EU riskuje €90 billion kvůli reparacím

Částka 3,2 mld. EUR, kterou 25. června uvolnila Evropská komise, není převodem zabavených ruských peněz do Kyjeva. Jde o první splátku úvěru pro Ukrajinu v celkové výši 90 mld. EUR (European Commission/EEAS). Peníze si EU půjčila na dluhopisových trzích. Zmrazené ruské rezervy v konstrukci hrají podpůrnou roli, skutečné finanční riziko však přechází na členské státy. Nevyřešené zůstává, kdo ponese ztrátu, pokud Rusko Ukrajině nikdy nezaplatí náhrady škod.

Jak úvěr skutečně funguje

Evropská unie získává peníze prodejem dluhopisů investorům a výnos následně půjčuje Ukrajině. Podmínky úvěru jsou neobvyklé. Ukrajina má jistinu splácet jen tehdy, pokud Rusko jednou zaplatí válečné reparace nebo jinou kompenzaci. Právníci tomu říkají „limited recourse“, tedy omezené uspokojení věřitele. Prakticky to znamená, že pokud Rusko nezaplatí, ztrátu nese věřitel (White & Case).

Původní, přímočařejší plán převést ruské rezervy rovnou Ukrajině narazil v EU na právní námitky i politický odpor (Euronews). Kompromis má tři kroky. Nejprve se zmrazily rezervy ruské centrální banky, zhruba 210 mld. EUR, uložené převážně jako hotovost a cenné papíry v evropských finančních institucích. Rusko s nimi nemůže nakládat, právně mu ale dál patří.

Druhým krokem je využití úroků a investičních výnosů, které tyto rezervy při zmrazení vytvářejí. Unijní pravidla vyžadují, aby se tento příjem oddělil a směřoval na podporu Ukrajiny (European Commission/EEAS, Ashurst). Třetím krokem je použití těchto výnosů na část úroků, které EU platí ze svých dluhopisů. Podle Komise už takto Ukrajina dostala 3,8 mld. EUR (European Commission/EEAS).

Výnosy ale nepokrývají všechno. Členské státy EU podle odhadu platí na nákladech společného dluhu zhruba 3 mld. EUR ročně (Euronews). Celý tok příjmů má navíc slabé místo: s poklesem úrokových sazeb se ztenčuje. ECB, tedy Evropská centrální banka určující sazby v eurozóně, sazby snižuje. Zmrazené rezervy proto patrně postupně nesou méně, i když přesná rychlost přenosu není jasná.

Belgie sedí na zlomové linii

Většina zmrazených ruských rezerv leží ve společnosti Euroclear, belgické firmě zajišťující vypořádání přeshraničních finančních transakcí. Když se mezi zeměmi převádějí dluhopisy nebo akcie, Euroclear stojí uprostřed. Právě tato koncentrace dává Belgii zvláštní expozici.

Belgický premiér Bart De Wever varoval, že úplná konfiskace rezerv, tedy zabavení jistiny, nikoli jen výnosů, by znamenala vyvlastnění bez moderní obdoby. Podle něj by mohla podkopat důvěru v Euroclear i mezinárodní postavení eura (Ground News). Belgie proto chce, aby se všechny členské státy před dalšími kroky podělily o právní riziko.

Toto riziko už není teoretické. Ruská centrální banka napadla neomezené zmrazení rezerv u Tribunálu EU v Lucemburku s argumentem, že porušuje vlastnická práva a státní imunitu (Ashurst). Pokud by soud zúžil právní základ zmrazení, mohla by se zhroutit čistá hranice mezi „využitím výnosů“ a „sáhnutím na jistinu“. První dopady by pocítila Belgie.

Kdo získává a kdo platí účet

Okamžitým příjemcem je Ukrajina. Premiérka Svyrydenková potvrdila, že 3,2 mld. EUR už je ve státním rozpočtu a financuje mzdy ve veřejném sektoru a důchody (Ukrainska Pravda). Letos mají následovat ještě dvě splátky: 3,7 mld. EUR v září a 1,45 mld. EUR před prosincem (PubAffairs).

Pokud se mechanismus rozpadne, účet ponesou daňoví poplatníci v členských státech. Splácení stojí na ruských reparacích, které vůbec nemusejí přijít. Výnosy ze zmrazených aktiv závisejí na úrokových sazbách, které klesají. A právní základ čeká na soudní rozhodnutí. Evropa tím postavila most k budoucím ruským reparacím; zatím ale není jasné, zda se z něj nestane úvěr, který nakonec tiše zůstane v evropských rozpočtech.