EU kupuje oporu v Grónsku

Ursula von der Leyenová dorazila o víkendu do Grónska s balíkem, který má podle dostupných informací činit 200 mil. EUR na roky 2026 a 2027. Peníze mají jít na satelitní spojení, podmořské kabely, datová centra, obnovitelné zdroje energie a kritické suroviny (EU Perspectives, Le Figaro). Návštěva přišla po měsících, kdy Donald Trump veřejně mluvil o nárocích na ostrov. Von der Leyenová ji popsala jako projev rodinné solidarity (Brussels Times). Aby ale tento příběh obstál, je třeba nejdřív rozplést samotné peníze.

Tři balíky peněz, jeden zatím jen na papíře

Částka 200 mil. EUR představuje nové výdaje na dva roky. Navazuje na 225 mil. EUR, které už Grónsko čerpá ze současného rozpočtu EU přes finanční nástroj pro území napojená na členské státy, ale stojící mimo Unii (EU-OCT Partnership).

Za oběma částkami se rýsuje ještě třetí, větší suma. Evropská komise navrhla, aby Grónsko v příštím víceletém rozpočtu na roky 2028 až 2034 získalo 530 mil. EUR (European Parliament Legislative Train, EUR-Lex COM(2025)599). Tento návrh však ještě musí jednomyslně schválit všech 27 vlád EU. Dohromady se tři čísla blíží miliardě eur. Nová je ale jen první částka, druhá už byla přislíbena dříve a třetí zatím není schváleným výdajem.

Evropská unie si těmito penězi nekupuje nerosty. Kupuje si podmínky, z nichž by později mohly vyrůst těžební projekty, přístup k infrastruktuře a politická důvěra. Eurokomisař Jozef Síkela to na Arktickém fóru řekl poměrně otevřeně: Evropa chce „posílit schopnost arktických komunit rozhodovat samy za sebe a tato rozhodnutí podpořit investicemi“ (IEU Monitoring).

Proč jsou nerosty ještě roky daleko

Grónsko má 25 z 34 kritických surovin, které EU považuje za strategicky důležité, včetně vzácných zemin, grafitu a molybdenu (European Sustainable Energy Week). Na papíře to vypadá působivě. Analýza Wood Mackenzie však připomíná střízlivější realitu: na ostrově dnes nefunguje žádný důl na vzácné zeminy a polární podmínky, chybějící infrastruktura i regulační omezení znamenají, že případná těžba je otázkou let (Wood Mackenzie). V provozu jsou nyní jen dva těžební projekty, které produkují anortozit a zlato (CSIS).

Grónský ministr zahraničí Múte Bourup Egede europoslancům řekl, že zhruba 60 % grónského podloží zůstává nezmapováno a že 56 000 obyvatel území žije v sídlech bez silničního propojení. Vzkaz do Bruselu byl přímočarý: evropské investice mají přijít spolu s evropskými firmami, které budou ochotné grónskou produkci kupovat. „Pokud tu nebudou evropské společnosti, jsou tu jiní zájemci“ (Demócrata).

Grónský limit dobře ukazuje ložisko vzácných zemin Kvanefjeld. Projekt zastavila místní legislativa týkající se uranu, což připomíná, že globální poptávka sama o sobě nepřebíjí místní environmentální právo (Wood Mackenzie). Vlastní zkouškou věrohodnosti prochází i evropská těžba. Ve Švédsku ohrožuje plánovaný důl společnosti LKAB na vzácné zeminy u Kiruny poslední migrační koridor sobů jedné sámské komunity a opakovaně kvůli tomu čelí kritice OSN (SVT).

Opěrný bod, ne přístup

Finanční oznámení doprovodil i vojenský signál. Finské jednotky se zapojily do cvičení Arctic Endurance 26, které vede Dánsko a které se zaměřuje na obranu Grónska za účasti vojáků z Francie, Německa, Švédska, Norska, Nizozemska, Islandu a Belgie (Yle). Cvičení už dříve podráždilo Washington; finský ministr obrany ho označil za běžnou spojeneckou aktivitu (Iltalehti). Návštěva von der Leyenové a vojenské cvičení dohromady ukazují, že se evropské vlády snaží ztížit zacházení s Grónskem jako s americkou vyjednávací položkou.

Grónsko není členským státem EU. Evropské společenství opustilo v roce 1985 po referendu o rybářské politice. Gróňané však mají dánské občanství, a jsou tedy občany EU, zatímco Dánsko v rámci Dánského království dál odpovídá za grónskou obranu (European Parliament Think Tank, Verfassungsblog).

Brusel může financovat projekty, snižovat riziko pro investory a předkládat návrhy. Nemůže ale Grónsku přikazovat, jak naložit se surovinami. V době návštěvy von der Leyenové nebyl zveřejněn položkový rozpis údajného balíku 200 mil. EUR, harmonogram čerpání ani pravidla pro zadávání zakázek (European Commission Representation in Denmark). Deklarace byla podepsána. Dokud však vláda premiéra Jense-Frederika Nielsena nepřijme konkrétní projekty, povolení a odběratele podle grónských podmínek, koupil si Brusel místo u stolu, nikoli přístup ke zdrojům ostrova.