EU odmítla žádost italské premiérky Meloni o dluhové výjimky kvůli energetické krizi

Giorgia Meloniová chce, aby EU vyňala výdaje na energetickou krizi z rozpočtových limitů stejně, jako už to udělala u obrany. Evropská komise její žádost rychle odmítla a německý ministr financí se postavil za ni. Spor o jednu rozpočtovou výjimku je prvním vážným testem nových evropských fiskálních pravidel, která byla přepracována teprve před dvěma lety a už se na ně tlačí z více stran.

Co Meloniová chce a proč Brusel odmítl

Pakt stability a růstu, tedy soubor pravidel, která omezují schodky vlád na 3 % HDP, prošel v dubnu 2024 reformou. Pevné číselné cíle částečně nahradily výdajové plány šité na jednotlivé země a vyjednávané s Komisí. V březnu 2025 k tomu Evropa přidala zvláštní výjimku: národní únikovou doložku, která vládám umožňuje po dobu čtyř let nezapočítávat do schodku obranné výdaje až do výše 1,5 % HDP. Aktivovalo ji sedmnáct zemí. Itálie, Francie a Španělsko zatím ne.

Meloniová tvrdí, že když obrana dostala výjimku kvůli geopolitické mimořádné situaci, měly by stejný režim dostat i energetické výdaje během hormuzské krize. Jenže úniková doložka se vztahuje pouze na vojenské výdaje zařazené do konkrétní statistické kategorie. Energetické dotace spadají do úplně jiných rozpočtových položek. Aby se to změnilo, musela by EU buď přepsat pravidla, nebo aktivovat širší obecnou únikovou doložku. Ta vyžaduje důkaz, že eurozónu zasáhla celoplošná recese (Evropský parlament).

Italská fiskální past

Italský veřejný dluh dosahuje 137,1 % HDP a schodek za rok 2025 skončil na 3,1 %, tedy těsně nad tříprocentním limitem. Vláda tak nesplnila ani vlastní cíl (Eurostat). Pro rok 2026 se růstové prognózy pohybují kolem 0,8 % (Evropská komise). Mezinárodní měnový fond Římu řekl, že do roku 2027 potřebuje primární přebytek, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji bez úroků z dluhu, ve výši 3 % HDP. To je téměř čtyřnásobek současné úrovně.

Tlak se přenáší i dovnitř Meloniové kabinetu. Ministr obrany Guido Crosetto už dvakrát napsal ministrovi financí Giancarlu Giorgettimu, aby schválil půjčky ve výši 14,9 mld. EUR z programu SAFE, tedy Security Action for Europe. Jde o unijní nástroj, který financuje společné obranné nákupy prostřednictvím dluhopisů vydaných EU za výhodnějších podmínek. Giorgetti neodpověděl. Termín vyprší na konci května. Crosetto dal svou frustraci 14. května veřejně najevo, což je krok, který otevřeně ukázal vnitřní blokaci (Il Sole 24 Ore).

Giorgettiho úvaha je jednoduchá: nezavazovat se k obrannému dluhu ve výši 14,9 mld. EUR, pokud Brusel zároveň nepovolí větší prostor pro energetické výdaje. Buď celý balík, nebo nic.

Berlín neustupuje

Kancléř Friedrich Merz označil stávající obrannou výjimku za režim, který je už „na hranici přijatelného“. Německý Spolkový účetní dvůr varoval, že se z obranné výjimky může stát „standardní pravidlo pro hromadění dluhu“, protože pod ni má v roce 2029 spadat více než 96 % plánovaných federálních půjček.

Samo Německo v roce 2026 vydává na energetickou úlevu zhruba 10 mld. EUR: snižuje daně z pohonných hmot, dotuje poplatky za sítě a omezuje daň z elektřiny pro výrobce (Bundesregierung). Berlín to ale financuje v rámci existujících rozpočtových limitů, nikoli přes novou unijní výjimku. Ministr financí Lars Klingbeil už naznačil, že od roku 2030 by se i obranné výjimky měly omezit na 1 % HDP. Nezávislí ekonomové radící německé vládě Klingbeila přímo varovali, že německý růst výdajů o 5,75 % už překračuje unijně povolených 4,5 %.

K odporu se přidalo i Nizozemsko. Podle Haagu „odpovědí na šoky nemůže být další dluh“.

Evropa svá fiskální pravidla reformovala teprve před dvěma lety. Obranná výjimka byla první trhlinou. Pokud stejný režim dostanou energetické výdaje, další na řadě mohou být náklady na přizpůsobení se změně klimatu nebo migrační výdaje. Každá taková výjimka oslabuje výdajové limity, které měla reforma z roku 2024 znovu prosadit. Jeden poslanec CDU to shrnul slovy: „Kdo neustále vyhlašuje hospodářský stav nouze, ten z pravidel, jako je dluhová brzda, dělá trvale neplatný nástroj.“

Meloniová se musí rozhodnout do konce měsíce. Buď přijme obranné půjčky ze SAFE a ponese jejich fiskální dopad, nebo vsadí na to, že Brusel a Berlín nakonec ustoupí.