Ruský Oreshnik obchází evropskou obranu

Při největším ruském vzdušném útoku dosavadní války dopadl 24. května na Kyjev také Orešnik, ruská balistická střela středního doletu schopná nést jadernou hlavici. Během jediné noci Rusko vyslalo zhruba 600 dronů a 90 střel. Nejméně čtyři lidé zemřeli a více než 100 jich bylo zraněno. Zasaženy byly mimo jiné ukrajinské ministerstvo zahraničí, kyjevské studio německé ARD a rezidence albánského velvyslance (Kyiv Independent, Deutschlandfunk). Žádný systém protivzdušné obrany nasazený na Ukrajině ani jinde v Evropě dnes neumí tuto zbraň spolehlivě zachytit.

Kvůli trajektorii střely směrem k východní hranici Polska drželo polské operační velení více než tři hodiny ve vzduchu stíhačky v preventivním režimu obrany NATO (Euronews PL). Nešlo o diplomatickou reakci. Šlo o vojenskou aktivaci na území NATO, vynucenou zbraní, která letí příliš rychle na to, aby ji pozemní zachytávací systémy dokázaly dohnat.

Proč ji evropský arzenál neumí zastavit

Orešnik patří mezi balistické střely středního doletu, tedy zbraně s dosahem zhruba 3 000 až 5 500 kilometrů, konstruované i pro nesení jaderných hlavic. Jeho hlavice vstupují zpět do atmosféry rychlostí Mach 10 a rozdělují se na několik samostatně naváděných submunic. Při takové rychlosti každou hlavici obklopuje ionizované plazma, které oslepuje radary řízení palby navádějící interceptory na cíl (ifrankivchanyn.com).

Devět německých systémů IRIS-T funguje proti střelám s plochou dráhou letu, proti balistické hrozbě tohoto typu ale nestačí (Defence Ukraine). Patriot na těchto rychlostech selhává. Arrow-3, jediný evropský systém stavěný pro tuto třídu střel, nemá být plně připraven dříve než v roce 2030 (JNS).

Francouzsko-italský SAMP/T NG, tedy nová generace pozemního protiletadlového systému, se má letos na Ukrajině bojově testovat proti ruským balistickým střelám (Army Recognition). Zda si poradí se submunicí Orešniku, zatím nikdo neprokázal.

Putin prohlásil, že „několik takových střel, i s konvenčními hlavicemi, by mohlo mít ničivý účinek srovnatelný s jaderným úderem“. Zbraň může nést konvenční nálože, ale byla navržena i pro jaderné. Každé její použití proto záměrně udržuje nejistotu, co vlastně Rusko signalizuje. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila nasazení za „bezohledné balancování na hraně jaderné eskalace“ (Ukrainska Pravda).

Rétorika se hýbe, technika ne

Načasování útoku nebylo náhodné. Dva dny před úderem americký ministr zahraničí Rubio prohlásil, že mírové rozhovory zprostředkované Spojenými státy skončily (EA World View). Krátce předtím Rusko dokončilo jaderné cvičení se 64 000 vojáky, při němž v Bělorusku nacvičovalo nasazení Orešniku a manipulaci s jadernými hlavicemi (Army Recognition).

Kancléř Merz odsoudil „bezohlednou eskalaci“, nové vojenské závazky ale neoznámil (Spiegel). Německo vede iniciativu European Sky Shield, společný nákupní rámec protivzdušné obrany pro 23 států. Její jedinou vrstvou schopnou čelit balistickým střelám středního doletu je však Arrow-3, tedy systém vzdálený plné operační schopnosti zhruba čtyři roky.

Francie mezitím buduje konkurenční systém mimo tento rámec, opřený o osm partnerských států a Macronovu představu evropského jaderného odstrašení (Le Grand Continent). Polsko, jehož stíhačky právě startovaly kvůli obraně vlastního vzdušného prostoru, není součástí ani jednoho programu.

Maďarská ministryně zahraničí Anita Orbánová označila útok za „brutální“ a „nepřijatelný“ (Telex). Budapešť zároveň naznačila, že je připravena stáhnout dlouhodobou blokaci sankcí proti ruskému patriarchovi Kirillovi (Euronews). Maďarsko ale dál odmítá dodávat zbraně Ukrajině i podepisovat deklarace NATO k východnímu křídlu. Změnila se slova, nikoli politika.

Bulharsko neřeklo nic. Nad Radevovou vládou visí arbitrážní hrozba za 3 mld. EUR ze strany švýcarské holdingové společnosti, která vlastní bulharskou rafinerii Lukoilu. Sofie zároveň zůstává jedním ze čtyř států EU, které odmítají podpořit tribunál pro válečné zločiny proti Putinovi (DW, Debati.bg).

Nejostřeji situaci popsalo Estonsko, které na obranu vydává 5 % HDP. Ministr zahraničí Margus Tsahkna varoval, že Moskva se snaží vtáhnout Evropu do „předčasných mírových rozhovorů“, jejichž cílem není ukončit válku, ale zmírnit sankční tlak (ERR). Prezidenti tří pobaltských států vyzvali NATO, aby rotační letecké hlídky nahradilo stálou misí protivzdušné obrany (President.ee).

Ministři zahraničí EU se sejdou tento týden. Každý rozhovor v místnosti bude rámovat jednoduchý rozpor: Polsko kvůli ruské střele zvedá stíhačky, ale samotnou střelu sestřelit neumí; Evropa přitom nebude mít odpovídající interceptor dříve než v roce 2030.