Evropský žalobce míří na irské schránky

Nastupující šéf evropského stíhání finanční kriminality označil Irsko za slabé místo v obraně Evropy proti podvodům. Andres Ritter, který 1. listopadu převezme Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), irským médiím řekl, že se v Irsku zakládá „mnoho schránkových firem“ a že mohou sloužit k podvodům s DPH a praní peněz napříč Evropou (Irish Times, RTÉ). Důvod podle něj nespočívá v jednom případu, ale ve struktuře systému: Irsko se neúčastní EPPO, tedy unijního orgánu, který může v členských státech přímo vyšetřovat a žalovat trestné činy poškozující rozpočet EU.

Nejde o soudně prokázané zjištění, ale o varování. Přichází od člověka, jehož úkolem je přesně tento typ kriminality stíhat ve 24 zapojených zemích, a mechanismus, který popisuje, skutečně existuje.

Jak mezera funguje

EPPO stojí na dvouúrovňovém modelu, který vytvořilo nařízení 2017/1939. Centrála v Lucemburku koordinuje strategii. V jednotlivých zapojených zemích působí pověření evropští žalobci uvnitř národních právních systémů. Mohou nařizovat domovní prohlídky, zmrazovat majetek a vést případy přímo. Když se karuselový podvod s DPH táhne přes Itálii, Německo, Francii a Polsko, EPPO ho řeší jako jedno vyšetřování.

Irsko tento řetězec přerušuje. Protože zůstalo mimo systém, evropští žalobci nemohou na irském území jednat sami. Musí posílat formální žádosti a čekat. Ritter rozdíl popsal bez obalu: uvnitř EPPO „nekoordinujeme, děláme to sami“ (RTÉ).

Spolupráce přesto probíhá. Mezi rokem 2021 a koncem roku 2025 obdrželo Irsko více než 50 žádostí EPPO a zapojilo se nejméně do jednoho vyšetřování údajného podvodu s DPH za 48 mil. EUR, který zasahoval devět zemí (Irish Times). U karuselových podvodů ale rozhoduje rychlost. Schránkové firmy lze zlikvidovat a peníze přesunout dřív, než přijde formální odpověď. Spolupráce na žádost není totéž co přímá žalobní pravomoc.

Karuselové podvody přes hranice

Rozsah případů, které EPPO sleduje, ukazuje, proč na této mezeře záleží. Ke konci roku 2025 úřad evidoval 3 602 aktivních vyšetřování s odhadovanou škodou 67,27 mld. EUR; z toho 45,01 mld. EUR připadalo na podvody s DPH a celní podvody (EPPO). O rok dříve šlo o 2 666 případů a 24,8 mld. EUR (Transparency International EU). Růst odráží jak rozšiřování podvodných sítí, tak širší dosah evropského stíhání.

Nové kauzy ukazují opakující se vzorec. V Itálii se vyšetřování Metallo zaměřilo na podezřelé schéma s DPH za 42,8 mil. EUR, postavené na dovozu luxusních vozů z Německa, falešných fakturách a firmách registrovaných na nastrčené osoby (EPPO). Ve Francii EPPO prohledal 26 firem podezřelých z podvodů s DPH v pařížském regionu (Le Figaro). Řetězce schránkových společností běží napříč kontinentem. Irská dostupnost pro zakládání firem do tohoto obrazu zapadá.

Uzavírání mezery bude pomalé

Irsko se k zapojení do EPPO posouvá. Meziagenturní pracovní skupina doporučila přípravy v říjnu 2023 a ministr spravedlnosti Jim O'Callaghan naznačil, že Irsko by mohlo požádat o členství příští rok (Law Society Gazette). Irská právní tradice odděluje vyšetřování od obžaloby výrazněji než většina kontinentálních systémů a úprava domácího práva vyžaduje zákon, který zatím nemá zveřejněný harmonogram. Domácí úzké místo leží na ministerstvu spravedlnosti, schválení vládou a následném průchodu parlamentem Oireachtas.

Skupina zemí stojících mimo EPPO se mezitím zmenšuje. Maďarsko koncem května 2026 formálně oznámilo záměr se připojit (Daily News Hungary). Dánská výjimka z justiční spolupráce má hlubší ústavní základ; vláda připustila možnost referenda, ale rozhodnutí nepadlo (Berlingske). Samotné členství v EPPO jednu mezeru uzavírá, skutečný dosah úřadu ale dál spoluurčují národní soudy: v Řecku soudy přiznaly evropským žalobcům dvouleté mandáty namísto požadovaných pěti let a odvolání EPPO odmítly (Euronews Greece).

Proč je Irsko pro podvodné sítě zřejmě přitažlivé, zatím jasné není: může jít o neúčast v EPPO, snadné zakládání firem, finanční infrastrukturu nebo kombinaci všech tří faktorů. Ritterovo varování tuto otázku otevřelo. Odpověď bude záviset na tom, zda Dublin dokáže pohnout legislativou tempem, které odpovídá mezeře ve vymáhání pravidel jednotného trhu.