok rozhovorů. Ten zahrnuje reformu justice, základní práva a finanční kontrolu. V přístupovém procesu je to vstupní brána: otevírá se jako první a uzavírá jako poslední (European Commission, New Union Post).

Ukrajina dokončila screening, tedy technické porovnání domácí legislativy s pravidly EU, v rekordním čase do září 2025 (European Commission). Od roku 2024 proces zmrazovalo maďarské veto. Budapešť ho stáhla až poté, co se Kyjev s Maďarskem dohodl na právech menšin v Zakarpatsku (Tagesschau). Předseda Evropské rady António Costa nyní naznačuje, že některé kapitoly by se mohly otevřít a uzavřít téměř současně, protože Ukrajina během čekání odvedla velkou část práce na sladění práva s EU (Euronews).

Costaův optimismus naráží na jednoduchou institucionální realitu: každý další krok vyžaduje jednomyslnost. Zbývajících pět vyjednávacích bloků, uzavření jednotlivých kapitol i průběžné hodnocení právního státu budou potřebovat souhlas všech 27 vlád.

Rozpočet a zemědělství

Skutečný spor se povede o peníze. Současně s ukrajinským přístupovým procesem se vyjednává příští sedmiletý rozpočet EU na roky 2028 až 2034 a vstup Ukrajiny by změnil pravidla jeho rozdělování.

Německé roční příspěvky by podle vlastního velvyslance Německa při EU mohly vzrůst o 75 až 80 procent, z přibližně 27,4 mld. EUR téměř na 50 mld. EUR (Brussels Signal). Francouzský Senát odhaduje, že francouzské platby by stouply z 26 mld. EUR na 42 mld. EUR (French Senate). Východní členské státy se tolik nebojí vyšších účtů jako nižších příjmů. Rumunsko vede koalici 16 zemí, které chtějí chránit strukturální fondy před přesunem směrem k Ukrajině (Curs de Guvernare).

Zemědělství celý problém zostřuje. Ukrajina by se rozlohou zemědělské půdy stala největší agrární zemí EU. Polští farmáři už si vynutili dočasná embarga na ukrajinské obilí a drůbež. Přenastavení společné zemědělské politiky, tedy rozsáhlého systému unijních dotací pro farmáře, by podle italských odhadů mohlo Itálii stát asi 9 mld. EUR (La Verità).

Odpor ale není všude stejný. Francouzská organizace Jeunes Agriculteurs (JA), hlavní svaz mladých farmářů a lobbistická síla, od níž se čekala jedna z nejtvrdších bariér proti ukrajinskému vstupu, přijala 4. června jednomyslně zprávu podporující ukrajinské směřování k EU. Podmínka zní jasně: Kyjev musí před otevřením zemědělských kapitol plně převzít unijní výrobní a ekologické standardy. JA sází na to, že přísné sladění pravidel ochrání francouzské producenty lépe než prostý odpor. Zemědělské pojistky se tak v Evropě posouvají od blokády k podmíněné integraci.

Každá metropole má vlastní brzdu

Francie a Německo představily 5. června na summitu západního Balkánu v Tivatu koncept „postupné integrace“, který by kandidátským zemím nabídl přístup na trh bez plných členských práv (Euronews). Prezident Emmanuel Macron tento přístup zopakoval 7. června z Elysejského paláce. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani trvá na tom, že Černá Hora a Albánie mají postupovat před Kyjevem (Il Tempo). Polská vláda Donalda Tuska vstup podporuje, ale požaduje dlouhá přechodná období v zemědělství (Wprost). Opoziční PiS jde dál a podporu podmiňuje tím, že se Ukrajina vypořádá s historií volyňského masakru (Rzeczpospolita).

Dohromady z těchto pozic vzniká rozptýlený brzdný systém. Neřídí ho jedna vláda, ale společně určí, jak rychle Ukrajina projde 33 vyjednávacími kapitolami.

Ukrajina měla před válkou přes 40 milionů obyvatel, což by změnilo váhu hlasů v Radě EU, kde členské státy rozhodují o unijním právu, i rozdělení křesel v Evropském parlamentu. Vlastní dokument Evropské komise k institucionální reformě před rozšířením, původně očekávaný koncem roku 2025, stále nebyl zveřejněn (New Union Post). Pokud by byla nutná změna smluv, muselo by ji ratifikovat všech 27 národních parlamentů, v některých zemích možná i voliči v referendu, například ve Francii a Irsku.

Ukrajina chce jednání uzavřít do konce roku 2028. Chorvatsko, zatím poslední země, která do EU vstoupila, potřebovalo více než pět let. Patnáctý červen odpoví na tu nejjednodušší otázku: zda se rozhovory mohou začít. Otevřené zůstává, kdo ponese náklady a jak vstup Ukrajiny změní postavení farmářů, daňových poplatníků a příjemců unijních peněz v jednotlivých zemích.