Spor EU o 4 miliardy EUR

Proti hlasovalo pět zemí. Dalších pět se zdrželo. Členské státy EU přesto schválily aktualizované emisní benchmarky pro roky 2026 až 2030, tedy vzorec, podle něhož evropské továrny v příštích pěti letech dostanou část povolenek na znečišťování zdarma. Úprava podle BSS/AFP přináší energeticky náročnému průmyslu úlevu zhruba 4 mld. EUR. Pro ocelárny, keramické závody nebo cementárny jde o průmyslovou podporu v přechodném období: mají zůstat v Evropě, zatímco se postupně zavádí uhlíkové clo chránící je před levnější a špinavější konkurencí ze zahraničí.

Jak vzorec funguje

Evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS) je hlavní uhlíkový trh EU. Stanovuje strop pro emise těžkého průmyslu a energetiky. Podniky musejí za každou tunu vypuštěného CO₂ odevzdat emisní povolenku, v unijní terminologii EU Allowance. Část povolenek se draží, část dostávají zdarma sektory ohrožené takzvaným únikem uhlíku, tedy přesunem výroby do zemí s volnějšími klimatickými pravidly (Evropská komise).

Benchmark určuje, kolik bezplatných povolenek konkrétní továrna dostane. Stanovuje se pro jednotlivé výrobky podle toho, kolik CO₂ vypustí nejčistších 10 % závodů při výrobě jedné jednotky daného produktu (Evropská komise). Pokud je továrna čistší než benchmark, bezplatná alokace jí pokryje většinu nákladů na splnění pravidel. Pokud je špinavější, musí si chybějící povolenky koupit na trhu.

Aktualizace pro roky 2026 až 2030 tyto výrobkové ukazatele přepočítává. Podle upravených hodnot si průmysl v průměru ponechá bezplatné povolenky pokrývající asi 75 % emisí. Vzorec nově u 14 výrobkových benchmarků zohledňuje také nepřímé emise z elektřiny, což snižuje náklady závodům, které přecházejí na elektrifikované procesy (UmweltDialog). Dalším krokem je formální přijetí Evropskou komisí (Bloomberg).

Kdo byl proti a proč

Podle polských a mezinárodních médií hlasovaly proti Polsko, Itálie, Litva, Lotyšsko a Malta (RMF24, Bloomberg). Oficiální jmenný záznam hlasování zatím zveřejněn nebyl, seznam proto vychází pouze z mediálních zpráv.

Nejkonkrétnější je italský odpor. Tamní keramický sektor, který zahrnuje 242 firem, 25 550 pracovníků a obrat 7,5 mld. EUR, má podle nových benchmarků čelit růstu přímých nákladů ETS ze 70 mil. EUR na 120 mil. EUR ročně (Il Resto del Carlino). Premiérka Giorgia Meloniová kritizovala unijní „byrokraty“ za zpřísnění pravidel, která měla podle ní Rada naopak zmírnit (Il Fatto Quotidiano). Portugalsko návrh přímo neblokovalo, ale Bruselu napsalo, že změny benchmarků mohou poškodit keramiku, sklo a cement dříve, než budou existovat ekonomicky životaschopné alternativy (Jornal Económico).

Opačný argument prosazují mimo jiné Nizozemsko a Komise. Důvěryhodná cena uhlíku, doplněná ochranou na hranicích prostřednictvím CBAM, tedy mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, který dovozcům účtuje uhlík obsažený ve výrobcích, má zvýhodňovat efektivní evropské producenty a trestat špinavější dovoz (NEa, Evropská komise DG TAXUD). Každá povolenka rozdaná zdarma se ale neprodá v aukci, a státům tak ubývají příjmy na veřejné fondy dekarbonizace. Klimatické organizace varují, že příliš štědrá bezplatná alokace může firmám snížit skutečné uhlíkové náklady téměř na nulu, čímž se oslabí investiční signál, kvůli němuž ETS existuje (Sandbag).

Časová mezera u CBAM

Na načasování záleží, protože CBAM se zavádí současně. Od roku 2026 začnou dovozci cementu, oceli, hliníku, hnojiv a dalších zahrnutých výrobků platit za uhlík obsažený v jejich produkci. Zpoplatněný podíl má růst z 2,5 % v roce 2026 na 100 % do roku 2034 (finská celní správa). Bezplatná alokace pro evropské výrobce má mizet ve stejném tempu. Na papíře má jedno nahradit druhé: továrny přijdou o povolenky zdarma, ale získají ochranu před špinavější konkurencí.

V praxi na sebe oba systémy nedoléhají přesně. Bezplatná alokace ETS se počítá na úrovni jednotlivých zařízení podle výrobkových benchmarků, zatímco úpravy CBAM se uplatňují na úrovni zboží podle komoditních kódů (finská celní správa). Továrna, výrobek a dovozní kategorie nejsou vždy totéž. Průmysl navíc tvrdí, že CBAM ještě není dostatečně vyzkoušený, aby zaručil ochranu. Zelená ocel může například potřebovat ceny elektřiny kolem 50 EUR/MWh, aby se do ní v Evropě vyplatilo investovat, a na tuto hranici řada výrobců zatím nedosáhne (Eurometal).

Veřejně dostupná tabulka, která by ukázala změny po jednotlivých benchmarcích, rozdělení dodatečných bezplatných povolenek podle členských států nebo čistý efekt po započtení CBAM a národních kompenzačních schémat, zatím neexistuje. Červencová revize ETS ze strany Komise má podle očekávání zkoumat, zda se budoucí bezplatné povolenky navážou na investiční povinnosti v dekarbonizaci (S&P Global). Právě tato revize rozhodne, zda se 4 mld. EUR stanou mostem k čistší výrobě, nebo dotací bez jasných podmínek. Dokud Komise nezveřejní data, mimo bruselské instituce to nikdo spolehlivě nepozná.