Černomořské centrum EU za €50m nemá varovný kanál

Evropská komise přislíbila až 50 mil. EUR na centrum námořní bezpečnosti, které budou společně provozovat Rumunsko a Bulharsko. Od roku 2027 má vyhledávat hrozby na moři a sdílet varování (briefing Komise, BTA). Zveřejněný plán popisuje, jak si úřady budou předávat informace. Neříká ale, kdo varuje kapitána lodi ani kdo může podle varování jednat. Tato mezera se ukázala v praxi, když francouzské hlídkové letadlo upozornilo kontejnerovou loď zhruba hodinu předtím, než ji zasáhly námořní drony. Loď se přesto potopila (Reuters).

Ursula von der Leyenová oznámila finanční příspěvek 9. listopadu v Bukurešti (projev v Bukurešti); tehdy jsme o něm informovali i my (To Brief). Centrum má být sítí vedenou civilními orgány, která propojí poznatky různých státních úřadů o námořní dopravě i podmořských kabelech (zpráva EU o provádění plánu).

Podrobnosti o fungování zatím chybějí. Když se reportér zeptal, odkud 50 mil. EUR přijde a na co se použijí, mluvčí Komise pouze uvedl, že podrobnosti budou následovat. Společná pracovní skupina má teprve připravit pravidla provozu centra (briefing Komise). Veřejně zatím nikdo neřekl, kdo peníze dostane, z jakého rozpočtu půjdou ani kdo bude centrum personálně zajišťovat.

Co jedno varování mohlo a nemohlo změnit

Francouzské hlídkové letadlo operující z rumunského přístavu Konstanca 28. října zjistilo, že se k řecky spravované kontejnerové lodi Contship Jet blíží námořní drony. Upozornilo loď i další plavidla v okolí (francouzské ministerstvo obrany). Bulharské ministerstvo obrany uvedlo, že informace z letadla dorazila také do operačního střediska bulharského námořnictva. Odtud velitelé řídí bulharské lodě na moři (bulharské ministerstvo obrany).

Drony přesto zaútočily. Všech 18 členů posádky se podařilo zachránit, loď se později potopila (bulharské ministerstvo dopravy, bulharské námořnictvo). Kdo drony vyslal, nebylo veřejně potvrzeno.

Vyjádření zúčastněných ukázala, proč varování nevedlo k zásahu. Velitel francouzského letadla řekl, že jeho stroj mohl drony sledovat a varovat před nimi, neměl je však čím zničit (Maritime.bg). Velitel bulharského námořnictva, kontradmirál Kiril Mihaylov, uvedl, že žádná bulharská loď nebyla dost blízko, aby drony zastavila (bTV). Jeho posádky se místo toho připravily na záchranu námořníků.

To neznamená, že centrum selhalo. Zatím neexistuje a síť pro sdílení informací pod civilním vedením by stejně nevelela válečným lodím. Útok ale ukázal, na jaký krok se jeho plán musí zaměřit: jak dostat varování k lidem, kteří mohou zasáhnout.

Kdo varuje kapitána

Právě tento krok ve zveřejněném plánu chybí. Dokumenty o centru neurčují, který úřad má odpovídat za varování obchodních lodí. Nepopisují cestu, kterou se varování dostane ke kapitánovi, ani nejmenují velitele oprávněného nařídit zásah (zpráva EU o provádění plánu).

Současný systém EU pro sdílení námořních dat mezi civilními úřady, známý jako CISE, funguje dobrovolně. Každý úřad sám rozhoduje, jaké informace a s kým sdílí (EMSA). Pokud centrum tento model převezme, varování se k lodi dostane jen tehdy, když se jeho držitel rozhodne předat je dál.

Řečtí rejdaři tuto nejistotu řeší už nyní. Premiér Kyriakos Mitsotakis uvedl, že se řečtí vlastníci lodí vrátí k plavbám v Černém moři, jen pokud bude cesta bezpečná; poukázal přitom na náklady na přepravu a pojištění (kancelář řeckého premiéra). Sdružení EENMA, které zastupuje řecké rejdaře v pobřežní námořní dopravě, poslalo 5. listopadu vládě návrh varovného řetězce. Námořnictva by předávala informace o hrozbách řeckému středisku pro koordinaci záchranných operací, které by upozornilo správce lodí; ti by pak kontaktovali své posádky (Naftemporiki).

Námořní sektor tak navrhuje část systému, kterou Brusel zatím nepopisuje. Komise slíbila centrum pro předávání varování, její veřejný plán však dosud neurčuje ani cestu od varování k lodi, ani úřad oprávněný na varování reagovat. Pracovní skupina Komise, Bukurešti a Sofie musí rejdařům i posádkám na obě otázky odpovědět ještě před otevřením centra.