Fondům obnovy hrozí srpnový zlom

Ministři financí EU tento týden posunuli dvě agendy. První rozhoduje o tom, zda členské státy dostanou peníze. Druhá o tom, kdo bude v Evropě držet pravidla finančního trhu.

U fondů obnovy šlo o čas: ministři se posunuli ke schválení upravených plánů pro devět členských států, mezi nimi Kypr, Litvu, Finsko, Německo, Maďarsko a čtyři další země (Cyprus Mail). Druhá věc má delší horizont a je političtější. Irský vicepremiér Simon Harris, který jednání řídil v rámci irského předsednictví v Radě EU, oznámil podle svých slov jednomyslnou podporu pro to, aby se vlády do října shodly na vyjednávací pozici k centralizaci části evropského finančního dohledu (RTÉ).

Smlouva je schválená. Peníze ještě ne.

Nástroj pro oživení a odolnost, známý pod zkratkou RRF, funguje spíš jako smlouva než jako šek. Stát předloží reformní plán, Evropská komise a Rada EU ho schválí a peníze přicházejí teprve ve chvíli, kdy země splní konkrétní milníky: přijme zákony, vytvoří instituce nebo dokončí projekty (EUR-Lex, ECA). Schválení upraveného plánu tedy mění seznam závazků. Samo o sobě ale žádné peníze neuvolňuje.

Teď na tomto rozdílu záleží víc než obvykle, protože RRF končí. Všechny zbývající milníky musí být splněny do 31. srpna 2026, žádosti o platbu podané do 30. září a poslední platby vyplacené do konce roku. Poté nevyužité peníze definitivně propadnou (European Parliament Research Service).

Na Kypru je dobře vidět mezera mezi schválením a skutečným dodáním. Ministr financí Makis Keravnos přijel do Bruselu s aktualizovaným plánem, jenže parlament doma musí ještě přijmout zákon, který zřizuje nový orgán pro rozvoj podnikání. Pokud nebude jeho vedení jmenováno do konce srpna, je v ohrožení zhruba 50 až 69 milionů EUR v grantech (Philenews).

Rumunsko nepatří mezi devět zemí, jejichž upravené plány byly právě schváleny. Slouží ale jako varování, jak takový problém vypadá ve větším měřítku. Bukurešť už přišla asi o 500 milionů EUR kvůli neúspěšné žádosti o platbu a dalších 8,7 miliardy EUR závisí na tom, zda parlament stihne před koncem srpna přijmout devět zbývajících zákonů (Digi24, Romania Insider). Na začátku června měly Rumunsko i Kypr jako splněnou vyhodnocenou méně než polovinu svých milníků (European Parliament Research Service).

Kdo získá poplatky — a moc?

Druhá agenda přežije srpnový termín RRF. Její záměr je jednoduchý: usnadnit firmě v jedné zemi EU získávání kapitálu od investorů v jiné. Evropské kapitálové trhy jsou dnes rozdělené mezi 27 národních systémů, z nichž každý má vlastního regulátora, vlastní pravidla a vlastní poplatky. Balíček pro integraci trhů a dohled nad nimi, MISP, je legislativní pokus tyto systémy propojit (Irish Presidency).

Na principu se shodne skoro každý. Spor se vede o dohled. MISP by mohl přesunout kontrolu nad velkými skupinami fondů od národních regulátorů k ESMA, tedy Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy se sídlem v Paříži, který koordinuje regulaci cenných papírů v EU (WealthBriefing). Regulační poplatky, které firmy platí svému dohledu, by pak místo národním úřadům tekly do ESMA.

Pro emitenty působící přes hranice a větší investory znamená menší roztříštěnost nižší náklady na dodržování pravidel a lepší tržní data (European Parliament Research Service). Pro menší finanční centra je to přímý zásah do rozpočtů. Maltský finanční regulátor MFSA loni skončil ve ztrátě 1,3 milionu EUR při regulačních příjmech kolem 25,6 milionu EUR (The Shift News). Pokud ESMA převezme dohled nad největšími fondovými skupinami, poplatky odejdou do Paříže, zatímco náklady na zbytek národního dohledu zůstanou doma. Lucemburská CSSF, která dohlíží na jeden z největších fondových sektorů v Evropě, řeší stejnou rovnici z opačné strany: má dostatečný rozsah, aby posun ustála, ale každá pravomoc přesunutá do Paříže zmenšuje její vlastní roli (CSSF).

Harris označil říjen za cíl, do kdy se mají vlády shodnout na společné pozici. Ta by otevřela vyjednávání s Evropským parlamentem o konečné podobě zákona (Council). Říjnový termín ukáže, zda vlády přijmou obchod: hlubší kapitálové trhy výměnou za přesun části regulační moci z národních metropolí do Paříže.

Schvalování evropských plánů je ta jednodušší část. Jejich naplnění znamená vzdát se buď peněz, nebo části národní kontroly. U fondů obnovy má devět vlád zhruba sedm týdnů na to, aby prokázaly splnění závazků; jinak peníze zmizí. U finančního dohledu tento týden všech 27 vlád podpořilo integraci, ale zároveň si ponechává páky, které drží trhy v národních hranicích. První závod má pevný termín. Druhý naráží na odolnější překážku.