EU zvažuje konec žaloby o €10bn

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola ve středu europoslancům oznámila, že se s plénem poradí o dvou maďarských spisech: o řízení podle článku 7 kvůli právnímu státu, tedy unijním smluvním mechanismu pro postih států porušujících demokratické normy, a o samostatné žalobě na Evropskou komisi kvůli miliardám eur uvolněným Maďarsku v roce 2023 (Telex). V obou případech reaguje na žádost maďarského premiéra Pétera Magyara, podle něhož právní spor už neohrožuje Orbána, ale evropské peníze, které potřebuje jeho reformní vláda (The Straits Times/Reuters).

Skutečnou váhu má žaloba

Článek 7 se lépe vyjímá v titulcích. Evropský parlament maďarské řízení podle článku 7(1) spustil v září 2018. Od té doby leží mezi otevřenými spisy Rady a neposouvá se dál, protože k eskalaci je třeba jednomyslnost hlav států a vlád. V praxi tedy stačí jedna země, aby postup zablokovala. V dubnu 2024 europoslanci přijali usnesení, v němž vyzvali Radu, tedy členské vlády, k akci. Nestalo se nic. Článek 7 držel Maďarsko pod politickým dohledem, Budapešť ale nestál ani euro.

Žaloba je jiný nástroj. Věc C-225/24 u Soudního dvora EU napadá rozhodnutí Komise z prosince 2023, kterým Maďarsku rozmrazila zhruba 10,2 mld. EUR z kohezních fondů, tedy peněz určených ke snižování hospodářských rozdílů mezi regiony (CURIA). Parlament tvrdí, že Komise peníze uvolnila, aniž ověřila, zda Maďarsko skutečně zavedlo požadované reformy soudnictví a protikorupčních pravidel.

V únoru 2026 dala generální advokátka Tamara Ćapeta za pravdu Parlamentu. Soudu navrhla rozhodnutí Komise zrušit s odůvodněním, že reformy měly být před uvolněním peněz „účinné a fakticky uplatňované“. Stanoviska generálních advokátů nejsou pro soudce závazná, ve většině případů se jimi ale Soudní dvůr řídí. Pokud by to platilo i zde, vznikl by precedens: rozhodnutí Komise o uvolnění zmrazených fondů by nebyla jen politickou otázkou, ale mohla by obstát nebo padnout u soudu. To by změnilo fungování podmíněnosti, tedy vázání evropských peněz na reformy, ve všech členských státech.

Past odměňování slibů

Magyarův argument na první pohled dává smysl. V dubnu 2026 porazil Orbána, v květnu se s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyen dohodl na rámci „reformy za peníze“ v objemu 16,4 mld. EUR a tvrdí, že žaloba míří na prostředky, které jeho vláda potřebuje k plnění protikorupčních závazků. Patří mezi ně i vstup do Úřadu evropského veřejného žalobce, tedy unijní instituce vyšetřující přeshraniční podvody. Stažení žaloby by podle něj odstranilo právní nejistotu nad reformami, které už běží (The Straits Times/Reuters).

Komise se ale opakovaně dostává do stejného vzorce. Peníze Maďarsku uvolnila nebo narýsovala už třikrát: za Orbána v roce 2023, pro Polsko po návratu Donalda Tuska v roce 2024 a pro Magyara v roce 2026. Pokaždé jednala dřív, než nezávislé ověření potvrdilo, že reformy fungují v praxi, nejen na papíře. Zpravodajka Parlamentu pro Maďarsko Tineke Strik uvedla, že říjnová zjišťovací mise má posoudit výsledky ještě před případným návrhem na stažení řízení podle článku 7 (Telex). Pokud by Parlament stáhl žalobu před touto cestou a před rozsudkem, vyslal by tím jednoduchý signál: politická změna sama o sobě stačí k ukončení právní kontroly.

Takový signál by se netýkal jen Budapešti. Dřívější zpravodajství To Brief ukázalo, že polská vláda vnímala maďarský obrat jako praktickou cestu k odblokování náhrad z Evropského mírového nástroje a koordinace pomoci Ukrajině, které Orbán brzdil. Pokud se podmíněnost dá otočit zpět pokaždé, když přijde vstřícnější vláda, ztrácí důvěryhodnost ještě před dalším testem.

Co zůstává otevřené

Soudní dvůr ve věci C-225/24 zatím nerozhodl. Jestliže Parlament žalobu stáhne před rozsudkem, ztratí se možnost potvrdit, že podobná rozhodnutí Komise podléhají soudnímu přezkumu. Pokud by naopak Soudní dvůr rozhodnutí Komise zrušil ve chvíli, kdy od něj Parlament politicky ustoupil, dostaly by se obě instituce do právně nepohodlné situace: soud by řekl, že peníze neměly být uvolněny, ale ani jedna instituce by nebyla dobře připravena podle článku 266 SFEU, který ukládá institucím povinnost řídit se rozsudky Soudního dvora, jednat.

Magyar může být ve svém reformním úsilí upřímný. Unie ale zatím nemá spolehlivý způsob, jak odlišit skutečnou reformu od reformy předvedené na papíře, dokud nejsou k dispozici ověřená fakta. Říjnová mise Parlamentu je první chvíle, kdy je lze zkontrolovat. Magyar žádá europoslance, aby se svého nejsilnějšího nástroje vzdali ještě předtím.