EU míří na bulharský 3,5% schodek

Bulharsko vstoupilo do eurozóny 1. ledna 2025. O sedmnáct měsíců později proti němu Evropská komise 3. června formálně otevře postup při nadměrném schodku, tedy disciplinární řízení, které se spouští, když rozpočtový schodek země překročí 3 % HDP. Žádný stát se od vstupu do eurozóny k tomuto řízení nedostal tak rychle. Období shovívavosti vydrželo sotva jeden kalendářní rok.

Podstatnější otázka zní, koho unijní rozpočtová pravidla skutečně disciplinují. Eurostat potvrdil bulharský schodek za rok 2025 na 3,5 % HDP (Economic.bg, BTA). Podle prognózy Komise se má zhoršit na 4,1 % v roce 2026 a 4,3 % v roce 2027 (BTA). Mezi deseti zeměmi EU, které už řízením procházejí nebo do něj vstupují, tedy zhruba 37 % Unie, má Bulharsko nejnižší schodek. Rumunsko je na 7,9 %, Francie na 5,1 % a Slovensko na 4,5 %.

Stejný schodek, jiné zacházení

Německo mělo v roce 2025 schodek 119,1 mld. EUR, podle Destatisu zhruba 3,5 % HDP. MMF očekává, že do roku 2027 se německý schodek přiblíží 4 %. Přesto Německo žádný postup při nadměrném schodku nečeká. Aktivovalo národní únikovou doložku, která umožňuje navýšit schodek až o 1,5 procentního bodu kvůli výdajům na obranu, a Rada EU ji schválila bez námitek. Institut Bruegel upozornil, že Komise německý rozpočtový plán schválila „bez důkladného posouzení předpokladů“.

Bulharsko stejnou doložku aktivovalo v červenci 2025. Po započtení obranné výjimky by se jeho schodek za rok 2025 vešel do tříprocentního limitu. V německém případě doložka řízení zcela blokuje. V bulharském ho pouze zmírňuje. Není to novinka. Žádný zakládající stát EU nikdy nedostal sankci podle Paktu stability a růstu, tedy rozpočtového souboru pravidel s tříprocentním stropem. Když Francie a Německo stejná pravidla porušily na začátku nultých let, úspěšně prosadily jejich měkčí vymáhání.

Řecko, jehož schodek v roce 2009 po letech statistických podvodů dosáhl 15,1 %, dnes předsedá Euroskupině. V roce 2025 mělo přebytek 1,7 % (Evropská komise). Slovenský Institut finanční politiky k tomu poznamenal: „Tradiční dělení států EU na odpovědné a neodpovědné už neplatí.“

Co se v Sofii pokazilo

Bulharská rozpočtová mezera nevznikla přes noc. Země měla během pěti let osm voleb. Do eurozóny vstupovala s úřednickou vládou, bez schváleného rozpočtu a s výdajovými závazky, které už byly zapsané v zákonech. Automatické zvyšování důchodů a platů ve veřejném sektoru vytlačilo personální náklady v roce 2025 na 12,4 mld. EUR, tedy 30 % příjmů.

Premiér Radev, který nastoupil do funkce v květnu 2026, obvinil své předchůdce z „finančních triků“: z předčasného inkasa daní a mimořádného stahování dividend ze státních firem. Bývalý ministr financí Klisurski namítl, že všechna data ověřil Eurostat. Ekonom Šterjo Nožarov odhaduje sporné manévry zhruba na 900 mil. EUR. Obě tvrzení mohou platit zároveň: účetně šlo o legální postup, který ale rozpočtovou trajektorii ukázal v lepším světle, než odpovídalo skutečnosti.

Co přijde dál

Zpráva z 3. června řízení otevře. Bulharsko dostane šest měsíců na předložení nápravných opatření. Reformovaný rámec postupu při nadměrném schodku prodlužuje dobu korekce ze čtyř na sedm let u zemí, které se zavážou ke strukturálním reformám. Pro Sofii by to byla použitelná cesta, pokud dokáže sestavit stabilní vládu. Pokuty dosud nedostal nikdo.

Skutečná páka leží jinde: v možné suspendaci strukturálních fondů EU, na nichž Bulharsko závisí při HDP na obyvatele kolem 60 % unijního průměru. Z Nástroje pro oživení a odolnost země zatím vyčerpala jen 53 % své alokace a všechny platby mají být dokončeny do konce roku. Mimo oficiální rozpočtové tabulky se navíc skrývá další riziko. Obchodní odnož Lukoilu, společnost Litasco, podala proti Bulharsku arbitrážní žalobu na 3 mld. EUR kvůli státnímu převzetí rafinerských aktiv. Pokud Bulharsko prohraje, jednorázový zásah odpovídající zhruba 3 % HDP by obraz veřejných financí výrazně zhoršil.

Věrohodný nápravný plán vyžaduje funkční vládu a schválený rozpočet. Bulharsko nemá ani jedno. Když stejný strop porušuje deset zemí a pozornost se soustředí hlavně na nejnovějšího a menšího člena eurozóny, pravidla začínají působit méně jako ekonomie a více jako hierarchie.